Pěstování - limoník, dipladenia sundaville, gymbopogon, gynostemma pentaphyllum
Prosim vas nevite jak mám pěstovat o limoník,dipladenia sundaville,gymbopogon,gynostemma pentaphyllum??? staci mi odkaz
Odpovědi
Diskuze
http://www.zahrada.cz/forum/balkonove-rostliny/sundavillea-red-pestovani-57311/?stranka=
http://www.zahradnictvikrulichovi.cz/prodej/Cymbopogon-citratus---citronova-trava
http://www.thajsko.com/jidlo/caj/jiaogulan/jiaogulan.htm
Dipladenia boliviensis, Dipladenia 'Rosea', Dipladenia 'Rubiniana', Dipladenia sanderi, Dipladenia splendens.
POPIS:
Na této liáně v létě vyrůstají velké trychtýřovité růžové květy. Dobře se jí daří při vysoké teplotě. Přednost dává rozptýleným slunečním paprskům a hojné zálivce v období květu. Vyžaduje zvýšenou vlhkost, rosíme každý den. Přesazujeme každý rok. Množení – stonkovými řízky.
ČELEĎ:
Apocynaceae, toješťovíté.
PŮVOD:
Jižní Amerika.
DOBA KVĚTU:
Květen až říjen.
UMÍSTĚNÍ:
Velmi světlé, ale neslunné místo. Má ráda hodně tepla a vysokou vlhkost.
TEPLOTA:
V létě v rozmezí 20 - 25°C, v zimě chladnější 13-15°C. Přibližně v březnu rostlinu umístíme do poněkud teplejšího prostředí, kde se teplota pohybuje okolo 16°C. Chladné zimování je nutné pro vytvoření poupat a následný letní květ.
OSVĚTLENÍ:
Dipladénie je světlomilná, v létě potřebuje sluneční světlo, ale v nejteplejších hodinách letního dne ji zastiňujeme.
ZALÉVÁNÍ:
V létě hojná, půda v žádném případě nesmí vyschnout. Od podzimu do časného jara zaléváme velmi mírně, ani tehdy však zemina nikdy nesmí úplně vyschnout.
HNOJENÍ:
Od dubna do září hnojíme Dipladenii každé dva týdny. Používá se komplexní hnojivo pro rostliny ozdobné květem.
VLHKOST VZDUCHU:
V období vegetace od března do srpna často orosujeme, přičemž voda nesmí dopadat na květy.
PŘESAZOVÁNÍ:
Přesazujeme každoročně v březnu nebo v dubnu. Zemina pro Dipladenii musí být výživná. Doporučený podíl zeminy: 2 díly hlinité drnovky, 1 dílu listovky, 1 dílu humusu a 1 dílu písku. Nutné je dobré odvodnění.
ROZMNOŽOVÁNÍ:
Řízky získanými na jaře nebo začátkem léta. Řízky zakořeňují v pokojovém pařeništi v zahřívané půdě.
ŠKŮDCI, CHOROBY:
Svinutí listů v suchém vzduchu. Svítenky, červci a svilušky.
VAROVÁNÍ:
Velmi jedovatá
Stačilo pozorněji číst, ale ráda kopíruji.
Děkuji STEFANNI
JAKÉ ZPŮSOBUJE POTÍŽE?
MÁM JÍ LETOS POPRVÉ, TAKŽE TAKY NEVÍM JAK JÍ ZAZIMOVAT.VZALA JSEM JÍ NÁDHERNOU DOMŮ A ZAČLA OPADÁVAT.
ALE JSEM PŘEKVAPENA TOU JEDOVATOSTÍ.JE MI DIVNÉ, ŽE PRODÁVAJÍCI SE O TOM NEZMÍNIL. ASI BYCH PŘI NÁKUPU TROCHU VÁHALA,PROTOŽE NEPATŘÍ MEZI NEJLEVNĚJŠÍ.DĚKUJI ZA ZPRÁVU.JANA
Mám doma hodně kytek a moje zkušenost je - přílišná péče škodí víc než na ně občas cíleně zapomenout. Kromě masožravek, které musí být neustále ve vodě (v zimě některé samozřejmě ne), zalévám až po vyschnutí zeminy a NIKDY žádné rostliny nenechám stát ve vodě (jasně, existují výjimky, např. papyrus).
A pokud doma nemáš děti a nějaké pobíhající zvíře, tak jedovatost nemusíš řešit. Některé kytky mám také hodně jedovaté.
Jed: roní jedovatý latex = Pro celou čeleď toješovitých (Apocynaceae) je charakteristický bílý rosolovitý mléčný latex, který je jedovatý. Zacházejte proto s rostlinami s patřičnou opatrností. Domorodci tento latex používají jako šípový jed nebo jako přísady do léčiv.
Rostliny z čeledi toješťovité obsahují látky vyvolávající kontaktní dermatitidu, některé druhy obsahují také alkaloidy a srdeční glykosidy s účinky podobnými digitoxinu, tj. způsobují smtelné poruchy srdečního rytmu. Příkladem je oleandr a dipladénie, smrtelně jedovaté rostliny.
http://www.chovatelka.cz/moderni-zahrada-clanek/jedovate-rostliny-prehled-jedovatych-rostlin-59/#article-body
Ale po přečtení velmi neúplného sznamu dojde člověk k názoru, že vlastně všechny rostliny jsou nějak jedovaté. Pokud je nemohou jíst nebo se jimi potřísnit /při drcení nebo trhání/děti nebo domácí zvířata, tak bych se zas tak nebála. A vy budete opatrnější.