Proč jsou Velikonoce pohyblivé svátky?
Vím, že Velikonoce se vztahují k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše? Ale proč jsou to svátky pohyblivé? Vánoce, které oslavují jeho narození jsou každoročně ve stejný den. Znamená to, že den ukřižování se neví, Já vím, že jsou vždy první neděli po jarním úplňku , ale proč to není konkrétní den jako u narození. Omlouvám se za neznalost, asi bych to měla vědět. Děkuju za odpověď . Leda
Odpovědi
Diskuze
Jana S
Koncil nicejský (325) určil po delším sporu datum Velikonoc na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarnim bodem. Tak se oddělily od židovského kalendáře. Dnes se diskutuje o pevném datu Velikonoc.
Prostě to STANOVILI, že to bude první neděli po jarním úplňku a ten je pohyblivý a tím i Velikonoce. Letos jaro začalo 20.3., a první úplněk po tomto datu,tedy po jarní rovnodennosti 20.3. byl až 9.4. /to byl čtvrtek/ tak Velikonoce byly hned 12.4. a 13.4. Před tím byl úplněk 11.3., ale to ještě nebylo jaro. Pokud by úplněk byl třeba 22.3./ to už je jaro/ a to byl dejme tomu v pátek, pak by Velikonoce byly 24. a 25. 3. Leda
Datum Kristova ukřižování
Konečně posledním astronomicky zařaditelným biblickým údajem je datum Kristova ukřižování. V té době se Židé řídili lunárním kalendářem a datum velikonoc určovali podle okamžiku prvního jarního úplňku. Začátek lunárních měsíců byl definován prvním zpozorováním Měsíce (po novu) na večerním soumrakovém nebi. Tak lze rekonstruovat data velikonoc v letech panování Pontia Piláta (26 - 36 AD), přičemž nejpravděpodobněji ukřižování spadá do let 29 - 33 AD. Takto uvažoval Isaac Newton, jenž v r. 1733 nabídl následující alternativy pro Velký pátek: 7. dubna 30, 3. dubna 33 a 23. dubna 34, přičemž poslední možnost považoval za vůbec nejpravděpodobnější. Podle C. Humphreyse a W.D. Waddingtona (1990) v den 3. dubna 33 v podvečer vyšel v Jeruzalémě Měsíc v úplňku zčásti zatmělý a zatmění skončilo 51 minut po východu Měsíce. To se zdá být ve shodě s líčením evangelistů (Mat 27,45; Mar 15,33; Luk 22,44), a proto podle shodného mínění historiků astronomie právě toto datum lze považovat za den Kristova ukřižování. To znamená, že Kristus zemřel na kříži ve věku 40 let.
Tak se moderní astronomie postupně propracovává k poměrně souvislému chronologickému obrazu událostí, jež předznamenaly éru křesťanské civilizace. Jak patrno, tato civilizace zpětně ovlivnila i tak prozaickou záležitost, jakou je sám kalendář. Leda
2010 - 4.-5.4.
2011 - 24.-25.4.
2012 - 8.-9.4.
2013 - 31.3.-1.4.
2014 - 20.-21.4.
2015 - 5.-6.4.
2016 - 27.-28.3.
2017 - 16.-17.4.
2018 - 1.-2.4.
2020 - 12.-13.4.
http://vira.cz/knihovna/index3.php?sel_kap=259
Mám za to, že Nicejský koncil se musel především vyrovnat s potřebou konfrontace křesťanství s pohanskými obyčeji dodržovanými v Evropě a tam první úplněk po jarní rovnodennosti měl na př. pro Kelty dost silný význam. Vymezování se proti židovským obyčejům svátků pesach (při jejich příležitosti Kristus přijíždí do Jeruzaléma na Květnou neděli) nevidím jako příliš podstatné, spíš bych očekával snahu křesťanských kněží dávat pohanským rituálům nový obsah.
1. neděle postní - Černá
Jméno černá si vysloužila díky černým šatům, do kterých oblékaly v tento den ženy vzhledem k nastávajícímu půstu.
2. neděle postní - Pražná
má své jméno podle jednoho z postních jídel, nazývaného „pražmo“, upražená obilná zrna nebo klasy.
3. neděle postní - Kýchavná
je nazývána po kýchání. Ve středověkých spisech se můžeme dočíst o velikých a náhlých morech, které se začaly projevovat kýcháním.
4. neděle postní - Družebná
v tuto neděli chodíval ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy.
5. neděle postní - Smrtná
V ten den vynášeli lidé ze vsi slaměnou "smrt, Mařenu, Mořenu, Mařanu, smrtholku", loutku oděnou do ženských šatů.
6. neděle postní - Květná
památka slavného vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi ze stromů a házeli je na cestu. Proto u nás svěcení kočiček.