Kniha versus film

Véna vidí věci08.08.2009 08:23 Nahlásit
Pokud je natočen film podle literární předlohy, stává se vám, že jste filmem zklamáni, protože jste si při čtení knihy v duchu vytvořili o postavách, prostředí apod. jinou představu? A netýká se to pochopitelně jen filmu, ale i divadelních představení.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

alimak08.08.2009 08:41 Nahlásit
Ano Véno, stalo se mi to.Například ,ale nevím jak se ty jména píší,Perry Masson a Dela Stretová a Drake.Zrovna u nich ve filmu neodpovídali představě,kterou jsem si o nich vytvořila.Našlo by se určitě i nějaké jiné filmy.Třeba agent 007,pujčila jsem si kdysi knihu z knihovny a pak přesně ten příběh byl v elevizi,ale knížce moc teda děj neodpovídal....
mistrovamarketka08.08.2009 08:50 Nahlásit
Pro mě byla velkým zklamáním Balada pro banditu... Ne snad odlišností literárního zpracování od filmového, ale velkým rozdílem původního hudebního aranžmá a aranžmá Petra Maláska. Já jsem znala nejprve to Maláskovo, v té době jsem ho poslouchala denně a při tom poslechu jsem si celý děj samozřejmě určitým způsobem "natočila v hlavě". Když jsem pak viděla tu původní filmovou verzi celého příběhu, tak jsem byla hodně zklamaná, nejenom kvůli té hudbě, ale také proto, že jsem si představovala, že celý film bude pojatý úplně jinak...
Gandalf08.08.2009 08:56 Nahlásit
Ono to asi bude ovlivněno tím, že pro konstrukci knihy platí poněkud jiná pravidla než pro konstrukci filmu. A jen málokdy se to povede, jako třeba v Rozmarném létě.

Já byl dost rozčarován detektivem Nero Wolfem v televizním seriálu. Ale mé představě z mnoha "spolykaných" knižních příběhů to příliš neublížilo. To takový David Suchet mi jako Hercule Poirot pasuje víc, než třeba Peter Ustinov ve Smrti na Nilu, nebo dokonce Albert Finney ve Vraždě v Orient expresu.
Gandalf08.08.2009 09:00 Nahlásit
Inu, Balada pro banditu ....... dávám přednost té původní verzi, možná proto, že jsem to viděl u "Provázků" a pak - vím prostě, v jakých podmínkách to vznikalo a na co všechno se musel brát ohled. Tenkrát ..... A tenkrát to bylo dost jako zjevení. Prostě to mám spojené s dobou.
mistrovamarketka08.08.2009 09:00 Nahlásit
K Davidu Suchetovi musím ještě dodat, že on je snad jediná filmová postava, která je naprosto shodná s mou představou podle literárního zpracování... Přesně takhle jsem si ho při čtení představovala a to i přes to, že se v některých detailech od popisu Agathy Christie liší, například knír má v knize mohutný a hustý... Ale já jsem při čtení vždycky v duchu viděla Davida Sucheta, i když jsem ho tenkrát ještě neznala. :-)
Véna vidí věci08.08.2009 09:48 Nahlásit
Mně se zdá celkem logické, že ve filmu to vypadá jinak, než v našich představách při četbě. Proto mě vlastně strašně překvapil film Jaromila Jireše Katapult natočený podle stejnojmenné novely Vladimíra Párala, protože v tom filmu to bylo přesně takové, jaké jsem si to představoval při četbě, ta shoda byla téměř absolutní. Páral je můj oblíbený spisovatel, a proto nevynechám žádný filmový přepis jeho díla, a že už jich bylo celkem dost. Kromě zmíněného Katapultu mě docela uspokojil film Mladý muž a bílá velryba, daleko méně Soukromá vichřice. Vyloženě mě zklamaly filmy Radost až do rána a Muka obraznosti. Zrovna teď v neděli budou v televizi opakovat Milence a vrahy. Ten film jsem viděl teprve jednou, takže můj názor na něj ještě není usazený, do zklamání ale určitě nespadne (ovšem k nadšení už asi taky nevyletí).
Véna vidí věci08.08.2009 10:02 Nahlásit
A ještě k problému, který tady už trošku nakousla Kamilka: neshoda děje ve filmu a v knižní předloze. Nevadí mi drobné odchylky ani jiný konec, ale co mi vadí je, když se filmaři pouze přiživí na slavném jméně a děj je pak naprosto odlišný. To je třeba případ americké verze Tří mušketýrů - že se jedná o Tři mušketýri, se dá poznat pouze podle jmen hlavních postav, jinak je děj úplně jiný (a hlavně nesmyslný). To je podle mě vyčůranost a přiživování se na slavném jméně autora, který se už nemůže bránit a jehož autorská práva už dávno vypršela, byla-li kdy vůbec jaká...
Gandalf08.08.2009 10:02 Nahlásit
Oni "Milenci a vrazi" jsou dost složitý, vícevrstevnatý román, který 100 minut filmu obtížně pojímá .... to pak je film jen jako "na námět románuů. Je to dost jinak ve filmu než v románu, ale pořád zajímavé koukání ....
Véna vidí věci08.08.2009 10:55 Nahlásit
S tím naprosto souhlasím, Gandalfe. Román zahrnuje dlouhý časový úsek, během něhož červení postupně modrají a úměrně tomu se vyvíjejí i jejich názory, navíc těch postav je spousta... na to je hodina a půl opravdu málo... Knížka je ale vynikající, pamatuju si, že jsem ji přečetl za jednu noc, i když to byla trochu z nouze ctnost. Ležel jsem tehdy v nemocnici a knížku mi půjčil pacient z vedlejší postele, kterého druhý den ráno propouštěli, takže mi nic jiného nezbylo. Ale nedalo to žádnou námahu, ta knížka se čte jedním dechem...
Gandalf08.08.2009 11:57 Nahlásit
No jo .... vzpomínky ...... Páral byl tenkrát úzký profil v knihkupectví .... a já jsem koupil několik výtisků, abych mohl obdarovat všecka děvčata, co jsem s nimi tenkrát chodil ..... no a dneska nemám v knihovně ani jeden pro sebe :-)))))))
Zítra večer určitě koukám ......
Keneu08.08.2009 15:03 Nahlásit
to Véna vidí věci: k těm mušketýrům - nedávno jsem byla na Festivalu fantazie, kde proběhla přednáška na téma šílených adaptací Tří mušketýrů. Na přednášce bylo zakázáno jíst a pít, přesto se někteří z účastníků udusili smíchy, jiným vypadly oči z důlků. Krokodýl ve stokách pod Bastilou nebyl to nejhorší... Šílené.

A co se adaptací týče, jsem většinou spíše pro knihu. Samozřejmě se najdou i výjimky, ale teď mě žádná nenapadá.
skarlettka08.08.2009 15:17 Nahlásit
Zjistila jsem, že sov.filmy, pokud byly zfilmovány historické romány (Vojna a mír, Křížová cesta, atd)dodržovaly většínou myšlenku i podrobnosti knihy, i když často měly několik dílů. Na rozdíl od filmů amerických, kde vždycky vytrhnou jen nějakou myšlenku-hlavně lásku, popř.rozervané bytosti. A navíc to zpotvoří kulisami a přepracují děj.Nemluvě o jejich historických filmech - Troja apod. Ale byla jsem jednou nemile překvapena filmem - myslím,že italským/?/ Swannova láska. Kniha je to krásná, ale ve filmu se to opět svrklo do jakési neštastné milostné episody. Některé knihy prostě zfilmovat nelze. Já beru film jako ilustraci ke knize. Knihu nahradit nemůže.
Gandalf08.08.2009 16:41 Nahlásit
Asi jsi, keneu, neviděla zfilmovanou "Vojnu a mír", že? Znám dvě filmové adaptace - ruskou a americkou. Ta ruská je víc "Tolstoj", ta americká je akčnější .... obě mi připadají dobré, ale ta ruská k Tolstému ještě cosi přidává (a Nikolaj Tichonov jako kňaz Andrej je úchvatný...)
Gandalf08.08.2009 16:42 Nahlásit
Asi jsi, keneu, neviděla zfilmovanou "Vojnu a mír", že? Znám dvě filmové adaptace - ruskou a americkou. Ta ruská je víc "Tolstoj", ta americká je akčnější .... obě mi připadají dobré, ale ta ruská k Tolstému ještě cosi přidává (a Nikolaj Tichonov jako kňaz Andrej je úchvatný...)
M. M08.08.2009 16:52 Nahlásit
Já jsem raději kdysi ani nešel na první díl Pána prstenů . Nechtěl jsem si to prostě pokazit . Musím přiznat že zklamaný jsem nebyl . Naopak . Jen mi tam chyběl Tom Bombadil .
HoHo08.08.2009 17:03 Nahlásit
A co "Piknik u cesty"? Znate nekdo? To je moje nejoblibenejsi SF knizka. A.Tarkovsky to zfilmoval (pod nazvem "Stalker") a patri to k jeho nejlepsim filmum. Ja jsem to nebyl schopen dokoukat do konce. Prislo mi to strasny.
Véna vidí věci08.08.2009 18:30 Nahlásit
Gandalf: Dnes už naštěstí žádný autor není úzký profil, takže si můžeš knihovnu Milenci a vrahy doplnit...
Skarlettka: Americké filmy jsou kapitola sama pro sebe. Jsou vypočítané především na efekt, americký divák je v očích tvůrců v kině evidentně kvůli koukání a ne kvůli přemýšlení. Drtivá většina amerických filmů s historickou tématikou trpí vadou, kvůli které se na ně nedívám: postavy jsou sice v historických kostýmech, ale chovají se a jednají naprosto současně. Zápletky jsou na jedno brdo a konec je odhadnutelný nejpozději po 15 minutách filmu. Čest výjimkám z tohoto hodnocení, ale ani mě teď zrovna žádná nenapadá...
Ještě jednou Gandalf: Američané by se vůbec neměli pouštět do filmů odehrávajích se v Rusku nebo dalších slovanských zemí. Prostředí a reálie odpovídají, ale postavy zase jednají jinak. V téhle souvislosti musím zmínit filmovou adaptaci Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí. I když jsem se pokaždové rozumově přesvědčoval, že ústřední dvojice mají být Češi, pořád jsem jen viděl dva herce, kteří prostě některé scény natočili v Praze. Nikdy jsem ten film nedokoukal do konce.
HoHo: Stalkera jsem hrozně dávno viděl v kině Filmového klubu, ale už si v souvislosti s ním pamatuju jen to, že jsem ho nepochopil.
Gandalf08.08.2009 18:50 Nahlásit
Já zas, HoHo, četl ty bratry Strugacké (Piknik u cesty), ale Stalker mě minul. Asi je to fajn :-)))
Tož, Véno, co takhle Doktor Živago? To snad i ti Američani neudělali zle, ne? Nejsem pro to, abych tady nějak hájil Američany, ale to víš, vždycky hledám pozitiva, to je asi charakterová vada. S tím Kunderou máš pravdu ...... to nebylo české ani omylem. Také jsem nedokoukal (že by mi něco uniklo?) Na Milence a vrahy jsem se ptal, asi jsem měl smůlu.
Ina08.08.2009 19:15 Nahlásit
http://www.nejlevnejsi-knihy.cz/vyhledat/db62d62354b99c2f2ef63253ed2b09aa/
Gandalfe, jednodušší už to být němůže.
HoHo08.08.2009 19:57 Nahlásit
Vena: jojo, tak to si pamatujes dobre. Knizka je ale bezvadna, tu muzu vrele doporucit. Strugacti maji par fakt dobrejch.
Véna vidí věci08.08.2009 20:05 Nahlásit
Gandalfe, aby nevznikl omyl: Já na americké filmy celkem nedám dopustit! Viděl jsem spoustu VYNIKAJÍCÍCH amerických filmů a i ty naprosto oddechové žánry umějí asi nejlíp na světě. Jenom kdyby jim ze všeho tak nečouhalo to "americtví" - pro nás ne-Američany je to někde jenom zábavné, ale někde už vyloženě na škodu. Jenomže tohle se asi nikdy nezmění, protože američtí tvůrci točí filmy především pro americké publikum, mínění Evropanů je moc nezajímá.
NyNy08.08.2009 22:52 Nahlásit
Český film "Kladivo na čarodějnice" je natočený tak, že i když jsem ho viděla až po přečtení knihy, tak mne vůbec nezklamal. Je to jeden z mála.
Pán prstenů, Král krysa mě rozhodně také nezklamal.
Zklamala mě filmová Sofiina volba, Motýlek, co si vzpomínám.
Keneu09.08.2009 09:17 Nahlásit
Gandalfe, neviděla. Tvá poznámka v závorce mi připomněla, že plusy filmové adaptaci může přidat právě ztvárnění postavy živým hercem (potrefená včerejším zhlédnutím filmu Harry Potter 6 uvádím jako příklad Alana Rickmana, který velmi přispěl k oblíbenosti(?) profesora Snapea)
skarlettka09.08.2009 10:02 Nahlásit
Souhlasím,NyNy. Sofiina volba jako film - nevěřila jsem vlastním očím. S knihou to nemělo nic společného. Ale taky je pravda, že takovou knihu zfilmovat by chtělo kvalitní scénář a vynikajícího režiséra. A asi někoho jiného než Američany.
Přidat komentář do diskuze ▾