Skleník-špatná úroda

Jitka Ungrová01.05.2024 09:37 Nahlásit
Zdravím vás. Informace: Nový skleník (letos 3.rok)-vlastní výroba, dřevo a polykarbonátové desky, dvě okna na odvětrání, š.170 cm - d.320 cm - v.210 cm, střecha sedlová, postaveno na zahradě, 3m od skleníku je strom hrušky. Slunce jde na skleník od 9 do 18 h. Někdy malý stín od větví hrušky. Zrytá a prohnojená půda, vlastní zem ze zahrádky, různá granulovaná hnojiva, použit i koňský či kravský hnůj, něco sázeno ze semínek a nebo již vzrostlé od zahradníka, sázím od dubna-května podle počasí, zalévaný každý den, po zasazení skoro 1/3-1/2 nevzejde, lokalita Hořovicko-středočeský kraj, nadmořská výška 400 m. Výsledek úrody? Okurky vadnou, kedlubny malé, paprika roste jen zpočátku a později krní, rajčata málo, drobná a hnijí, salát malý hnije, ředkvičky malé. Zkrátka nic se nedaří. Jedině salátová okurka byla OK. Po sezóně vše zryji, zlikviduji zbytky a veškerý plevel, prohnojím, promíchám. Už si nevím rady. Prosím, poraďte!!

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Skloňovač01.05.2024 11:35 Nahlásit
Takto se projevuje nedostatečná zálivka. Rostliny ve skleníku musíte zalévat tak, aby se vláha dostala ke kořenům, tedy nějakých 20-30 cm. Výsevy se zalévají i dvakrát denně, ale vzrostlé rostliny spíše dvakrát týdně. Zato intenzívně.
Mezek01.05.2024 14:05 Nahlásit
Odhadoval bych to na nedostatek vápníku a kyselejší půdu. Nevím, jakými hnojivy hnojíš. Každopádně bych preferoval bezchlorová hnojiva zejména ve skleníku, kde je menší pravděpodobnost vyplavování chloridů. Chtělo by to zkontrolovat pH půdy. A podle možností i rozbor na zásobu základních živin. Každopádně zkus aspoň skleník prohnojit dolomitickým vápencem. Dáváš do půdy aspoň rozdrcené skořápky vajec?
Skloňovač01.05.2024 19:11 Nahlásit
Nechci se přít s chemikem, ale nedostatek vápníku se přece neprojevuje vadnoucími okurkami, malými ředkvičkami a nerostoucími paprikami. Ani tím, že jedinou prosperující plodinou je salátová okurka, která se vyznačuje tím, že při nedostatečné zálivce vytvoří pouze mělké kořeny (pak se ale stává na pravidelném zalévání závislou), zatímco rajčata si s mělkými kořeny nevystačí.
Pokud má začínající pěstitel problém při pěstování ve skleníku, často je problém právě v tom, že si neuvědomuje, o jak hodně více se skleník musí zalévat v porovnání se záhonem. U zákazníků jsem se s tím setkával každoročně.
Mezek02.05.2024 22:45 Nahlásit
Snad kromě těch hnijících rajčat a paprik to skutečně nesvědčí o nedostatku vápníku, ale může to svědčit o kyselé půdě. Do určité míry o tom mohou svědčit rychle mizící drcené vaječné skořápky, pokud se používají v půdě nebo v kompostu. Použití kompostu je velmi vhodné, pokud je kompost vyzrálý. Sám jsem se dopracoval k tomu, že organický odpad skladuji v jámě. Na podzim jej dám do hromady spolu se spadaným listím a trochou půdy a tuhle hromadu od března následujícího roku přehodím na novou hromadu jednou měsíčně. Tím se kompost provzdušni. A jeho zrání se případně urychlí urychlovačem. Zkoušel jsem zarývat organický odpad i bez kompostování, ale to se mi neosvědčilo.
Anonym Lehysid03.05.2024 15:05 Nahlásit
Okurky, kedlubny, papriky, rajčata, salát, ředkvičky?
Každá z těch rostlin má odlišné požadavky na půdu a množství živin, zalivku a vzdušnou vlhkost, a i na ten sluneční osvit.
Okurky zpravidla vadnou při nedostatku vláhy a nebo vysoké teplotě.
Rajčata budou hnít při vysoké vlhkosti vzduchu, zamokřené půdě.
Podobně se budou, jako račata, chovat papriky i salát.
Ředkvičky jsou spíše pařeništní a venkovní rostliny. Asi jim bude vadit nadměrné množství vody a živin. Poženou vše do listů.
Kedlubny, pokud nejde o rychlení, tak jsou také spíše venkovní.
Jen ty okurky snesou hodně vody a relativně i vysokou vlhkost vzduchu.

Řešení. Zkusit zalévat každý druh zvlášť (voda nesmí přijít na listy), větrat - vysoká vlhkost podporuje plísně (okurky zase nemají rády průvan).
I toho slunečního světla může být moc, zejména za poledne. Zahradníci to řeší bílým nátěrem nebo rohožemi.

Vynechal jsem půdu a opylovače.
Přidat komentář do diskuze ▾