V Závěti Villon odkazuje lidem, které pro něj něco v životě znamenali, básně psané „na míru,“ je z nich patrné, že choval úctu ke své matce, lehce pohrdal nevěstkami, ne však natolik, aby je otevřeně odsoudil. Závěť ukazuje, jak uměl odhadnout lidi – v Baladě a modlitbě pro svého bývalého advokáta – Jeana Cotarta – který se ukazuje jako pijan a nemravný muž.
