2 žloutky v 1 vajíčku
Jaká je pravděpodobnost, že když si k večeři uvařím dvě vajíčka, tak v obou budou dva žloutky? Protože se mi to právě stalo. A nebyly to vajíčka od někoho ze zahrady, ale z nějakého supermarketu, takže ne, nemáme na zahradě radioaktivní odpad. Ale možná v Polsku mají, nebo odkud to mohlo být.
Odpovědi
Diskuze
anomálie, která má mnoho příčin - onemocnění vaječníků, mnoho bílkovin v krmivu, špatná funkce vaječníků...
Abnormality vajec:
Při tvorbě vejce v pohlavních orgánech nosnice vznikají někdy tvarové i funkční změny, které se projevují i na kvalitě konzumních vajec. Vnitřní kvalita vajec může být narušena i při nezměněné snášce vejcovodu z různých příčin – endogenních (zdravotní stav nosnic) i exogenních (bakterie, plísně, krmivo). Abnormální vejce jsou nepoživatelná, používají se jen jako surovina k technickému zpracování.
Velká jednožloutková vejce snášejí nosnice občas; vznikají při dočasné poruše funkce vejcovodu. Taková vejce obsahují velké množství bílkovin (procházejí vejcovodem pomalu) a ohrožují při snášení pohlavní orgány nosnice.
Trpasličí vejce představují abnormálně malá vejce (10 g i méně). Vznikají často tím, že žloutek se po ovulaci nedostane do vejcovodu, nebo do vejcovodu pronikne jen malá část žloutku. Hormonální impuls však působí na žlázy vejcovodu a vylučovaný bílek je pak obalen papírovými blanami a skořápkou. Tato vejce většinou nemají žloutek. Nutno odlišit od tzv. kuřecích vajec, což jsou vejce produkovaná někdy nosnicemi na počátku snášky (hmotnost 35–45 g).
Dvoužloutková nebo třížloutková vejce vznikají při krátkých časových úsecích mezi ovulacemi žloutků nebo při současné ovulaci 2-3 zralých folikulů. Vejcovodem potom prostupuje najednou více žloutků, přičemž mohou obdržet jeden bílkový obal, nebo má každý žloutek vlastní bílkový obal. Je-li interval mezi ovulacemi dvou žloutků dostatečný, může nosnice v průběhu 24 hodin snést dvě normální vejce.
Vejce ve vejci vzniká tehdy, když již téměř hotové vejce je vrženo opačnou peristaltikou vejcovodu zpět až k nálevce, takže se opětovně obaluje vrstvou bílku a skořápky.
Vejce s cizími tělísky vznikají v důsledku vniknutí cizích tělísek (kamínek, zrnko písku aj.) do vejcovodu kloakou v průběhu tvorby vejce (především při páření). Nejčastěji se cizí tělíska nacházejí v bílku, ale mohou nahrazovat i žloutek.
Tuhé žloutky byly ojediněle pozorovány v určitých lokalitách. Žloutky měly konzistenci žloutku vejce na tvrdo uvařeného. Příčina nebyla zjištěna, pravděpodobně se jednalo o poruchu resorbce a využití vitamínů skupiny B.
Krevní kroužek viditelný při prosvěcování vajec vzniká jako následek odumření zárodku, kdy oplozené vejce bylo inkubováno po dobu 1-2 dnů nebo skladováno v teplotě, která počáteční vývoj zárodečného terčíku umožnila.
Krevní a masové skvrny se vyskytují ve žloutku i bílku a znehodnocují vejce. Vejce s krevní stopou na bílku vznikají tak, že se krev z prasklé cévy vejcovodu obalí bílkem. Vyšší výskyt skvrn se pozoruje u slepic těžšího typu. Nižší obsah vitamínu A v krmné směsi (pod 2400-3000 mj. /kg) zvyšuje jejich výskyt, stejně jako vyšší obah vitamínu K. Proto zařazení krmiv s vyšším obsahem vitamínu K (vojtěšková moučka) může zvýšit počet vajec s masovými skvrnami. Snášení vajec s krevními skvrnami je u některých nosnic dědičné (h2 = 0,3-0,6). Masové skvrny jsou považovány za krevní skvrny pozměněné během průchodu vejce vejcovodem. Krevní skvrny vznikají pravděpodobně ve vaječníku před nebo po ovulaci. Masové skvrny mají buď hnědou barvu (pravděpodobně vznikají z krevních skvrn, ve kterých se hemoglobin oxidací změnil na hematin), nebo bílou barvu (vznikají i ve vejcovodu uvolněním řasy sliznice vejcovodu). Při vyšších teplotách, kdy krevní tlak je nižší, je nižší i výskyt krevních skvrn.
Abnormality skořápky. Na povrchu vejce se mohou vyskytovat usazené shluky skořápkové hmoty nebo hrbolky; část povrchu nebo celá skořápka může být rýhovaná nebo pokryta vruby, jsou náchylnější k prasknutí a způsobují podstatně rychlejší vysychání vajec při skladování. Další deformace skořápky mohou vznikat při různých onemocnění drůbeže (syndrom poklesu snášky, infekční bronchitida aj.). Trhliny ve skořápce jsou způsobovány nedostatečně silnou skořápkou, která neodolá mechanickým vlivům působících na ni během sběru vajec anebo jejich dopravy. Při prosvěcování vajec se pozoruje zeslabení skořápky ve formě trhlin, které však neporušují celistvost skořápky.
Barevné abnormality. Olivové až hnědé zbarvení žloutku a jeho skvrnitost jsou způsobovány zkrmováním bavlníkového šrotu, který obsahuje gossypol. Skvrnitost žloutku se někdy vyskytuje i u nosnic na počátku snášky, při zkrmování antikokcidika Nikarbazinu nebo při vyšším množství taninu v krmné dávce.
Růžové zbarvení bílku je porucha vyskytující se po zkrmování moučky z bavlníkových semen (obsah kyseliny cyklopropenové). Bílek má růžovou nebo oranžově červenou barvu, která se udržuje po určitou dobu po snesení.