On žárlí
Ahojky, mám kamaráda nedávno jsme spolu chodili, ale ted se mi líbý jiný kluk, trávím s ním hodně času, ale on furt na něj naráží, jak mu to mám vysvětlit ? Děkuju za odpoveď
Odpovědi
Diskuze
Žárlivost je citová záležitost a tady se nic vysvětlit nedá. Když má někdo hlad, taky ho vysvětlováním nenasytíš. Řekl bych: Musí se s tím smířit, nebo jít. Nejsi ničí majetek, máš právo, dělat si, co chceš.
Ale je zde problém, že žárlivý člověk může udělat i něco nepředloženého (třeba ti nějak ublížit), což ho potom třeba i mrzí, ale co se stalo, nejde odestát. Dej si tedy dobrý pozor, aby se ti nějak nemstil. S lidskými city není radno si hrát.
Neměli bychom si pohrávat s cizími city, ale neneseme odpovědnost za to, že si o nás někdo popálí křídla. Nemohu se moc sbližovat s lokomotivou, protože by mě mohla převálcovat. A v lásce je to podobné. Tady taky se jedná o síly, které jsou mimo kontrolu. Jestliže mě někdy nějaká žena přitahuje (a je to fakt někdy síla), tak to neznamená, že ona mě bude milovat.
A když jí řeknu : "Já tě hrozně miluju, miluj mě taky",
tak ona řekne: "A proč jako?“
A ty řekneš: „No, protože já tě hrozně miluju, protože jsme sobě určený."
A ona řekne: "Jak, určený? Promiň, ale už mě až zas tak nezajímáš."
A ty, řekneš: "Ty se mýlíš, já jsem ten pravý, já trpím láskou k tobě, já tě chci mít jen pro sebe, nikdo už tě nebude milovat jako já, a ty, jestli nejsi slepá, to přece musíš cítit taky!"
A ona řekne: "Proboha, proč ses nezamiloval támhle do Mání, ta po tobě pořád kouká, pro mě už splýváš s davem."
A ty, pokud jsi osobnost, si jdi svoji bolest strávit někam do ústraní a neotravuj lidi, (a když to neumíš, uč se to, a když jsi inteligentní, zvládneš to), ale zachovej si k ní přátelské city, protože ona ti neublížila, ona pouze ŠLA OKOLO. Jen tak mezi námi: ona stejně nebyla žádný zvláštní zázrak, měla jen tak nějak zdařile zformované tukové polštáře, a uměla na sebe strhnout pozornost. Poddej se novým láskám, zamiluj se, ožeň se, vychovej děti, žij si svůj život. A můžeš i tak v sobě podržet ty přátelské city k oné dívce. A může být, že budete celoživotními přáteli (což je velmi vzácné), nebo ji jednou za dlouho někde potkáš (a budete se chtít - někdy se to i stalo), nebo nic z toho. I tak si na ni třeba někdy vzpomeneš, ale bude-li to bez hořkosti, je to PLUS pro tebe.
Žárlit je sice normální, ale žárlivost je zvířecká emoce. Já jsem se za žárlivost vždycky styděl. Pro člověka je dobré, snažit se z jejího područí vymanit. Žárlení je příznakem závislosti, a už tisíce let zkoumají různí Budhové, Sókratové, Zenónové a Ježíšové, jak se z jakýchkoliv závislostí vymanit, abychom byli šťastni.
Jestliže je někdo kvůli žárlivosti schopen dopustit se násilí, tak je u mě s odpuštěním sr.čka. Rozmazlenému děťátku odpírají hračku, po které tak hrozně touží.
Každého člověka žárlivost někdy dloubne, když má pocit, že se mu nedostává té přízně, jakou by si nárokoval, ale psychicky zdravý člověk se snaží být co nejdříve nad věcí. Co bolí, přebolí, a život jde dál.