Vychází slunce vždy na východě?
Odpovědi
Diskuze
Polární kruh je myšlená kružnice, která odděluje na povrchu Země oblasti, kde alespoň jeden den v roce nevystoupí Slunce nad obzor (tzv. polární noc) nebo nesestoupí pod obzor (polární den).
(Přibližná) kružnice po povrchu Země, která polární kruh ohraničuje a definuje, přímo souvisí se sklonem rotační osy Země a odpovídá rovnoběžce přibližně 66° 33' 39".
Existují dva polární kruhy:
Severní polární kruh, kolem Severního pólu
Jižní polární kruh, kolem Jižního pólu
449893, pro naše zeměpisné šířky to máš prohozené. Více k jihu, znamená kratší den.
Jinak to souvisí velmi. Anonym449893 to v podstatě vysvětluje, ale jen pro naše zeměpisné šířky.
Budeš-li stát přímo na pólu, tak budeš mít na kteroukoli stranu buď sever, nebo jih. Kde ti pak slunce vyjde ? Určitě ne na východě. No a polární kruh, tam ti min. 1x v roce buď nevyjde, nebo nezapadne vůbec.
OK ?
Ještě pro Anka449893, 18.58:
Bude to opačně než píšeš, ono to v souvislosti s názvem ročního období jazykově svádí :)
V létě vychází Slunce (tady "u nás" :) víc k severovýchodu (SSV) a zapadá víc k SSZ,
je na obloze déle = dělá větší oblouk, který kulminuje o letním slunovratu.
V zimě vychází naopak čím dál blíže k jiho-jihovýchodu a zapadá k JJZ,
nejmenší oblouk opíše na obloze o zimním slunovratu.
Rozdíl místa východu Slunce na obzoru je (jen podle mého pozorování!) téměř 90´.
(no, před týdnem jsem ten stupeň ještě napsala... :(
:-)))
Nicméně ty L.S.ovy polární kruhy s tím nemají co do činění a není pravda, že to platí jen v našich zeměpisných šířkách (nechtěl jsi říct na severní polokouli?). To, že se "místo" východu slunce během roku přesunuje "tam a zase zpět" okolo východu platí po celé kouli (opravdu snad jen s výjimkou samotných pólů), se zeměpisnou šířkou se mění jen úhel, pod jakým pak šplhá nahoru.
A zcela plynule to platí od rovníku (kde Slunce stoupá kolmo k obzoru) i přes ten polárním kruh a dál k pólu, kde stoupá nad obzor čím dal "ležatěji". A že nějakou dobu to slunko za polárním kruhem nevyleze vůbec, na tom nic nemění. Koneckonců, i na tom pólu se to slunce jednu chvíli (jednou za rok) objeví "někde" a východ to nebude (protože tam žádný není).
A pořád jsi nevysvětlil, proč do toho pleteš ty polární kruhy - to že za nimi Slunce po několik/více/mnoho otáček Země vůbec nevyjde nemá žádnou souvislost s tím, že když přece jen vyjde, není to na východě (což bylo původní jádro dotazu). Pořád mi vychází, že fakt "slunce většinou nevychází na východě" nenabývá přechodem přes polární kruh žádnou novou kvalitu, a že příspěvek z 04.09.2012 19:15 je v téhle věci prostě irelevantní. Ale kdo ví, možná platí pravidlo č. 1 :-)
Nejasnost může být i v tom co znamená východ. Brána je však světová strana.
Vždy = za každých okolností bez výjimky.
Ještě - platí pro Zemi.
Na pólech je pouze jedna světová strana.
Polární kruh je hranice, kde dochází k největšímu rozdílu místa kde slunce vychází, vzhledem k roční době, od příslušné světové strany.
Podmínka "vždy", není splněna ve dvou bodech. To stačí k zamítavé odpovědi : Ne.
Všechno ostatní je vysvětlování, rozvádění, přizpůsobování podmínkám, a hledání toho, kdy to platí, Popřípadě i pozorování. Ani jedno z toho není od věci, ale není to podstata.
Pravidlo č. 1: Šéf má vždycky pravdu.
Pravidlo č. 2: Nemá-li šéf pravdu, platí pravidlo č. 1.
:-)
Se západy Slunce je to obdobné (jihozápad 225°, západ 270°, severozápad 315°): 20.12.2012 Slunce zapadá na 231,7°, 20.3.2013 na 270,1°, 20.6. na 308,2°, 22.9. na 270,2° a konečně 21.12.2013 na 231,8°.
Rozdíl v těchto hodnotách tedy není těch Viacentiných 90°, ale i téměř 77° je docela úctyhodný rozptyl, v němž východy a západy Slunce během roku oscilují.