| Nahlásit

Proč jsou Velikonoce pohyblivé svátky?

Vím, že Velikonoce se vztahují k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše? Ale proč jsou to svátky pohyblivé? Vánoce, které oslavují jeho narození jsou každoročně ve stejný den. Znamená to, že den ukřižování se neví, Já vím, že jsou vždy první neděli po jarním úplňku , ale proč to není konkrétní den jako u narození. Omlouvám se za neznalost, asi bych to měla vědět. Děkuju za odpověď . Leda
Témata: Velikonoce
Diskuze
| Nahlásit
Hmmm hodněkrát jsem nad tím přemýšlel, taky nevím...
| Nahlásit
Určitě zajímavá otázka. Zapátrala jsem trošku na internetu a našla tento článek: http://velikonoce.vira.cz/clanky/Datum-Velikonoc.html.

Jana S
| Nahlásit
Jani, tak jo, tam je to vysvětlený. Děkuju za info. Leda
| Nahlásit
Tak jsem našla - jen tak pro zajímavost - že v roce 2011 připadá velikonoční neděle AŽ na datum 1.5. ... snad jsem se nepřekoukla, zdá se mi to být dost pozdě... :-)
| Nahlásit
aha, tak jsem se překoukla o týden... 1.5. je druhá neděle velikonoční... :-(
| Nahlásit
No jo , kdy budou to se dá zjistit, ale jak vidno, zajímavější je to, proč se data mění a to zjistila Jana. Jinak Vám všem přeji hezké velikonoční svátky. Leda
| Nahlásit
velikonoce jsou vzdy na prvni jarni uplnek
| Nahlásit
No však to je mi jasné, že jsou první neděli po jarním úplňku, to vím, ale to vychází pokaždé jinak, což by znamenalo, že se neví, kdy byl Ježíš ukřižován. Kdy se narodil to víme, Vánoce jsou pořád stejný den. Chápeš o co mi šlo? Ale odpověď našla Jana. Tak si to přečti, jsou toho 3 řádky, budeš chytřejší, stejně jako já. Leda
| Nahlásit
Přečetl jsem si ten článek podle Janina odkazu, ale o moc moudřejší nejsem: proč jsou teda velikonoce pohyblivým svátkem? Jen proto, aby se oddělily od židovského kalendáře?
| Nahlásit
Já myslím , že to prostě bylo takto dohodnuto. Je to v této větě:

Koncil nicejský (325) určil po delším sporu datum Velikonoc na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarnim bodem. Tak se oddělily od židovského kalendáře. Dnes se diskutuje o pevném datu Velikonoc.

Prostě to STANOVILI, že to bude první neděli po jarním úplňku a ten je pohyblivý a tím i Velikonoce. Letos jaro začalo 20.3., a první úplněk po tomto datu,tedy po jarní rovnodennosti 20.3. byl až 9.4. /to byl čtvrtek/ tak Velikonoce byly hned 12.4. a 13.4. Před tím byl úplněk 11.3., ale to ještě nebylo jaro. Pokud by úplněk byl třeba 22.3./ to už je jaro/ a to byl dejme tomu v pátek, pak by Velikonoce byly 24. a 25. 3. Leda
| Nahlásit
A ještě je taky zajímavý článek pana Grygara, který hovoří o dnu ukřižování..... a od toho se pak odvíjí to ostatní. Je to zajímavé, koho to zajímá, přečtěte si to:

Datum Kristova ukřižování

Konečně posledním astronomicky zařaditelným biblickým údajem je datum Kristova ukřižování. V té době se Židé řídili lunárním kalendářem a datum velikonoc určovali podle okamžiku prvního jarního úplňku. Začátek lunárních měsíců byl definován prvním zpozorováním Měsíce (po novu) na večerním soumrakovém nebi. Tak lze rekonstruovat data velikonoc v letech panování Pontia Piláta (26 - 36 AD), přičemž nejpravděpodobněji ukřižování spadá do let 29 - 33 AD. Takto uvažoval Isaac Newton, jenž v r. 1733 nabídl následující alternativy pro Velký pátek: 7. dubna 30, 3. dubna 33 a 23. dubna 34, přičemž poslední možnost považoval za vůbec nejpravděpodobnější. Podle C. Humphreyse a W.D. Waddingtona (1990) v den 3. dubna 33 v podvečer vyšel v Jeruzalémě Měsíc v úplňku zčásti zatmělý a zatmění skončilo 51 minut po východu Měsíce. To se zdá být ve shodě s líčením evangelistů (Mat 27,45; Mar 15,33; Luk 22,44), a proto podle shodného mínění historiků astronomie právě toto datum lze považovat za den Kristova ukřižování. To znamená, že Kristus zemřel na kříži ve věku 40 let.

Tak se moderní astronomie postupně propracovává k poměrně souvislému chronologickému obrazu událostí, jež předznamenaly éru křesťanské civilizace. Jak patrno, tato civilizace zpětně ovlivnila i tak prozaickou záležitost, jakou je sám kalendář. Leda
| Nahlásit
Ne, Ledo, pokud první jarní úplněk připadne na 20.3. (někdy přichází astronomické jaro už právě toho 20.3.), pak nejdřívější Velikonoce mohou být už 21. a 22.3. A představ si, že to bude v roce 2019 ! JInak tady je malý přehled do příštích let:
2010 - 4.-5.4.
2011 - 24.-25.4.
2012 - 8.-9.4.
2013 - 31.3.-1.4.
2014 - 20.-21.4.
2015 - 5.-6.4.
2016 - 27.-28.3.
2017 - 16.-17.4.
2018 - 1.-2.4.
2020 - 12.-13.4.
| Nahlásit
Pavle, ale já říkám totéž. Prostě první nedělě po jarním úplňku, co jsem napsala bylo jako příklad. Ale to je tu jasné, tady šlo o to, proč je to takto. JE TO JAKO BY SE NEVĚDĚLO, KDY BYL JEŽÍŠ UKŘIŽOVÁN. Narození je VE STEJNÝ DEN, NE? A ukřižování pokaždé v jiný, proto otázka zněla, proč jsou Velikonoce pohyblivé svátky. Kdo, kdy a a hlavně proč proč stanovil tu první jarní neděli. A že jaro začíná i 20.3. jsem tam taky psala. Prostě trvrdíme totéž. Zdravím. Leda
| Nahlásit
Ledo, Jiří Grygar je pro mě velkou autoritou, a to nejen v astronomii či astrofyzice, ale vážím si ho i pro jeho morální vlastnosti. J.G. je člověk, kterého bych si klidně dokázal představit ve funkci prezidenta ČR (ale on by to myslím nevzal). Tak jako všechny jeho texty, i tebou citovaný článek je velmi zajímavý (kdes ho našla?), jenom mě zarazilo, že dosud nikoho nezarazila poslední věta článku. Jestliže je za nejpravděpodobnější rok Kristova ukřižování považován rok 33 (tedy 33 PO KRISTU), tak jaktože zemřel ve věku 40 let? Měl jsem za to, že nový letopočet se začal počítat s Kristovým narozením. V čem je zádrhel?
| Nahlásit
Jardo, objevila jsem je náhodou a protože pan Grygar je opravdu někdo, kdo ví a umí, ráda si ho čtu. Podívej se na ty stránky, je tam spousta zajímavých odkazů a ještě další, když sjedeš v textu dole. Všechno jsem to nepočetla, ale jsou to věci zajímavé. Jak říkám, koho to baví a zajímá, je tam co číst. Je to nejen o Velikonocích. Leda

http://vira.cz/knihovna/index3.php?sel_kap=259
| Nahlásit
Ony, Jardo, jsou spory i o datu Kristova narození. Odhad kolísá mezi 7 př.Kr. až do 6 p.Kr. Tam jsou dohady zase o možnosti výskytu Betlémské hvězdy. Proto mě ta "čtyřicítka" ani moc nezarazila. Mě se spíš příčí ta neustálá snaha míchat vědeckou exaknost se silou duchovního poselství.
Mám za to, že Nicejský koncil se musel především vyrovnat s potřebou konfrontace křesťanství s pohanskými obyčeji dodržovanými v Evropě a tam první úplněk po jarní rovnodennosti měl na př. pro Kelty dost silný význam. Vymezování se proti židovským obyčejům svátků pesach (při jejich příležitosti Kristus přijíždí do Jeruzaléma na Květnou neděli) nevidím jako příliš podstatné, spíš bych očekával snahu křesťanských kněží dávat pohanským rituálům nový obsah.
| Nahlásit
Já mám Gandalfe pocit, že pan Grygar to vše řeší velice taktně, s citem není to žádné tlačení do kouta.... je to takové zajímavé propojení toho, co víme určitě a co určitě nevíme. Nepíše to vůbec jako dogma a já to tak ani necítím a to jeho čtení jsem si se zájmem přečetla a vůbec mne to nezviklalo v ničem. Nevím, třeba to tak působí jen na mne, ale já z těch slov pana Grygara cítím pokoru. Leda
| Nahlásit
Navíc ještě ty članky jsou na stránkách www.vira.cz/.... nemyslím, že by tam věřící dali odkazy , které by neodpovídaly ba byly napsány proti víře. To jen na svou obhajobu, že jsem to tu vložila. Leda
| Nahlásit
Tak nevím, je-li co obhajovat .... a rozhodně jsem nenapadl pana Grygara (vůbec jsem ho nejmenoval), ostatně mám ho velmi rád a cítím k nemu velkou úctu, hledal jsem odpověď na otázku, kde se vzala ta čtyřicítka. A od nikoho se necítím být tlačen do kouta, spíš je mi dost jedno, kdy konkretně jaká kometa na Betlémem letěla, případně kdy okolo roku 30 po Kr. došlo k zatmění slunce a k zemětřesení aby bylo možno že se "hrobové otvíraly a opona chrámová roztrhla se ve dví...." Vnímám to všechno jako poselství ....
| Nahlásit
Gandalfe, Ledo - tak jako vždy, když se tématem diskuze stane náboženství nebo alespoň nějaký jeho aspekt, otevírají se ohromné, až téměř neomezené možnosti pro argumentaci. Problém je samozřejmě v tom, že náboženství je otázkou víry, a kdo chce, ten uvěří... Jak už jsem psal, Jiří Grygar je pro mě velkou autoritou - kupuju si jeho knížky, sleduju jeho vystoupení v televizi apod. Vzhledem k jeho profesnímu zaměření na vesmír pro mě bylo velkým překvapením, když se v jednom pořadu prohlásil za věřícího člověka. Já jsem se sice vždy považoval a dodnes považuju za ateistu, ale právě tenhle páně Grygarův výrok dal mému ateismu jisté mantinely. I nadále nevěřím, že Bůh je to, co nám prezentují církve (vždyť už jen sám počet církví je usvědčuje z nepravdy), ale nebráním se představě Něčeho, co má ten náš vesmír na svědomí. Jestli se tomu Něčemu bude zrovna říkat Bůh, to je naprosto lhostejné. Lidská prapra...pranepatrnost ve srovnání s vesmírem ale podle mého názoru způsobuje, že to Něco nemusí o lidské existenci ani vědět, zrovna tak jako my netušíme, kolik živých tvorů jsme zašlápli jenom při ranní cestě do práce. - To jsem se dostal trochu daleko od toho, co jsem vlastně chtěl napsat: Gandalfe, nech, ať si lidé i nadále propočítávají data biblických událostí, stejně s tím nic nenaděláš, možná to potřebují, aby těmito "důkazy" sami v sobě upevnili víru, která v tomhle stále divočejším světě musí čas od času dostat nějakou trhlinu. Lidstva nepřetržitě přibývá, a přibývá tak i nejrůznějších názorů, ať už nám konvenují více či méně. Jedno je jisté: s přibývajícím časem to bude stále větší a větší nápor na naši toleranci.
| Nahlásit
Respektuju právo na Tvůj názor, Jardo, a jsem potěšený, že mi oplácíš stejnou mincí. Nemám žádné cukání, abych vnucoval komukoliv svůj postoj a jsem přesvědčený, že se se svými názory a postoji můžem klidně na tu naši kouli vejít. Zaujalo mě Tvé upozornění na oněch 40 let a tak jsem na to "půjčil svoje oči". A to je tak asi všecko. Zdravím a rád se s Tebou na Ontole setkávám. G.
| Nahlásit
ted zrovna v práci řešíme otázku pohyblivých velikonoc, nikdo mi to nedovede vysvětlit, ale ještě jsme do toho zatáhli popeleční středu, počítá se od ní 40 dnů půstu? díky domča
| Nahlásit
Ano, počítá, ale vynechávají se neděle, jinak je to více než 40 dní. V neděli půst nebyl, protože neděle se považovala za oslavu Kristova zmrtvýchvstání.
1. neděle postní - Černá
Jméno černá si vysloužila díky černým šatům, do kterých oblékaly v tento den ženy vzhledem k nastávajícímu půstu.
2. neděle postní - Pražná
má své jméno podle jednoho z postních jídel, nazývaného „pražmo“, upražená obilná zrna nebo klasy.
3. neděle postní - Kýchavná
je nazývána po kýchání. Ve středověkých spisech se můžeme dočíst o velikých a náhlých morech, které se začaly projevovat kýcháním.
4. neděle postní - Družebná
v tuto neděli chodíval ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy.
5. neděle postní - Smrtná
V ten den vynášeli lidé ze vsi slaměnou "smrt, Mařenu, Mořenu, Mařanu, smrtholku", loutku oděnou do ženských šatů.
6. neděle postní - Květná
památka slavného vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi ze stromů a házeli je na cestu. Proto u nás svěcení kočiček.
| Nahlásit
A Květnou nedělí začíná tak zvaný Svatý týden Velikonoc.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek