Proč krystalka potřebuje uzemění?

Anonym Papytop02.11.2020 20:24 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.02.11.2020 21:56 (Upr. 03.11.2020 05:21) Nahlásit
Země je vlastně jedna deska kondenzátoru a anténa je druhá deska kondenzátoru, mezi těmito deskami se umísťuje cívka a tato sestava vlastně představuje oscilační obvod. Jakmile zachytí elektromagnetické záření/vlnění obvod se rozkmitá a pomocí detektoru se z něj získává signál, který se převádí na zvuk ve sluchátku.

Krystalka pracuje bez vnějšího napájení, proto musí mít co nejvyšší zisk, proto se připojuje k zemi a anténě co nejdále od sebe aby byl rozdíl potenciálů velký.

http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/pulka.htm
Anonym Palupog03.11.2020 07:35 Nahlásit
To vysvětlení se mi zdá poněkud nesrozumitelné, a občas až trochu nesprávné. Kristalka nemá žádný zisk, anténa, popsaná jako deska kondenzátoru je dost nesrozumitelná analogie, co znamená připojit zem a anténu co nejdál od sebe, to opravdu netuším...
Já bych to řekl tak, že kristalka (i jiné přijímače) pochopitelně uzemnění mít NEmusí, ale zpravidla je výhodné, aby ho měla.
Jak známo, elektromagnetické záření má charakter výměnného pole, kde si elektrické a magnetické pole neustále vyměňují energii. Pokud se rozhodneme soustředit se na složku magnetickou, musíme vyrobit cívku rezonančního obvodu s velikou plochou a nejlépe vyplněnou materiálem s velkou permeabilitou, třeba feritem. Samozřejmostí je natočení osy cívky ve směru kolmém k vysílači a vodorovně (nebo dle polarizace vysílaného signálu). I tak je ale účinnost takové cívky poměrně malá, jen těžko jsme schopni dělat cívky dostatečně velkých rozměrů (například průměr několik metrů). V takovém případě je lepší zacílit na lov elektrické složky, kde nám stačí vhodná drátová anténa, u které metrových rozměrů je snadné dosáhnout. Jenže pokud bychom výstup takové antény připojili na neuzemněný přijímač, podle výstupu z antény by se nám hýbal (nebo chcete-li plaval) potenciál celého přijímače a žádný proud by do obvodu netekl. Proto kristalku uzemníme a rozdíl napětí mezi zemí a anténou nám způsobí proud, tekoucí do vstupního rezonančního obvodu. Rezonanční obvod má tu vlastnost, že kmitočty jiné než žádaný (naladěný) vyzkratuje a na obvodu tedy zůstane signál pouze námi poslouchané stanice. Tento signál pak detektorem běžně usměrníme a vedeme na sluchátka. Protože přijímáme signál AM (amplitudově modulovaný) odpovídá napětí za usměrňovačem zvukovému signálu.

Pozor, celý můj popis je dost zjednodušený a ne úplně přesný, ale snad zase srozumitelný.
Přidat komentář do diskuze ▾