Třeba po víře v pokrok, nebo po fůře volného času, že společnost nebyla tak konzumě orientovaná, taky samozřejmě jak jsme byli mladí, studia... Byly to pěkné roky, rád na ně vzpomínám, ale ty které prožíváme nyní, jsou také fajn. Nářky nad totalitou mi připomínají úpění obrozenců, děsně strádajících pod útlakem Vídně.
