Dává chlorid amonný při rozpuštění ve vodě zásaditý roztok?
Zdravím, mohu se, prosím, zeptat, jak poznám, jestli iontová sloučenina dává při rozpuštění ve vodě zásaditý roztok. Děkuji
Odpovědi
Diskuze
Kyselinou je látka, která může uvolnit proton H+, zásadou je látka, která jej může vázat. Když kyselina uvolní proton, a může jej opět zachytit, stává se uvolněním protonu zásadou a naopak zásada se zachycením H+ stává kyselinou. Tak HCl je kyselina, její ion Cl- je pak zásadou. Mluvíme o konjugovaném páru HCl/Cl- - kyselina/zásada, podobně Na+ je kyselinou (Na+ + H2O = NaOH + H+), zatím co NaOH je zásadou (NaOH + H+ = Na+ + H2O) a konjugovaný pár kyselina/zásada je Na+/NaOH.
Pro disociační konstanty konjugovaného páru platí, že Ka*Kb = Kw nebo pKa + pKb = Kw = 14. čím větší je disociační konstanta kyseliny, tím menší je disociační konstanta jejího iontu jako zásady. Jen ještě připomenu, že pK je záporný logaritmus disociační konstanty.
Ionty silných kyselin a silných zásad tedy pH roztoku solí tedy prakticky neovlivňují. Ionty slabých kyselin a zásad naproti tomu potřebují rovnovážnou koncentraci nedisociované kyseliny nebo zásady, kterou si vytvoří reakcí z vodou a tím více nebo méně ovlivní pH.
V NH4Cl je ion Cl- iontem silné kyseliny, a proto pH prakticky neovlivní. Ion NH4+ je iontem slabé zásady a sám je tedy slabou kyselinou. V roztoku si tedy vytvoří rovnovážnou koncentraci NH3 reakcí NH4+ + H2O = NH3 + H3O+ a roztok amonných solí se silnými kyselinami proto bude reagovat kysele. Zásaditou reakci budou mít soli slabých kyselin a silných zásad, protože ion slabé zásady si musí vytvořit rovnovážnou koncentraci nedisociované kyseliny. Jako příklad můžeme uvézt octan sodný, uhličitany a hydrogenuhličitany alkalických kovů a podobně. Naproti tomu roztoky solí slabých zásad a silných kyselin budou reagovat kysele. Kyselá reakce může být ještě zvýšena malou rozpustností vznikajících hydroxidů - AlCl3, Fe2(SO4)3 a podobně.
Stačí?