Hranice vznikaly už v době, kdy ještě neexistovaly státy. Byly to hranice kmenové, hranice pro aktivitu tlup pralidí, vznikaly z ekonomického (obživa) a bezpečnostního (obrana) důvodu. Takové hranice si tvoří mezi sebo třeba i zvířata. Se vznikem hromadění majetku (v době vzniku patriarchátu)se hranice bránily i z hlediska obrany majetku, nešlo už tedy jen o obživu.
Se vznikem národních států se v podstatě důvody pro existenci hranic převzaly.
Hranice mají také svůj právní rozměr. Uvnitř hranice platí zákony té které společnosti. Je to její tzv. jurisdikce (soudní pravomoc). Hranice tedy ohraničuje oblast, ve kterém určitá moc (třeba státní, soudní) platí. Teoreticky by neměly jurisdikce navzájem protínat.
