Vysvětlení citátů

Anonym Vuqovas14.03.2018 20:38 Nahlásit
Jak by ste pochopili citát. Budoucnost je černočerná chodba a dveře na konci jsou pevně uzamčeny?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.14.03.2018 20:59 Nahlásit
Nečeká nás nic dobrého, jak v průběhu, tak na konci.
Anonym Nanacyq14.03.2018 21:10 Nahlásit
Výňatek uměleckého díla Paní Bovaryová od Gustave Flauberta

V hloubi duše však čekala, že se něco přihodí. Jako námořníci v nouzi a úzkosti bloudila zoufalýma očima po samotě svého života, hledajíc v dáli na zmlženém obzoru bílou plachtu. Nevěděla, jaká to bude náhoda, jaký bude vítr, jenž ji zanese až k ní, k jakému pobreží ji povede, bude-li to šalupa nebo koráb o třech palubách, obtížený úzkostmi nebo plný slastí až po střílny. Ale každého rána, jakmile procitla, doufala, že už ten den přichází, poslouchala pak všecky zvuky, prudce vstávala a dívala se, že nepřichází; když pak slunce zapadalo, smutnější a smutnější toužila, aby už byl příští den… Sebejalovější životy jiných lidí mají alespoň naději, že se něco stane. Dobrodružství s sebou často nese nekonečné množství obratů a pozadí se mění. Ale pro ni se nic nedělo, Bůh tak chtěl! Budoucnost byla černočerná chodba a dveře na konci byly pevně uzamčené.

Není naděje na změnu.
Anonym Welyvuq14.03.2018 21:12 Nahlásit
Je to věta vytržená z kontextu, jeden malý kamínek z mozaiky popisu povahy a pocitů paní Bovaryové. Knížka má obsah a poslání, ale tento citát je taková skládačka slov, aby výsledek působil neotřele. Smysl ba měla otázka, jaká je Bovaryová, ne vykousnout větu, která vyrůstá z předchozích odstavců a kapitol a sama o sobě by mohla znamenat ledasco.
Smysl má přečíst si knížku a ne rozebírat jednu pocitovou metaforu hysterky.
Anonym Welyvuq14.03.2018 21:16 Nahlásit
Bovaryová je bezcitná soběstředná hysterka, odmítající a pohrdající svým okolím, sama o sobě přesvědčená, že je něco víc. To, že jí osud nedopřál být tím, kým se cítí, vyjadřuje možná
ta vytržená věta. Nemám tu knížku moc rád, protože sama ta knížka je tak trochu taková černobílá chodba bez dveří na konci.
Anonym Welyvuq14.03.2018 21:36 Nahlásit
Toto její skuhrání nad jednotvárností bylo založeno i na tom, že se jednou řízením osudu ocitla na plese bohatých. To jí tak oslnilo a zaslepilo, že pak jen skuhrala na normální život, že běžné věci už pro ni neměly cenu (třeba narození dcery). Ale nechci se do Emmy navážet, myslím, že to udělal Flaubert mírou vrchovatou, daleko víc, než se mi líbí. A připravil jí i neslavný odchod ze života. Proto jsem psal o knize jako "černobílé" chodbě bez konce.
Bez toho, abyste knihu četli, je věta jen plácnutím do vody.
Přidat komentář do diskuze ▾