| Nahlásit

Nadpřirozeno

Věříte v nadpřirozeno?Na duchy?Že smrtí to nekončí?
Témata: ostatní

122 reakcí

| Nahlásit
Ja na to nevěřím
| Nahlásit
Já i jo, lae nevím proč :o) jaký na to máte názor vy?ostatní?
| Nahlásit
Někdy mne napadá že by byla možná reinkarnace. Ale jestli je nebo není je stejně na nic, protože ten další narozenej o tom neví.
Taky mne někdy napadá, že pokud se v životě dopustíme nějakých zlých činů, musí se nějak odčinit - to znamená, že teď současný život, pokud stále máme smůlu, odčiňujeme z minulých životů. A co provedeme teď v součásném, musí odčinit ti po nás.
Takže bychom se měli snažit být dobří, pokud to půjde. Kvůli budoucnosti. :-)
| Nahlásit
Smrtí teprve všechno začíná.Běda nám hříšíkům.Źe.
| Nahlásit
Já se bojím, že po smrti už nic není.
| Nahlásit
Toho se neboj, protože to už nebudeš vědět že je třeba nic :-)
| Nahlásit
Já vím, byla to jen taková úvaha, stejně jako je pravda, že smrti se nebojím, jen umírání, /ale to není moje myšlenka /a tak to prožívá každičký člověk, ale jak jsem psala , že na duchy nevěřím, když včera v noci mi tu začala naskakovat ta velká písmena a části vět mizet, jak jsem o tom psala na budoucnost Ontoly, tak jsem úplně se strašně moc vyděsila, fakt bylo to strašidelné,....
| Nahlásit
Nestalo se vám někdy, že jste věděli dopředu co přijde? A klidně a beze strachu jste to očekávali? Tak nějak si představuji smrt, že už budu vědět, že brzy opustím tento svět a budu s tím srozumněn. A co bude potom? Nevím, někam se možná vrátíme, někam mimo čas a prostor.
| Nahlásit
Opravdu si to představujete tak vyrovnaně, to vám závidín, někdy když je člověkovi mizerně je fakt, že lehne a čeká co bude dál, přemýšlí, zda někomu ještě neměl co vyřídit, něco nedluží, .... Ale prostě chybí mi ta víra, že ještě něco bude, já se fakt bojím, že už nebude nic, ale je fakt, že to už mi pak v tom případě bude jedno.
| Nahlásit
Opravdu si to představujete tak vyrovnaně, to vám závidín, někdy když je člověkovi mizerně je fakt, že lehne a čeká co bude dál, přemýšlí, zda někomu ještě neměl co vyřídit, něco nedluží, .... Ale prostě chybí mi ta víra, že ještě něco bude, já se fakt bojím, že už nebude nic, ale je fakt, že to už mi pak v tom případě bude jedno.
| Nahlásit
Jedna věc je však zcela jasná, ne vlastní smrti se tolik bojím, jako smtri svých blízkých, tak na to teda opravdu nejsem připravena.
| Nahlásit
Lidunko, netykali jsme si náhodou dříve, mě by to přišlo lepší? Ne, já samozřejmě také vím, co je úzkost, stejně jako každý člověk. Ale chtěl jsem říci, že v životě se vyskytují okamžiky, kdy víme dopředu co se stane. Nepřijdem na to rozumem, ani citem, prostě to víme. Kdo to zažil, ví o čem mluvím. A v tom případě nás neobchází strach, strach jenom mobilizuje člověka, aby něčemu čelil. Pokud už víme, že to tak JE, strach ztrácíme.
| Nahlásit
A ještě mě napadlo - strach o život jsem měl hlavně, dokud jsem měl malé děti. Ve skutečnosti mi nic nehrozilo, nebyl jsem třeba nemocný, ale děsila mě představa, že bych je, bezbranné, měl nechat na světě bez otce. Teď když jsou již téměř dospělí, mě už tyto věci opravdu netrápí.
| Nahlásit
Pochopitelně, tykali, to já jen s vážností tohoto tématu zcela podvědomě přešla na vykání. Myslíš ten okamžik před tím, než se něco stane, pak se v nás sebere jakási zcela nevídaná síla duševní i tělesná, která nám umožní něčemu čelit, něco zvrátit, proti něčemu se postavit. Jako by se to všechno nakumulovalo do jediné ho okamžiku a do jediné hybné síly, do jednoho středobodu? A pak , když se nám to podaří, se třeba zhroutíme. A když se k tomu okamžiku vrátíme, tak nikdy nepochopíme, jak se nám to podařilo? To myslíš?
| Nahlásit
Ne mluvil jsem o něčem trochu jiném. Pokud si to nikdy nezažila, je možná problém to vysvětlit. Nejsem žádný jasnovidec, ale párkrát v životě jsem v zažil, že jsem dopředu věděl, co bude. Uvedu příklad - při zkoušení ve fyzice, jsem se každou hodinu obával, že budu zkoušen. A bál jsem se, protože jsem si nebyl jistý, kolik toho vím. Tak to bylo mnohokrát. Vždy, když kantor vytáhl svůj notýsek a začal hledat, koho by vyvolal, ve mě byla úzkost a malá dušička. A jednou jsem, když bral notýsek do ruky, už věděl, že to budu já. Jen jsem odevzdaně a v klidu očekával, kdy to má jméno vysloví. Žádný strach, nic. A tak si myslím, že to bude, až přijde náš den. Už budeme vědět, že přichází a budeme ho klidně očekávat.
| Nahlásit
Teď už ale budu muset běžet, takže budeš-li chtít, můžeme v povídání pokračovat v pondělí.
| Nahlásit
Tak ano, teď už vím o čem mluvíš. Jen nevím, jestli ten strach, /obavnost/, který člověk prožívá, když jej čeká nějaká nemilá zkouška je opravdu srovnatelný, jako když člověk čeká na smrt. Ale protože to první jsem prožila, ale to druhé čekání zatím bohudíky ne, raději změňme téma, bavit se o smrti je přece jen tak trochu morbidní a neveselé téma. Pověz raději, jak jsi přišel na Antares/e/.
| Nahlásit
Antares je vedoucí hvězda mého znamení, jedna z nejjasnějších hvězd na obloze. Dostal snad jméno podle toho, že se podobá planetě Mars, řecky Ares, se kterou se dá lehce splést. Dostal jméno Anti-Ares, snad míněno jako Marsův protipól. A v jakém znamení si se narodila ty?
| Nahlásit
Já se narodila ve znamení Lva, ale přiznám se, že jsem se nikdy nezajímala, které hvězdy toto souhvězdí tvoří. Takže Antares je vedoucí hvězdou Štíra?/To jsem s našla, to jsem nevěděla./ Víš, co se říká o Štírech? Tak doufám, že to s tebou není tak, jako se mnou, když víš, co se říká o Lvicích, /i když mne to i trochu mrzí, že to není tak/, já prý spíše připomínám lvici v kleci. A ty věříš nebo se zabýváš astrologii? Zdá se, že spíše tě oslovuje astromomie, ale nevím, třeba se mýlím. A dej tu nějakou hádanku, ať musíme přemýšlet a dedukovat.
| Nahlásit
Abych pravdu řekl, moc toho o astrologii nevím. A ani ji moc nevěřím. Teď mě ale možná nebudeš zase moc věřit ty, ale když jsem se tě psal na tvé znamení, tak mě napadlo, že by to mohla být ta velká kočkovitá šelma. Nevím, jestli si vůdčí typ (to se myslím o lvech říká), ale zachováváš kočičí hrdost a důstojnost i v situacích, kdy dáváš najevo svou zranitelnost a obavy. A to je spíš projev síly. A tvou hvězdou je Malý princ.
K těm astronomickým hrátkám mě hlavně přivedl Polárčin nick, samozřejmě, že jsem nevěděl, třeba jak daleko od nás je Alchiba...
Co se povídá o štírech by si mi mohla zase napsat ty, ať se o sobě také něco dozvím.
| Nahlásit
A ještě v jednom jsem asi pravý štír. Jsem děsně zvědavý. Třeba jsem si pozorně četl vaše povídání o přátelství a osudových láskách, i když mi přišlo nějak nepatřičné do toho sám zasahovat.
| Nahlásit
Ale to je téma, ke kterému se přece tady může vzjádřit kdo chce, jen se taky zapoj, ať je tam i mužský element, ať to nejsou jen ty naše ženské názory. Vždyť se asi ne nadarmo říká, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, četls o tom něco, já jo a je to docela zajímavé čtení a určitě něco na tom povídáni v těch knížkách je pravda. V astrologii nejsem znalá, kdysi jsem se o to začala zajímat, ale jaksi se mi nedostávalo času a pak ten zájem už nebyl takový. A jak jsi mi přisoudil toho Malého prince? Jinak tě natolik neznám, abych tě mohla opracdu objektivně posuzovat, já se tu jaksi více poodhalila, ale ty jen málo a já nechci dělat ukvapené soudy. Určitě jsi zvídavý a bystrý a umíš pěkně kombinovat a máš dobrý úsudek a bohatou fantazii, ale víc zatím nemohu říct, snad později, až tady toho napíšeš trochu víc. A do toho našeho povídání zasáhni, bude to zajímavé, jak se na to dívá chlap.
| Nahlásit
je to věda jako každá jiná. Jen se jí mnoho lidí bojí, přitom taková kvantová mechanika je SÍÍÍLA, pokud ji přijmeme jako realitu... Kdo se naučí hypnozu, ten se hodně a rychle naučí...
| Nahlásit
S tím Malým princem si na to mezitím určitě přišla sama, je to nejen volnější překlad latinského jména tvé (královské)hvězdy, ale možná si mi i něco z té knížky připomněla. O Venušankách a Marťanech už určitě četl skoro každý a já sám považuji polaritu mezi ženským a mužským principem za nesmírně důležitou a zajímavou. Skoro se mi chce říci, že mnoho z těch věcí, které jsem pochopil po třicítce, jsem pochopil také díky tomu, že jsem se na svět přestal koukat jen jednostranně mužským způsobem, ale snažil jsem se tak trochu porozumět i ženskému vidění světa. A tím je pro mě určitě teď život mnohem zajímavější a bohatší.
5820 souhlasím, že astronomie je věda jako každá jiná i když v ní nejsem moc kovaný, a kvantovou mechanikou jsem fascinován stejně jako ty. A i Einstein se jejím důsledkům zdráhal uvěřit a část života obětoval snaze o její popření. Jen s tou hypnózou mně není zcela jasné co si měl/a na mysli.
| Nahlásit
Jen opravdu nezralé mládí uvažuje tak, že co a na co myslí Ona myslí i On. Až pak, když člověk pochopí, že opravdu ten mužský a ženský elemement jsou v mnohém jiné, že jinak prožívají, užívají si, berou, dávají ... různé věci /hmotmné i nehmotné/, teprve se mu děsně uleví, protože se přestanou trápit pocitem nenapnění a nepochopení svého protějšku. Doba, kdy jsem na toto přišla je už hodně dlouhá, a díky ní žiju taky mnohem klidněji. Není to dokonce ani jen o vztahu mateřském, mileneckém, manželském, ale také pracovním, protože nadřízeného přece jen člověk zná ještě mnohem méně, než syna, přítele, manžela.... Tak to je fajn, že i tobě to ulehčilo život a dokonce nás to vlastně i obohacuje, viď? Tak a teď bych moc prosila, kdyby jsi mi mohl, ale prosím jednoduše a pokud možno vlastními slovy, říct, v čem spočívá princip kvantové mechaniky, protože jestli i pan Einstein s ní měl problémy, tak já jsem v porovnáním s ním někde na prahu doby kamenné. Já jen kdysi takto si přečetla "nevědecky" vědekou teorii relativity a byla jsem šťastná, že už vím v čem je princip/ nic víc/. Tak teď prosím pěkně pomalu , jestli mohu mít přání, tu kvantovou... Díky
P.S A ještě moc děkuju za tu hvězdu, potěší to.
| Nahlásit
1334 o kvantové mechjanice je toho na webu spousta a nejde ji vysvětlit stručně. Snad jen- vše je totálně Jinak. Podobných šíleností je ale daleko víc, např:
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/3A8D53B0F8AC90C5C125716E00511C75?OpenDocument&cast=1
5036- nemluvil jsem o asteologii, ale o Nadpřirozenu jako takovém. Hypnoza je základem při zkoumání nevědomí, zejména nadvědomí, které je za něj odpovědné. Dělám v tom léta napsal jsem tři knihy, vyšly v Onyxu, viz mystika.mysteria.cz
| Nahlásit
BTW- dodávám, že horoskopy opravdu fungují, ráno jsem se o tom přesvědčil na případu své matky http://stary.astromat.cz/index.php?mb=1&pm=1
| Nahlásit
O kvantovce by se dalo skutečně psát týdny a týdny, a pořád by bylo o čem. A jak říkal Richard Fainman, nositel Nobelovy ceny, že jeden čas se říkalo, že obecné teorii relativity rozumí jen pár lidí, ale podle něj jich tak, či onak této teorii rozumělo mnohem více lidí, ale že je přesvědčen, že kvantové mechanice nerozumí vůbec nikdo. Ale, abych aspoň něco napsal, tak aspoň pro ilustraci uvedu pár bonbónků. Připomínám předem, že kvantovoumechaniku aplikujeme pouze v mikrosvětě a její vazba na fyziku makrosvěta není úplně jasná. Tak třeba princip neurčitosti nám říká, že u hmotné částice není možno současně přesně stanovit dva stavy - třeba současně polohu i rychlost (proti tomu bojoval Einstein svým EPR paradoxem). Nebo také, že na krátkou dobu mohou porušovat zákon o zachování energie a pod. Nebo existuje tzv. dualita mezi částicí a vlnou jako částice se většinou projevují při dopadech, srážkách a pod. (třeba fotony, elektrony a pod.), pokud se pohybují, většinou mají sklony chovat se jako vlna (nejen světlo, ale třeba i protony). Pokud je ovšem začnem pozorovat, dochází ke kolapsu vlnové funkce a chovají se vždy jako částice (sem patří bláznivá konstrukce Schroedingerovy kočky). Existuje princip superpozice stavů, částice je současně rozpadlá i nerozpadlá, 1 elektron prolétá současně pro různých drahách (tedy vlastně něco jako dráha částice tedy neexistuje) atd. Mám pokračovat?
| Nahlásit
Ne děkuju, to je nad moje chápání , myslím, že umřu bez znalosti principu kvantové mechaniky. Přece jen, nebylo by tam něco jednoduššího pro normální lidi s normální inteligencí, ale taky zajímavého. Ráda se přiučím, ale musí to být do úrovně mých schopností.
| Nahlásit
Tak třeba povídání o té kočce. Představ si bednu s kočkou, do které není nikudy vidět. A uvnitř živou kočku. A vražedný mechanismus. Ten funguje tak, že tam dáme atom radioaktivní hmoty a zařízení sledující, jestli už došlo k radioaktivnímu rozpadu. Pokud ano, vypustí jed a zahubí kočku. No a protože radioaktivní rozpad je výsostně kvantový jev, nejsme schopni (my venku) říci, zda se atom rozpadl nebo ne. Tedy je-li kočka živá, nebo mrtvá. Tolik klasická fyzika. Kvantová fyzika říká, že protože se na atom nedíváme, je současně rozpadlý i nerozpadlý (princip superpozice) a kočka je v krabici živá i mrtvá zároveň. Už je ti to jasné?
| Nahlásit
To ale opravdu není vtip, takto prý funguje náš svět.
| Nahlásit
Jeminkote, a já si myslela, že moje IQ je dost vysoké, ale toto je realita nebo virtualita nebo bláznivina nebo ...a říkáš, že tak fakt funguje náš svět? Promiň, nejsem už žádná naivka, jak to teď asi vypadá, ale upřímně přiznávám, že na to nemám. Já se strašně omlouvám, to s tou kočkou je krásný příklad toho, proč to člověk jako já nemůže pochopit, je to příliš abstraktní nebo já nevím, jak bych to řekla. A ty tomu fakt rozumíš, pak před tebou smekám až k zemi. Prosím nemáš tam něco trochu lehčího než tu kvantovou mechaniku, abych to alespoň trochu vstřebala. Myslím to upřímně. A nezlob se. Trochu něco lidštějšího, dík. Jestli je svět takový jak popisuješ, tak vlastně my jsme a současně nejsme? Jsme současně živí i mrtví, máme bolest a ta vlastně neexistuje, ale čemu bychom pak vlastně věřili? Nebo jak se pak na ten svět dívat, měl by pak náš život vůbec nějaký smysl, no teď jsi mne nasadil brouka. Tak dík za trpělivost a zase se ozvi. Dík.
| Nahlásit
ano, ale výčet podivností kvantovky není úplný. Což takhle pochopit, že je jen pravděpodobnost, i naší existence? Nebo že podle ní existují světy, kde např. jsme vyhráli všechny olympijské medaile? Kvantovka se ale netýká jen mikrosvěta, prý platí i pro fulleren a ten je pořádně veliký. Není přece oddělenost malého od velkého. Kdo má pevné nervy, může si přečíst, co prožívá můj kamarád v meditacích a takových lidí je hodně, co navštívili nadvědomí, tedy intuici. Prostě svět virtuálních realit, kde se upřádají osudy http://mystika.mysteria.cz/milos.htm
| Nahlásit
Tam se totiž vyskytují matematickofyzikální a psychologické pojmy jako fraktály archetypů, atraktory, kombinátorika, n-dimenzionální Hyperprostor, generátor potencionálních dějů, tedy Procesor Absolutna... Chaos jako jeho druhá polarita a všudypřítomná Hyperinteligence, proti které je naše IQ 120 úsměvné. Tam je tak 100 000 a víc. Prostě Nadpřirozeno.
| Nahlásit
an 5820 mluv na mne prosím zase lidskou řečí, je toho určitě spousta co víš, ale já tomu fakt nerozumím, na tym stránky co píšeš se určitě podívám.
| Nahlásit
4000- my tomu také přestaneme rozumět, jen co z meditace vypadneme. Vědomí se zase zúží a jsme tam kde jsme byli :-( Jen matná vzpomínka zbude. Já vysokou matiku nemusím. Navíc se mnohé poznatky vůbec nedají slovy vysvětlit, jako nejde dát šest rozměrů do třech. Ale když se nám vědomí zase příště rozšíří, zatají se nám dech - tak už jsme zase Tady, ve Věčnosti, uprostřed nekonečna Všeho! Znám dost lidí, kteří tohle zažili a utekli, je to silná káva, přirozeno není Nadpřirozeno, Všemohoucno.
| Nahlásit
Já myslím, že tvé IQ je v pořádku, koukni výše, co o tom víceméně vážně napsal Fainman. A my, lidé, nemůžeme být současně živi i mrvtí, o kousek výše jsem už psal, že právě inteligentní pozorovatel působí kolaps vlnových funkcí a příroda se v tu chvíli musí rozhodnout pro jeden ze stavů. A to je právě pro mě ten úplně nejdivočejší závěr KF, že svět se chová jinak, když se mu koukáme pod prsty (a příroda to ví i dopředu jestli se koukat budeme, ačkoli když my sami to třeba ještě ani netušíme!) a zase jinak, pokud se nikdo nekouká. Toto je nesčíslněkrát ověřený fakt, a nikdo tomu nedokázal dát něco jako filosofický rámec. Všichni stojíme s otevřenými pusami a říkáme si, že takhle to přece fungovat nemůže. Jenže víme, že funguje... Já se s tím smiřuji tím způsobem, že se nesnažím hledat můstky mezi světem KF, světem rozumu a světem emocí. Každý z nich je sám o sobě krásný, ale každý pokus o jejich propojování přináší víc otázek než odpovědí. A zda má náš život nějaký smysl nevím, ale pokud se nám podaří ho ostatním aspoň trošku zpříjemnit, tak to určitě není málo.
| Nahlásit
Opravuji se, měl jsem psát KM - jako kvantová mechanika
| Nahlásit
A ještě jedna chybka, onen Richard Phillips se správně píše Feynman
| Nahlásit
5036- výborně. Už dlouho sháním fyzika, jež by se pomocí rozšířeného vědomí do sféry intuice v KM dokonale vyznal. Intuice mi denně posílá informace, např.dnes mi řekla úplně neznámé slovo, musel jsem nahlédnout do slovníku-Schleudersitz – vystřelovací sedačka – vysvětlila mi to:proces ode Mě, intuice. Záchrana člověka letem vzhůru
A také dnešní sen- Utíkal jsem odněkud na koni, ale zčásti jsem ho nezvládal – zcela nezvládáš Můj proces, vysvětlila mi ho. BTW- víte, že mezi sny a tzv.realitou je velká podobnost?
| Nahlásit
Děkuji za pochvalu, ale nerad bych vás zklamal, nejsem fyzik, byť z kvantové mechaniky jsem kdysi dávno zkoušku skládal. A popravdě řečeno, v meditačních praktikách jsem absolutní laik, i když tyto věci určitě neodmítám. A podobnost mezi sny a realitou? Samozřejmě věřím.
| Nahlásit
5036-nejde o víru, ale fakta, jak ve vědě. Laik? Nevadí, jde hlavně o to opravdu chtít a už To přichází.Učím To i po telefonu, i pět minut párkrát stačilo :-) Obsluha je jako u mobilu, řeknu koho chci, položím otázku a už je tu dokonalý odpověď.
| Nahlásit
Tak tomu už nerozumím vůbec.
| Nahlásit
V tom případě si správně pochopila, co jsem chtěl říci. Ani Eisteinovi to nešlo pod fousy, a samozřejmě já tomu nerozumím také :-)
| Nahlásit
podobnost mezi sny a skutečností?sny odráží naší mysl.....
| Nahlásit
Možná to 5820 myslel tak, že sny mohou být stejně reálné jako to čemu říkáme realita, nebo život stejně neskutečný jako sny. Nebo nějak úplně jinak. Přiznám se, že 5820 mluví trochu jiným jazykem než já, a tak úplně mu nerozumím.
| Nahlásit
Při mytí nádobí jsem si sundala prstýnek a dala na lednici. V noci se mi zdálo, že hledám prstýnek a našla jsem ho ve snu na parapetu. Či-li podobnost z příběhu ze skutečného všedního dne. Myslím si (jsem o tom přesvědčená), že sny nám promítají touhu, přání, myšlenky, tajné představy, příběhy které se nám stávají během dne. Dívala jsem se v TV na detektivku (drsnou) a hned jsem měla sen o pronásledování, viděla jsem ve snu zabitého člověka. Nerozumím této debatě. O co jde? :-)
| Nahlásit
Trochu jsme si tu zalaškovali s kvantovou mechanikou a sjakýms nadpřirozenem, to tu Verunka otevřela. S pochopením té věci je to u mne ještě horší, než psát ty básničky budu se k nim muset vrátit. Nebo to trošku polidštěte ...
| Nahlásit
an 5036 vrať se prosím do toho světa emocí a třebaw i reality, tam jsem si jistější ve formulování myšlenek. Dík.
| Nahlásit
Dobře, vraťme se k tématu. Když mi bylo asi 15, dostal jsem se do poněkud ošemetné situace. Situaci jsme s pomocí otce vyřešili, a před matkou utajili. A přesto se jí o tom následující noci zdálo, a to tak živě, že mi o tom snu ráno povídala, jak ji vyděsil. Neřekl jsem jí, že se jí zdálo o mě...
| Nahlásit
Možná jsem měl spíš napsat - neřekl jsem jí, že to co se jí zdálo, mě večer před tím opravdu potkalo. Neví to asi dodnes.
| Nahlásit
to je zase takové to propojení matky a dítěte-tohle pouto dokáže být až neuvěřitelné...
| Nahlásit
pouto matka - dítě velmi silné, potvrzuji
| Nahlásit
Já mám pocit, že se to dá rozšířit i na další lidi, se kteří jsou si velmi blízcí. Třeba muž a žena, kteří se hluboce milují.
| Nahlásit
to ale musí být přímo souznění duší-né jen takové to normální milování-ale takové to hodně hodně intenzivní, při kterém jeden jediný dotek cítíte po celém těle..nebo osudová láska :o>
| Nahlásit
Ano, nadpřirozeno je obrovské, tabuizované. I tak jednoduchá věc jako ostření žiletek v pyramidě je vědou nevysvětleno a málokdo o tom ví viz http://www.kpufo.cz/wbm/pyramid.htm a http://www.knife.cz/diskuze/philboard_read.asp?id=1262 Zkuste to sami.
I o minulých životech se mluví jako o mýtu, ale jako hypnotizér vím, jak je jednoduché se do minulých (i budoucích životů) dostat. Literatury je spousta, ale kdo ji čte?
| Nahlásit
podobný případ je pan Valíček, ale umí to spousta dalších. Nesčetněkrát nosil před kamerami na své hrudi předměty, nakonec i svou ženu a dceru. Biomagnetismus je tam udržel. Fyzikové z Ostravské univerzity ho zkoumali a na nic nepřišli. Místo toho, aby se na to udělala světová konference a rozsáhlý výzkum, zametli to pod stůl. http://www.darius.cz/ag_nikola/valicek_cl.html
| Nahlásit
5036- vztah snů a reality je už za hranicemi skutečné ezoteriky, ale dá se odvodit např.z meditací Miloše, viz odkaz výše. Sami máme problémy tohle přijmout :-) Jednou jsem měl sen a už od rána jsem věděl co se stane a opravdu :-) Ale prý i teorie chaosu říká, že náhody vlastně neexistují. Je tu někdo na ni odborník?
| Nahlásit
:o)))) Je zaujimave, ako sa snazite prist na nieco, a niekto ma pritom takmer cistu predstavu o tom, ako to naozaj je. Takze len par bodov:
1.Vsetko vo vesmire funguje na zaklade akcie-reakcie
2.Peklo nejestvuje, to je to, kde sme teraz
3.Reinkarnacia je priirodzeny process uz len na zaklade zakonitosti popisanych v ,,Zakone zachovania hmoty a energie,, ak vychadzame z faktu ze vesmir je uzavrety priestor
4.Nase duse sa ucia reinkarnaciou. Popr uceni postupuju dalej. Vie niekto z vas, preco sa napriklad hovori: ,,Som ako v siedmom nebi,,? Co je to siedme nebo? A co znamena tych 6 predtym? :o))))
5.Reinkarnacia moze byt dokazana roznymi sposobmi, najednoduchsie je to ale regresnou psychoterapiou. Je prevadzana za plneho vedomia.
6.atdatd. Tema je prisiroka na jedno forum a ja vas nechcem unudit... :o)))
| Nahlásit
an /582O prosím tě,ve jménu tohoto fóra, pokud opravdu je tak jednoduché hypnotizovat /myslím to upřímně/ pomož nám a zhypnotizuj ty, co sem pořád dokola dávají ty dotazy/ o hustotě silniční sítě, Amazonce,.../ ať odejdou jinam. Díky od nás klasických a věrných Ontoláků.
| Nahlásit
5820- to nemohu, magie je hřích
6103- vše je hierarchické, proto sedmé nebe je nirvána, svět Boha, šesté je svět božstev, páté svět bohů, my jsme v 3,5tém :-) ale to už nebe není BTW- 1/peklo tu není, ale očistec ano. 2/Regrese se provádí ve změněném stavu vědomí, tedy v hypnoze, ale mělká stačí
| Nahlásit
ano téže se přimlouvám....
| Nahlásit
To je náhoda, dneska zrovna vyšel časopis Instinkt, kde píší o regresivní terapii, že tato terapie získává nové a nové vyznavače. Vědci ale tvrdí, že cituji: "... škodí už samou svou existencí...víra v tuto nesmyslnou netodu relativizuje hodnotu vědecké medicíny...pacienta může vážně a trvale poškodit přímo. U některých labilních pacientů může vést k vyvolání těžkých psychotických projevů." atd. A teď si vyberte. Také se pamatuji jak pranýřovali kdysi v jednom pořadu v TV holotropní dýchání, ale pak se opravdu ukázalo, že ten člověk, který to provozoval je jenom nějaký amatér, protože mu tam někdo umřel a měl s tím oplétačky.
On je každý zvědavý kdo byl asi v minulém životě, je to lákavé, pokud tomu člověk aspoň trochu věří. Ale i když mám pochybnosti - možná že takového něco je, není důkaz, bála bych se použít regresivní terapii. Mám se na to příliš ráda.
| Nahlásit
A proč by mne mělo zajímat, čím jsem byla v minulém životě, v čem by mi to pomohlo v mém životě nynějším, vrátit se snad ty životy nedají. A čím budu příště, pokud něčím teda jako budu, copak to ovlivním tím, že o tom budu vědět. Už v tomto životě, co žijeme, je někdy lepší nevědět úplně všechno, natož pak ještě řešit, co bylo a co bude. Ale tento názor je jen můj, může to být úplně jinak.
| Nahlásit
A co Břetislav Kafka?
| Nahlásit
Říkali mu šaman, co? Hodně zakusil, protože sám byl moc nemocný a začínal léčit tam, kde doktoři už propadli beznaději a léčil se autosugescí, protože říkal něco v tom smyslu, že člověk se umí vyléčit tehdy, když pochopí, že se musí spolehnout jen na sebe, protože bude vědět, že pokud si nepomůže sám, tak nikdo jiný už mu nepomůže. Jinak o něm teda nic velice nic nevím, ale autosugestivní léčbu, tu bych brala, ale na to je potřeba mít všechny ty vlohy nebo sílu či já nevím, jak to nazvat, ale tu já nemám. S tím se asi člověk už rodí, to se naučit nedá. Nebo se mýlím?


*
| Nahlásit
Zajímavý člověk,ten Břéťa.Přečti si jeho dílo:Nové základy experimentální psychologie.
| Nahlásit
2183- první regresi provedl Francouz De Rochas v r.1895 a vidíte, dodnes není všeobecně jasno, ač se tím zabývá tolik psychoterapeutů např. http://www.volny.cz/jhavelka/ap_audi.html Projevy jsou občas docela divoké, sám jsem měl klientku, jež se svíjela po zemi, když prožívala svůj život na dvoře středověké Francie, je to někde v knize http:/mystika.mysteria.cz/download/origkom.zip Skutečně to léčí hlavně tím, že si v minulosti či budoucnosti uvědomí chyby a odreaguje prožitky, navyklé reakce to ovlivní.
A holotropní dýchání též doporučuji, já u něj začínal a zdokonalil ho. Je to brána do nadpřirozena. Kafka? Ta kniha je opravdu dobrá, škoda, že se výzkumem nepokračovalo. Má dcera studuje psychologii a ani umět hypnotizovat není povinné :-) Jako kdyby doktory neučili chirurgii.
| Nahlásit
Já tedy na reinkarnace moc nevěřím - dokázal by někdo jednoduše shrnout důvody, které k víře v reinkarnace vedou?
| Nahlásit
5036- to není věc víry, ale zkušenosti. Kdybys regresi zažil jako klient či terapeut, věděl bys, že si to dotyčný nemohl vymyslet, fakt se to v něm odehrává. Můžeš také hovořit s duchy zemřelých, jasnovidci to využívají bežně aby zjistili jak najít např.ztracenou věc. Jistě také nejsme nepopsaným listem když se narodíme, ani nejsme kopie či kombinace rodičů, jen jsme jim v něčem podobni. A pak, život je na vývoj moc krátký, moc se toho v něm nestihne. Je to jako jeden den ve škole, moc se nenaučíš a bát se, že se ráno neprobudíš nemá cenu.
| Nahlásit
Já ale nechci zpochybňovat existenci paranormálních jevů, jen mám pocit, že to lze vysvětlovat i jinými mechanismy, než právě převtělováním. Ostatně zdá se mi, že převtělování nevysvětluje právě takové jevy, jako je telepatie, nebo třeba proutkařství.
| Nahlásit
An 5036 - už jsem někde tady psala, že jsem četla názor o reinkarnaci takovýto. Že v podstatě vzpomínka na minulé životy není přenášena "duší" ale dědičnými buňkami, které při novém narození člověka mají v sobě informaci z "minulých životů". A tím pádem by ovšem byla celá reinkarnace blud. Víme že nic nevíme :-)
| Nahlásit
2183-Co jsme byli v minulých životech můžeme zjistit s velkou pravděpodobností i bez hypnozy. Stačí si všimnout ke která kultuře máme nejblíže. I když je fakt, že jsme se rodili i mimo Zem v úplně jiných systémech. Ve mě je např. kombinace římského a ruského. Prý jsem naposled zemřel v druhé světové válce u Brjansku. Až do počátku středověku jsem často byl římským vojákem. Moje dnešní vlastnosti jsem měl už tehdy. Je vlastně zajímavé, jak málo se měníme...
| Nahlásit
Já bych spíš řekl, že maše vědomí přesahuje někam mimo tento svět, popisovaný fyzikálními zákony. Ale kam, to nevím. Ale proč by to musely být právě reinkarnace, když popisují pouze malou část těchto podivných jevů? Ano, i dnes víme jen to, co věděl už Sokrates.
| Nahlásit
An 5820 - myslím si, že to je také dáno výchovou. Když rodina má nějaké předky z určité kultury je to vštěpováno od mala rodiči dítěti, které to poslouchá a tím pádem přebírá jako normu. To samé je (zacházím do politiky) jakým způsobem prezentují rodiče politickou situaci. Jen málokterý potomek se vymyká. Rodiny v podstatě volí stejnou stranu. Mám předky (babička) Armény a vím o čem mluvím. :-)
| Nahlásit
5036-to ano, budeme se učit ještě dlouuuho, jsme na začátku vývoje Sebepoznání.
2183-já ani moje žena nejsme podobni svým rodičům ani prarodičům. Ani naše dcera nám není podobná. Je to tak správně, to bychom mohli žalovat naše rodiče, že to oni jsou vinni našimi problémy, že je máme od nich.
| Nahlásit
An 5820 - myslím si že ani člověk neví co od rodičů přebírá kladného i záporného. Můj bývalý manžel velice odsuzoval chování svého otce a nakonec se choval jako on a NIKDY! si to nepřipustil. Moje 2 děti jsem se snažila sama vychovat jako osobnosti se svým názorem. Jak se mi to podařilo ukáže budoucnost. Ale nikdy mne nenapadlo vinit rodiče za svoje problémy, ty jsem si způsobila sama, někdy i tím že jsem měla svoji hlavu a neslyšela jejich názory.
Jednou jsem četla od nějakého doktora psych. větu: "Nejvíc vychováváš když vůbec nevychováváš." Každý jsme každému příkladem, ovlivňuje tě tvé okolí, nejen rodiče. Za vším nestojí jen oni. A tvoje dcera (ať si říkáš že ne) od vás jako od rodičů určitě přebírá hodně, podvědomě, ani o tom neví. Tomu věř.
Každý jsme v životě jedinečný, někdo větší či menší osobnost, záleží právě na výchově co budeš potlačovat a co upřednostňovat.
| Nahlásit
Moje otázka je trochu z jiného soudku. Zajímalo by mne, jak je to možné, že já první zážitky, které si z dětství pamatuju, mám tak z doby, kdy mi bylo 4-5 let a jsou to jen malé epizody a z období, kdy jsem chodila do 1-2 třídy taktéž, spíše opravdu vytržené útržky vzpomínek. Teprve z toho dalšího období si toho pamatuji již mnohem víc. Jak je to možné, že moje maminka si z dětství velice přesně vybavuje věci z předškolního i mladšího školního věku školního věku. Je pravda, že její dětství bylo velice emotivní - smrt maminky když jí byly 3 roky - si vybavuje, období prožité u tetiček než se její otec znovu oženil - šťastné období - spousta vzpomínek, příchod macechy, která ji i její sestru nenáviděla a doslova deptala - hlad, špatné zacházení, neláska, škola ve které učily milosrdné sestry - pro chudé atd. atd.. Maminka dětství prožila na sklonku 1. republiky. Já jsem dětství měla naprosto bezproblémové a vím, že jsem ničím netrpěla, ale proč si to nepamatuju tak podrobně jako ona, skoro mne to mrzí. Jak je to možné?
| Nahlásit
To teda nevím, já s pamatuji i půdorys našeho bytu kde jsem bydlela do 3 let než jsme se odstěhovali. Pamatuju si jak mne vezla máma v kočárku.
Vzpomínám si jak moje o 1 rok mladší sestra ležela jako mimino v kočárku a já seděla v nohách a záviděla jí že je pod boudou. To mi muselo být tak 1,5 roku. Jednou upadlo mé mámě kolečko a pamatuju se jak volala na lidi ať jí ho chytí, kutálelo se z kočárku z kopce a my se ségrou byly v něm.
Moje nejzažší vzpomínka je, že sedím v hlubokém obdélníku, okolo jsou samé bílé stěny, volný strop a ze shora na mne koukají z boků hlavy lidí. A já strašně brečím. Hrozně.
Moje máma mi řekla, že tohle si nemůžu pamatovat, že jsem v jednom roce měla náběh na černý kašel a dávali mi kolem postýlky mokrá bílá prostěradla.
Možná opakovaným vzpomínáním do minula si člověk víc pamatuje. Nevím.
| Nahlásit
2183-myslím, že výchova toho moc nezmění, určitě ne základ.
1334-vzpomínky na dětství je možno vyvolat i regresí, ta není jen na minulé životy. Lidé přehánějí hloubku tranzu. Před 10ti lety jsem měl klientku, která mi podrobně popisovala život ve středověkém italském městečku a vtom zazvonil mobil. Znervózněla. Vyřiďte ho, říkám. V klidu ho vyřídila a pak se dala znovu do popisu snad tisíc let staré historie. Mnohdy to je jako byste koukali na film a někomu do mobilu popisovali, co se v něm děje. Dá se to ovšem i zesílit a pak to může i pořádně bolet.
| Nahlásit
BTW-na http://www.youtube.com/watch?v=BoXsxYf2UMA je nejmystičtější píseň světa Lisa Gerrard & Pieter Bourke "Sacrifice" ideální pro holotropní dýchání. Přenos dat bývá pomalý, takže je zpěv přerušovaný je potřeba dát Play again a po druhé to je již božské. Jsou tam i další sladby Lisy, ale např. Yulunga obsahuje některé nevhodné části. Byl bych vděčen tomu, kdo by klip jako soubor mohl někde vystavit, nejde mi to ani přes Post Video (nemám blog) ani Share Video.
| Nahlásit
Promiň an. 5820, ale myslím si že tady píšeš o dost nebezpečných praktikách. Děláš si reklamu? Tvé odpovědi mne nepřesvědčili že jsi fundovaný člověk na tyto věci. Neber to ve zlém, je to jen můj názor. Mám jednu vlastnost, kterou moc lidí nesnese, říkám pravdu i do očí, tady je to sice virtuální ale o to jednodužší. Doufám že se s kritikou popasuješ... :-)
| Nahlásit
tak můj kamarád Tomáš, jež nám dělá stránky klip Lisy už zvládl, díky mu, na http://mystika.mysteria.cz/ Jeho vlastní duchovní stránky jsou http://straptom.kobranet.cz/ a je spoluautorem http://cestydusi.mysteria.cz/
| Nahlásit
2183- to je legrace, dnes jsem měl sen, jehož význam je právě tento. Reklamu si nedělám, neživím se tím. Jen marně provádím osvětu. Ve škole nám o tomto nic neřekli, chyba. Lidé se mě zbytečně bojí. Co je nebezpečné na regresi? Pokud vím, nikdy se nikomu nic nestalo a to pár auditorů znám. Jezdit autem je daleko nebezpečnější, ale to všichni vědí. Ale dějiny jsou plné takových story, stačí si přečíst NZ.
| Nahlásit
Nahoře píšeš an5820 v 7:54 že jsi měl klientku. Tak jsi se tím živil? Ne?
Nerozumím proč píšeš že se tě lidi bojí... myslíš tebou si nechat udělat regresi? Ale nevíš jestli je to nepoškodilo v budoucnosti.
Já měla dnes sen, že si můj syn vyhříval nohy bez ponožek na okně na slunci. Seděl na židli, nohy na parapetě. A nic si z toho nevyvozuju ani v tom nic nehledám. :-)
| Nahlásit
2183- 1/klientku jsem měl,ale od nikoho peníze neberu. 2/regrese je běžná psychoterapeutická metoda, jinak viz např http://www.volny.cz/jhavelka/ap_.html 3/každý sen je symbol, informace a pokud někoho zajímá co obsahuje, má se optat jeho režiséra.
| Nahlásit
že sny mají význam se shodují všechny psychologické školy. Jak ovšem zjistit konkrétní význam, není mezi nimi jednota. Podle mne je jediná cesta se zeptat té části osobnosti, která ho vytvořila. Bývají to i psychoterapie abreakcí i náhradní splnění přání. Od nadvědomí přicházejí výchovné sny, které nastavují zrcadlo. Vyznat se v jejich symbolech však jednoznačně nelze a ani snáře mnoho nepomohou.
| Nahlásit
Já tomu moc nerozumím an5820, jaký režisér mi režíruje sny? To jsem přece já, můj mozek, mé příběhy a zážitky přes den. Přiznávám, jsem velice pragmatická, ateistka, nevěřím moc v nadpřirozeno, ale raději si tyto věci vykládám reálně a ne nějakou pomocí s hůry.
Souhlasím, jestli chceš namítnout, že kdybych něčemu věřila měla bych to jednodužší, ale přinutit se nemůžu.
Je pravda, že záhad je spousta a nevysvětlitelných, třeba něco je (třeba vesmírná energie apod.) ale nikdo si nemůže přivlastňovat že o tom něco ví. Jak by to věděl? To neviditelné, neuchopitelné. To samé: sen - děje se v mé hlavě a moje sny mi tam nikdo nedal. :-)
| Nahlásit
2138- to se ví, že jsou tvoje, ale jak a proč vznikly? Ve vědomí ne, to bys o jejich tvoření věděla. Jistě je to výsledek smysluplné práce, viz např. Jung i Freud. Myslíš, že jsme z jedné části? Kdepak, jsou v nás davy částí nás, jak řekl už Whitman. Některé jsou ve vědomí - pudy a myšlení, jiné v nevědomí. Jiné tak napůl, např.intuice.
| Nahlásit
An5820 - nevím, nebudu kvůli tomu číst Junga,ani Freuda a ani nevím kdo je Whitman. A přiznám se že je mi skoro jedno kde se mé sny berou. Mám jen pocit že jsou to jen mé zážitky a třeba i skrytá přání atd. Jsou v nás davy částí nás, ale nevnímám to nějak mysticky a určitě si je nebudu zezáhadovávatět.
Pudy máme, mají je všichni živočichové a to jsme my také. Co je na tom zvláštního? Je to informace přežití rodu, bez kterého by nebylo pokračování. Intuice je také druh pudu, ale také vychází hodně ze zkušeností.
Vím že se také psalo že nepoužíváme mozek celý. Snad se na to někdy přijde proč anebo jak využít tuto kapacitu místa.
Četla jsem, že byl pokus s lidmi, kteří byly vždycky vzbuzeni když jim začal sen. Po několika dnech byli na pokraji zhroucení. Mozek sny potřebuje, ale proč je potřebuje....? Třeba si potřebuje jen odpočinout. Příklad je věta mého táty: "Ležím si na duševním polštáři". Tuto větu používal, když si sedl a přestal vnímat okolí a zasnil se s otevřenýma očima o něčem při vědomí. Nás vůbec nevnímal co mu chceme. :o)
| Nahlásit
2183, to je zajímavé
| Nahlásit
2183-to je jako s počítačem, já u něj sedím už 25 let a ani nevím jak funguje. Ale uznávám lidi, kteří to vědí a daleko víc s ním svedou.
| Nahlásit
an 5820 No právě. To jsou ti "kováři". Ale je spousta "kováříčků" kteří tvrdí že ti tam tu poruchu opraví a ještě ti PC více rozeštylují. :o)
| Nahlásit
2183- ano, to je v každém oboru, žádná selanka.
| Nahlásit
Že by blýskání na lepší časy? Dr.Grof a dr.Mohr v novém čísle přílohy Zdravotnických novin o výzkumech dopadů mystických prožitků po LSD aj.!
http://mystika.mysteria.cz/LSD.doc
| Nahlásit
Zajímavé články, i když od vědců bych asi očekával o poznání méně nadšení pro věc... Nadbytek nadšení může někdy vést ke ztrátě kritického pohledu.
| Nahlásit
5036- kdybys take výzkumničil, pochopil bys :-) Podobný článek o lysohlávkách z Lidových novin http://mystika.mysteria.cz/lysohlavky.htm
| Nahlásit
Já si těchto výzkumů opravdu vážím, ale právě proto si myslím, že by kritická opatrnost a jakýsi mírně skeptický pohled mohl výzkumníky pomoci ochránit od nedostatečně podložených závěrů. Ty pak mohou napáchat více škody než užitku a třeba i celý výzkum pohřbít.
| Nahlásit
5036-není problém, vědecká práce může tyto problémy řešit. Stačí udělat konferenci a vše prodebatovat, i pohádat se. Problém je ale jinde...
| Nahlásit
Vy tu máte přímo vědeckou konferenci, tak kde je teda ten problém?
| Nahlásit
1334- není ochota to dělat, mám léta takovou zkušenost. Kolik lidí jsem naučil hovořit s Bohem, a kolik jich to dělá? Kolika lidem jsem poradil, jak jít na exkurzi do Království božího a kolik to dělá? Hrstka.
| Nahlásit
Doufám, že po smrti něco je, anebo že se zrodíme znovu v jiném těle, s jiným charakterem, abychom si vyzkoušeli i něco jiného, ale protože jsme dlouhodobě byli předtím venku z těla, tak zapomenete vše, skoro vše, co jsme měli v předchozím mozku... To ale není fér, znovu škola!
| Nahlásit
Doufám, že po smrti něco je, anebo že se zrodíme znovu v jiném těle, s jiným charakterem, abychom si vyzkoušeli i něco jiného, ale protože jsme dlouhodobě byli předtím venku z těla, tak zapomenete vše, skoro vše, co jsme měli v předchozím mozku... To ale není fér, znovu škola!
| Nahlásit
Ani nevím kdy už to bylo buď to bylo s legrace nebo namyšlenosti. Můžu vám v klidu říct, že už nikdy víc. Je mi jedno co si o tom budete myslet ale já na to musím myslet..
Myslím že to bylo někdy v červnu sme šli partička lidiček já,Ewa, martina,Paťa,Pavel,Milan,Viki..a plno dalších lidí po cestě blízko lesa a pískovce. Tak sme tam na půl opilí skotačili a smáli se na celé kolo jen aby sme vyplašili "nějakou" zvěř co je "možná" blízko nás./aby sme se ji nelekli/ jenomže kluci hlavně Pavel začal ty báchorky smrt,duchové,ďábel..nadpřirozeno tak sme si tak povídali kdo co na něco věří už nevím ani jak daleko to bylo /hádám/ 80-90m před námi se cosi zjevilo nechci plachat ani vymýšlet si. Ani to nedokážu popsat bylo to až moc rychli ani nevím jestli to přeletělo nebo utíkalo ale fakt je že nás to dost vystrašilo.. na to, že jsme už dost velký sme byli zděšení strachem ale šli jsme dál. Jak sme do razili po těch pár metrech sme na té cestě zahlédli na zemi prstínek. buď tam byl nebo nebyl..já opravdu nevím. Jenomže teď ho mám doma a dost mě děsí představa že ta "věc" a prsnínek má něco společnýho. Děsí mě přestava že bych to zahlédla znova..
 Ina
| Nahlásit
A nebyla to obyčejná straka?
| Nahlásit
Jé, NyNy, Pazouro vzpomínáte? To už je doba, co? NyNy vzpomínáš na 5036 a 5820? Ti tu s náma měli pěknou práci. Dokonce se nám pokoušeli vysvětlit kvantovou fyziku... Kde je jim konec?!? A taky je to dotaz od Verunky.... to už snad ani pravda není. A my obě jsme tehdy ještě byly pěkná čísla :))) To byly diskuse, co?
An:Díky tobě 70257 jsem si zavzpomínala.
Ale tím nemyslím, že máte vyndávat staré otázy, to jen ta nostalgie... mne jaksi zaskočíila... na bývalou Ontolu a Ontoláky.
| Nahlásit
Žilo bylo jedno malé blonďaté,trochu hloupé strašidélko.Bylo velice půvabné a tudíž se do něj zamiloval jeden strašák.Jedné teplé červnové noci,kdy obklopení přírodou si spolu houkali u lesa.Strašák okouzlen půvabem Strašulky,které neposedný vítr strhnul plachétku z hubeného,průsvitného tělíčka,jí vyznal lásku a dal jí prstýnek.Hned potom ale musel Strašák spěchat na noční šichtu,krerá mu začínala přesně o půlnoci a nezbýval mu čas Strašilku domů vyprovodit,jak by se slušelo a patřilo.Strašilka omámená vyznáním se nechala větříkem unášet ke svému domovu.Prstýnek milého tiskla k srdci.Najednou křik a burácivý řev.Zběsile se k ní blížila horda hřmotných stvoření.Děs se zmocnil celé její éterické bytosti a jediná její myšlenka byla honem pryč!"Cink"to Strašilka ztratila prstýnek.A naše70257 ho popadla a s bandou dalších loupežníků zdrhali domů...........
| Nahlásit
Jéééé, Májo.... to je pěknýýýý
| Nahlásit
Děkuji Čaroději.:o)))
| Nahlásit
ja nevim ale verunko kolik ti je
| Nahlásit
hej majo pišeš dobri pohatky fakt dobri jen co je pravda
| Nahlásit
Děkuji 87269.Musím na sobě pracovat....vnoučátka se začínají sypat.
| Nahlásit
Májo, kde prosím jsi??? Tady není bez včelek žádná legrace ani emoce, ani nic, kde jsi? Soutěže jsou pryč, jdem si povídat! Leda
| Nahlásit
No tak já se vám to teda povím.U nás se toho děje strašně hodně.Žádný klídek.Nelítám jako včelka,ale jako klikatý blesk....nevím,kam dřív uhodit.Konečně jsme koupili chaloupku!V pátek si jedeme pro klíče.Ale vzhledem k tomu,že domeček dlouhá léta chátral a občas v něm pobýval jeden podivín,čeká nás spoustu práce.Zatím se tam nedá ani přespat.Ale je tam velká zahrada a dá se tam realizovat spoustu věcí.
Vnoučátko by se mělo objevit taky asi tak během 14 dnů(možná dřív,možná později).Na Ontolu a lidičky ontolácké mi moc času nezbývá,ale nezapomínám.Proletím, přečtu a zas letím.Moc nepíšu........možná,že mne někdy zase něco inspiruje a já vám slátám nějakou pohádku na zasmání.Zdravím Gandalfa,Ledu,Nyny,Pavla Rácu,Inu,Zataczku,Mollet,Blani-Toma,Chlupatou pazouru i Ontoláky pod číslem a taky našeho milého Admina.Užijte si léta!
 Ina
| Nahlásit
Májo, gratuluju k domečku a přeju hodně sil a zdařilých plánů. A hlavně hodně květin na zahrádce. Ina
| Nahlásit
To by se mi Májo, líbilo, kdybych někde potkal nějakou fotku toho Tvého snu - domečku. Přeju hodně úspěchů v budování.
| Nahlásit
Milá Májo,ze srdce ti přeju,aby to byla chaloupka tvých snů-píšeš,že se tam zatím přespávat nedá...,ale jednou to bude poprve a pak si pamatuj,že to,co se ti v té první noci zdálo,se prý vyplní.
Ať je to něco tuuuze pěkného!!!
Zdravím a děkuju,že jsi mne jmenovala v řadě ontoláků...už se blýská na lepší časy na Ontole!!!
| Nahlásit
Mám schopnosti že vidím ve snech co se doopravdy stane není to nic příjemnnýho..:(Stalo se mi už moc věcí ktery mě přesvědčily že nadpřirozeno je...a na posmrtny život věřím...beru to tak že smrti tepr všechno začne...
| Nahlásit
Nomad. Mě je to jedno. Jedinou jistotu co mám je že umřu. Do církve jsem chodil a nic nového se nedozvěděl. Co vím tak vím už od mala. Schopnosti má kde kdo tak mě ty moje ani nepřekvapují. Nechci se dožít smrti svých dětí a nechci umřít poslední. Jenom simpaťáci...
| Nahlásit
myslela jsem že se tu dozvim víc zahadnych historek,co ma kdo za zažitky, napiste kdo nějaky mate pa p
| Nahlásit
Nadpřirozeno neexituje, smrt je konec.
| Nahlásit
Odpověď po 12 letech :-) Myslím, že na koho občas dýchne nadpřirozeno, cítí pokoru a podobným diskusím se vyhýbá.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek