1. freeware je software zadarmo (gratis). Většinou však tvůrce neuvolňuje zdrojový kód a ponechává si autorská práva.
2. svobodný software (free software) je definován svobodou jeho užívání, šíření, studia a modifikace, svým charakterem se blíží k public domain nebo i open source.
3. public domain (veřejná doména) je software, k němuž se autor zřekl všech svých práv. Většinou to dělá proto, že nestačí na další vývoj nebo na něm nemá zájem. Dnes už je spíše výjimkou.
4. plnohodnotný shareware – nezaregistrovaná verze se nijak neliší. Např. mIRC.
5. postcardware & cardware – cena za užívání programu je jen symbolická – pohlednice či dotace na nějaké bohulibé účely, čímž se program potom blíží k freeware.
6. adware – program má všechny funkce jako plnohodnotný program, jen je v něm zobrazována reklama, např. ICQ, někdy jen do registrace.
7. komerční shareware – lidé často nezaplatí za programy. Ale kde není žalobce, není soudce. Proto se někteří výrobci jistí a volně distribují jen omezenou zkušební (trial, demo) verzi – časově (absolutně – expires on či relativně – expires after) nebo funkčně. Obvyklé omezení je 30 dní, nebo 50 spuštění. Plnou verzi každý obdrží po zaplacení. Od normálních komerčních programů se liší jen způsobem distribuce. Např. SciTech Display Doctor či většina HTML editorů.
8. nagware se snaží přimět uživatele k placené registraci výzvami, které se objevují za běhu programu