Na co je v krystalce blokovací kondenzátor?
Na co je v krystalce blokovací kondenzátor, který je připjen paralelně ke sluchátkům?
Zdroj: http://radio.ok1cjb.cz/11_historie/02_krystalka.html
Odpovědi
Diskuze
Já bych hádal, že v případě k vysokoohmových sluchátek je z hlediska nosné výhodné, že usměrňovač má kapacitní zátěž a může mít malinko vyšší účinnost. Jen si nejsem jistý, jestli se to doopravdy pozná na citlivosti. Stejně tak by bylo výhodné udělat třeba dvojcestné usměrnění, ale také to málokdo dělá. Je třeba si hlavně uvědomit, že volbou vazby mezi vstupním laděným obvodem a anténou či detektorem (na kolika závitech odbočíme) ovlivňujeme kompromisně selektivitu přijímače. Což je jinak výhodné pro silnou izolovanou stanici a jinak pro několik stanic blízko sebe. Pokud tam třeba navážeme anténu moc těsně, sice tím dostaneme silný signál, ale obvod je natolik zatlumený, že se dá rozumně poslouchat jen nejsilnější stanice a při pokusu o poslech slabé, se do ní ta silná plete.
V dřevních dobách se to pokoušeli řešit odtlumením laděného obvodu zesilovačem s nastavitelnou kladnou zpětnou vazbou. Říkalo se tomu reflexní zapojení. To bylo ovšem poněkud nepohodlné ladit stanici a zároveň nastavovat vazbu na hranici oscilací. Kromě toho to stejně problém neřešilo. To se podařilo až zapojením tzv. superheterodynu (jak vidět, debilní názvy se používaly i v minulosti), kdy selektivitu zajišťuje pevně naladěný mezifrekvenční zesilovač a vstupní obvody směšují anténní signál s přeladitelným oscilátorem (naladěným výše o mf frekvenci /kolem 450kHz/).
Vysoká frekvence je zde nosná signálu (v tomto případě AM pásma frekvence od zhruba 150kHz [dlouhé vlny], respektivě všechny frekvence, které se naindukují na anténě. Porovnej s nejvyšší frekvencí modulovacího signálu (asi 5kHz) a vidíš, že vysoké frekvence jsou 30x vyšší (u DV dlouhých vln) nebo min.100x vyšší u SV (středních vln; cca 500-1500kHz).
Tento jednoduchý filtr dosahuje útlumu zhruba 6dB/oktávu (tj.2x vyšší frekvence budou utlumeny o 6dB, neboli na 1/4 své amplitudy).
Sériově zapojená indukčnost sluchátek přidává další stupeň do toho filtru DP (sériová L propouští nízké f a blokuje vyšší f, protože její impedance roste s frekvencí [2.pi.f.L], což je přesný opak C z vysvětlení v 1.odstavci). Nakolik jednotlivé stupně přispívají k celkové filtrovací účinnosti DP záleží na velikostech C a L.
> Stejně tak by bylo výhodné udělat třeba dvojcestné usměrnění, ale také to málokdo dělá.
Dříve byly diody ve formě elektronek ukrutně drahé a v podstatě cena přístroje byla cena té elektronky v ní.
Opět nelze než souhlasit, že elektronky byly drahá věc, nicméně krystalky, jak už název napovídá, měly usměrňovače realizované polovodivým přechodem krystal galenitu (nebo pyritu) - wolframový (nebo jiný) drátek. To logicky také nebylo levné a navíc obsluhu asi otravovalo, že musí hledat vhodné místo i na jednom krystalu. Dnes je příslušná hrotová Ge dioda halířová položka. Dvojcestné usměrnění by se dalo udělat prakticky zadarmo třeba pomocí dalšího vinutí a druhé diody nebo s využitím zdvojovače napětí, který využívá obě půlvlny. Nemyslím ale, že by to přineslo nějaké pronikavé zlepšení. Daleko nejlepší je vylepšit vnější anténu a řádně uzemnit
Při detekci dochází jak ke směšování (nižší a vyšší frevence vzniklá při modulaci/kdy dochází ke směšování/ s nosnou frekvencí) tak k propouštění půlvln nosné (podle polarity detekční diody). Mámet tedy řadu vf půlvln, jejich amplituda se mění s ůrovní(v modulátoru) nf signálu a jejich počet odpovídá frekvenci nf signálu.Tyto půlvlny nabíjí kondemzátor tak, že zůstane jen nf signál(tzv. modulační obálka). Velikost toho kondu závisí jak na tom jak nízkou f nf signálu chceme přenášet, tak na velikosti odporu který je za detektorem a tvoří jeho zátěž.
Pokud jsou v krystalce vysokoohmová sluchátka nestačí jen kapacita šňůry a jejich vinutí (i když je značná). Je správné mít tam ten kond. .
To "vyhlazení" je tak velké že půlvlny vf signálu jsou vlastně spojené a je tak malé, že neovlivní vzniklý nf signál.
Jiná věc je energetická účinnost usměrňovače/detektoru, kterou se snažíme takto vylepšit. Nicméně, čím víc vytěžíme nf signálu, tím víc zatlumíme vstupní laděný vf obvod, takže věc není až tak prostá. Proto se třeba výjimečně užívá dvojcestné usměrnění nebo zdvojovač napětí (ač se to obvodářsky nabízí), protože přínos obvykle nevyváží přidané součástky. Naopak, dobrá a správně navázaná anténa/uzemnění dokáže zázraky.
Mimochodem, hodnota časové konstanty (pro sluchátka 1kΩ) je 1μs, dlouhovlnný vysílač Radiožurnálu pracoval tuším na 272kHz, tedy s délkou periody necelé 4 μs, takže by to stejně nijak moc dobře nefiltrovalo. Pokud by šlo o odfiltrování nosné, hodil by se kondík cca 10x větší.