budte v misli stále mladí

Anonym Hisijuh25.04.2015 05:55 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Raticem25.04.2015 07:32 Nahlásit
Není nad věčnou pubertu, že... Já osobně odmítám bezobsažný kult mládí, každý věk má své kouzlo, každý věk může člověka i jeho okolí obohacovat. Člověk si má projít všemi fázemi života, a každou z nich se pokusit prožít tak, aby jí prošel se ctí a třeba i inspiroval ostatní a ukázal jim, že starší člověk nemusí být jen unavený, otupělý a zahořklý dědek. S každým obdobím života, už od prvních krůčků, se musíme vždy umět poprat. Vždy se musíme pokusit získat od nové životní etapy něco navíc, co nám vykompenzuje ty ztráty, které dospíváním a stárnutím utržíme.
Není nic trapnějšího, než unavený muž, který se zastavil strachy na prahu seniorského věku, nedokáže udělat ten další krok, předstírá co není, žvaní a chová se jako puberťák, barví si vlasy, předstírá co není a v panice utíká sám před tím starcem, který se už začíná pomalu zabydlovat chátrajícím těle. Třeba jako jeden slavný fotograf.
Bývaly doby, kdy si společnost vysoce cenila moudrost stáří a chápala, že pouze tehdy, pokud se energie, nestálost a zvídavost mládí doplňuje se zkušeností, laskavostí a moudrostí stáří, je celá společnost funkční a zdravá.
Nesnažte se o nesmysl být věčně mladí, zkuste raději hezky zestárnout. Tak, abychom zkusili dát svým dětem následování hodný příklad. Jako to moji rodiče dali tento příklad mně.
Cenobita.25.04.2015 12:11 Nahlásit
nebo: Buďte v müsli stále mladí. (při pojídání oblíbené dětské pochoutky)
Anonym Kakeraq25.04.2015 19:51 Nahlásit
Raticem: Já tvoje rodiče neznal, tudíž mi příklad nedali. A tak se stáří obávám a důchodu se děsím (co budu proboha celé ty dny dělat?). Ne že bych si barvil vlasy (žádné už nemám), ale pořád se snažím nenosit placatou čepici, tričko s rozhalenkou pod sakem, jehož barva byla neurčitá už v době jeho prodeje, a tesilové kalhoty. Fráze o moudrém stáří mě nedojmou, když už teď na sobě pozoruju výrazný úbytek paměti. A jestli je něco vznešeného na tom ležet v kuchyni na gauči, vykonávat tam do plen malou i velkou potřebu, jak prožil poslední tři roky života můj otec, tak o tom dost pochybuju.
Clock King25.04.2015 23:09 Nahlásit
Jasně, Cenobito, úplně jsi to vystihl. Ano, určitě to musí být "müsli", jinak by to nedávalo smysl, že? A odkdy je müsli oblíbená dětská pochoutka? Na děcky je to málo sladký a moc suchý. Nemají to rády. Takže to jistě není oblíbená dětská pochoutka, ani dětská pochoutka. A dalo by se spekulovat i o tom, zda to vůbec je pochoutka.
Anonym Raticem26.04.2015 20:34 Nahlásit
Kakeraq:
Ani já nenosím oblečení, které popisuješ, nicméně bych nikoho kvůli tomu nesoudil. Já bych se na tvém místě zamyslel nad tím, co je to vlastně moudrost stáří. Pokud budou staří soutěžit s mladými v disciplínách blízkých mládí (pohotovosti, rychlosti, výkonu paměti atd.), pak pochopitelně vždy musí prohrát.
Jenže moudrost je něco jiného. Zamysli se v klidu nad tím, jestli už opravdu nemáš v sobě nic, co by mohlo obohatit lidi kolem tebe, včetně mladých. Pokud ne, pak řeči o pocitu mládí, pestré košile a hlava bez pokrývky už nic nezachrání. Já ale myslím, že by se tam něco našlo, jen to třeba není dnes "in".
Uvedu příklad: Dnes mladé krmíme na každém kroku sexem, ve škole, filmu, na internetu. Pečlivě jsme jej "osvobodili" od lásky a předstíráme, jak je to "moderní" pohled. Jenže to je jen projev naší hlouposti. Mladí touží instinktivně najít lásku, věrnost, blízkost, pochopení a společnost do nich nalévá kecy o sexu, nezávislosti, menšinách, image, svobodě... Není třeba tady místo pro člověka, který jím může pomoci ukázat jinou perspektivu? Nebo v práci - je tam už opravdu jen místo pro stres, soutěžení, výkony, konkurenci, úspěch... Nebo je tam také prostor pro nezištnou spolupráci, obětavost, pochopení, pomoc, uvážlivost, poctivost apod.? Pomoci mladým hledat své místo a cestu je pak jedním z kamínků, z něhož se skládá mozaika moudrosti. To, jestli si člověk pamatuje jména, není vůbec důležité.
Trochu mi ta tvá reakce připomíná filosofii hrdiny filmu Vratné lahve. Asi je také charakteristické, že i on, místo aby se pokoušel najít důstojnost stáří, upadá na konci příběhu jen do jakéhosi hollywoodského povrchního sentimentu.
Anonym Kakeraq27.04.2015 07:53 Nahlásit
Raticem: Já jsem se snažil dát dobrý příklad svým dětem a troufám si říct, že v tomhle ohledu je moje svědomí čisté. Na výchovu mládeže prezentací moudrých starců však už v dnešní době nevěřím - to možná, opakuji možná, fungovalo někdy za Palackého, ale rozhodně ne dnes. Ukazovat dnešním mladým správnou perspektivu přístupu k sexu, na to bych byl určitě tím nejhorším učitelem - nemám vůbec nic proti sexu bez lásky. Nic proti třešničce, ale dorty bývají dobré i bez ní. Každý extrém je špatný - bezhlavé honění se za penězi a za požitky, které si pak lze díky penězům dopřát na straně jedné, na straně druhé pak mentorský postoj s rysy spasitelského komplexu, který jejího nositele staví v lepším případě do pozice podivína, který odmítá reflektovat životní realitu, v horším případě do pozice komického blázna (to si neber osobně). Tak jako vždy, i v tomhle případě je nejlepší zlatá střední cesta - žít si podle sebe, dopřát si, co si dopřát mohu, a nechat ostatní, ať si svobodně vyberou, co nejlépe vyhovuje jim - sedm miliard lidí stejně nepřevychovám. Proč bych měl někomu vnucovat svůj pohled na správný životní styl, jakkoli bych byl přesvědčen, že ten můj pohled je správný? Já bych se taky asi jen těžko dal přemluvit např. k užívání drog, i kdyby mi jejich konzument líčil klady takového způsobu života sebekrásnějšími barvami. Mé heslo je "žít a nechat žít". Ten příklad s Vratnými lahvemi je dobrý - přesně pocity hrdiny filmu chápu. To, že ten film byl natočen, svědčí o tom, že je to téma blízké spoustě lidí. Ještě lepší než Vratné láhve je v tomhle ohledu film Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne, ten nemá chybu.
Přidat komentář do diskuze ▾