Chorobná lhavost

Mája07.04.2008 20:40 Nahlásit

Setkáváte se často u lidí s chorobnou lhavostí?Jak poznat,kdy už je to lhaní nemoc a jak se k postiženému chovat?

Odpovědi

Diskuze

Leda07.04.2008 21:06 Nahlásit

Májo, znala jsem jednu matku, měla dvojčata holky, teď už je jim tak 16-17 roků. Všechny tři tak strašně lhaly a vzájemně kryly jedna druhou, že s tím jsem se nikdy v životě nesetkala. Jejich lhaní zpočátku kryl i nevlastní otec, ten spíše nechtěl, aby se dívky dostaly do nějakého průšvihu tak to maskoval/ vzal si tu paní s děvčaty a dívky adoptoval!!/, ale když po čase se s ní chtěl rozvést, tak se na něj domluvily a nařkly ho, že holky zneužíval... měl co dělat, aby z toho vyšel čistý. Chorobné lhaní je určitě nemoc a měla by se léčit, ale jak se k těmto lidem chovat, když nevíš jestli právě teď lže nebo mluví pravdu a to, co jim teď uvěříš, ti zítra do očí zapřou. Nebavíme se teď určitě o takovém tom běžném lhaní, drobnostech ... nebo o dětech, co mají hodně bujnou fantazii či si vymýšlí, že chtějí být zajímavé a jsou to takové nevinné lži, navíc velmi lehce odhalitelné... mylím teď na takové to zásadní chorobné lhaní. Taky by mne zajímalo co s takovými lidmi dělat, když nechtějí spolupracovat s lékařem. Ale jedno je jisté, je to velmi nepříjemné. Je fakt, že lhář se odhalí sám, protože popírá to, co včera tvrdil a nebo zapomíná, protože co si člověk vymyslí, to zapomene a líčí to pak úplně jinak. Takže poznat by se dali, ale co s tím, to nevím.

Leda07.04.2008 21:09 Nahlásit

Májo, škoda, žes to nedala na Klub, tady se to ztratí... a je to zajímavé téma.

Anonym7387808.04.2008 03:38 Nahlásit

i tak si to tu svý Ontoláky najde. Ledo, neklubuj zbytečně.

Anonym7435908.04.2008 19:54 Nahlásit

Já měl kámoše, kterej tim trpěl. Nejdřív jsem mu to všechno žral, dokud mě na to neupozornili. Mluvil úplně přesvědčivě. A vymejšlel si ve věcech, kdy vůbec nemuse, né že by něco zatloukal, nějakej svuj průšvih nebo tak, prostě si furt vymejšlel. On si podle mě ani moc neuvědomoval, že lže, pro něj to byl běžnej způsob komunikace.

Anonym9402913.11.2008 10:14 Nahlásit

Zdravím.Zjistila jsem,že můj manžel chorobně lže a hlavně podvádí.Umí tak přesvědčit,že se toho až bojím.Nejhorší na tom je,že máme dvě malé děti.A nevím jestli se dá takovému člověku věřit.On se choval před všema jak je dokonalý manžel a otec děti.Jenže se zamiloval do 18leté dívenky a ještě mělpřední vdanou ženu. Vůbec nevím co dělat jsem na dně

Anonym11582208.02.2009 15:22 Nahlásit

V září sem nastoupila na novou školu,a tam sem se seznámila s jednou upe fantastickou holkou,mam ji hrozně ráda,jenře si děsně vymýšlí,v kluse nezustále neco mele,kdys sme se zacali bavit tak mi rekla ze je tehotná ale zanedlouho jsem zjistila ze neni,napovidala mi ze ma dvojce,a od ostatnich holek ze trídy sem se dověděla ostatní vgěci vešchny mi potvrdi li že si neustale strašně vymýšlí,a když neebyla kamarádka ve škole tak jí v tom pomlouvali a ja nemohla nic říct protože to byla všechno pravda.Nevím co mam dělat mám ji hrozně ráda ale štve mě to nemuzu ji v nicem co rekne verit,uz si s tim udelala pár problému a ded ji chce nekdo zmlátit a kdys sem ji rekla ze si za to muse s vým spusobem sama ze si tim sere na hlavu ze si furt vymyšlí naštvala se a urazila tvrdila ze mi nikdy nelhala jen s tim tehotenstvym a to si pry myslela ze je.Budem teprve vycházet ze zakladky tak se nvm jestli se jedna primo o nemoc a nebo jen o náke pubertalni chování,podle me se snazí byt zajimava ale tim si spis dela jen promlémy.Nvm co delat chtela bych ji pomoct pls reknete nekdo co delat jestli ste se uz s timdle setkaly...

Sluni24.08.2010 16:34 Nahlásit

S tím se dá máloco dělat. Ti lidé mají hodně bujnou fantazii, sami asi věří tomu, co říkají, protže se jim to líbí a druzí je se zájmem poslouchají a to jim lichotí. Svoji absolutně nezajímavou historku musí obohatit, tak si vymýšlejí, aby zaujali.....dělají vlastně z komára velblouda. Ti co uvěří, pak jen zírají, když se dozví, že nic takového dotyčný neviděl ani neprožil. Někdy nadělají i dost nepříjemností. Máme v příbuzenstvu s jedním zkušenosti. Nemůže se brát už v ničem vážně, což je velká škoda.

skarlettka24.08.2010 17:56 Nahlásit

Musíme si vymezit, zda jde o projevy patologické, kde si postižené osoby nejsou vědomy iracionality líčených událostí. Jedná se o takzvaný Münchhausenův syndrom (syndrom barona Prášila). Jeho diagnostika je složitá, stejně jako možnosti léčby. Častá bývá bájivá lhavost spojená s poruchou paměti, kdy postižená osoba po čase není schopna rozpoznat, co je skutečnost a co iluze.
Přechod od chorobné lhavosti k účelovým lžím nelze spolehlivě vymezit, a tak vlastně nevíme, kdy se ještě jedná o chorobu a kdy o záměrné zkreslování skutečnosti. Motivace pro to může být neuvědomělá. Často je to jen snaha stát se středem pozornosti a projevuje se většinou u osob s citovou deprivací v dětství. Každý má přirozenou snahu jevit se v „lepším světle“. U někoho ale paměť vytěsňuje a potlačuje prožitky, které se „nehodí“. Daná osoba zvýrazňuje své pozitivní charakterové vlastnosti, díky fantazii se paměťová stopa rozrůstá, až dotyčný ztrácí kontrolu nad tím, co byla realita a co si vymyslel.
Domnívám se, že je nutno se naučit brát veškeré informace s určitou rezervou. Lháře lhaní neodnaučíme a záleží jen na nás, jak se dobereme k racionálnímu jádru každé informace a nakolik ji akceptujeme. Je ovšem nutné projevit trochu osobní statečnosti a lživé informace vhodnou formou odmítnout.

Anonym22049631.08.2010 12:25 Nahlásit

Nedávno jsem se rozešel s dívkou se kterou jsme byli spolu přibližně tři roky. Občas si vymýšlela, ale bral jsem to s humorem a určitým nadhledem, ale pak jsem se omylem dostal k SMS zprávám, které si posílala s jiným klukem a začal jsem se trochu zajímat, co vlastně dělá když není se mnou. Zjistil jsem, že mne podvádí a má na ICQ, Skype, Badoo atp. vytvořených několik dalších identit a lže na nich i tomu klukovi se kterým mne podváděla. Nějakou dobu jsem se tvářil, že o ničem nevím, ale nevydržel jsem se přetvařovat. Bylo mi z toho zle. Požádal jsem ji o ukončení těchto aktivit, ale nepřestala s tím. Dost si vymýšlela a lhala. Nejen mně, ale rodičům, známým příbuzným. Nakonec mne chtěla obvinit z toho, že jsem stalker, který ji sleduje a pronásleduje, přitom si evidentně protiřečila. Rozešel jsem se s ní. Ale je mi jí tak trochu líto, protože si myslím, že není zlá. Myslím, že její chování bylo ovlivněné právě touto poruchou...

Anonym26729530.05.2011 08:00 Nahlásit

měla jsem taky podobného kamaráda, vymýšlel si ve věcech, ve kterých vůbec nemusel.... podle mě si ani neuvědomoval, že lže....

Anonym Cazosyz09.01.2016 12:32 Nahlásit

Mám 25letou dceru,je vdaná,má hodného manžela,krásného 5letého syna.Měla bych být šťasná,ale opak je pravdou.Dcera pravděpodobně trpí poruchou chorobné lhavosti.Hroutí se jí tím manželství a ničí tím lidi kolem sebe.Když už se odhodlá jít k psychiatrovi,tak v objednaný den,tak si vymyslí 99důvodů,proč tam nejít.Učí lhát i malého.Rádi bychom jí pomohly,ale nevím prostě jak a moc mě to jakomámu mrzí.Poradí prosím někdo?

Přidat komentář do diskuze ▾