vysvětlete proč je dusík inertní plyn?

Anonym50603027.02.2013 17:28 Nahlásit
vysvětlete proč je dusík inertní plyn?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek27.02.2013 17:37 Nahlásit
Protože díky velmi pevné trojné vazbě molekulárního dusíku je třeba k jejímu rozrušení velká aktivační energe.
Anonym50998627.02.2013 18:01 Nahlásit
z čeho poznám, že dusík dělá trojnou vazbu? A proč kyslík takovou nedělá třeba?
Mezek27.02.2013 18:15 Nahlásit
Kyslík má 6 valenčních elektronů, z toho dva nepárové. Proto jeho dva atomy vytvoří dvojnou vazbu. Dusík má 5 elektronů, z toho 3 nepárové. Proto vytvoří trojnou vazbu.
Inertní (netečný) plyn je málo reaktivní plyn, alespoň za běžných podmínek. K roztržení vazeb v nolekule N2 je třeba bez použití katalyzátoru velmi vysokých teplot, jaké jsou třeba v elektrickém obloiku. Právě reakce vzdušného dusíku s kyslíkem v elektrickém oblouku (teplota asi 3000°C) se používala k výrobě kyseliny dusičné.
Anonym50998627.02.2013 18:32 Nahlásit
Jo takhle, a jak poznám, které elektrony jsou párové u jakého plynu a které ne? :-)
Mezek27.02.2013 19:44 Nahlásit
Musíš se naučit pravidla výstavby elektronového obalu atomu.
Anonym50998627.02.2013 20:31 Nahlásit
Ale jak poznám nepárový elektron? Je to ten, co když dělám elektronovou konfiguraci na ty čtverečky, a jak tam mám vždy šipku nahoru a dolů, ta je to vždy když zbyde jen jedna šipka? To jsou nepárové elektrony, když je to jen jedna šipka?
Mezek27.02.2013 22:19 (Upr. 27.02.2013 22:24) Nahlásit
Pokud jde o prvky, musíš znát výstavbové pravidlo. Od druhé periody se valenční orbita zaplňuje takto:
s1 s2 s2p1 s2p1p1 s2p1p1p1 S2p2p1p1 s2p2p2p1 a s2p2p2p2; ve druhé periodě by šlo o prvky
Li, Be, B, C, N, O, F, Ne; ve třetí periodě by to byly Na, Mg, Al, Si, P, S, Cl, Ar.
Takovou konfiguraci mají všechny nepřechodné prvky ve svých skupinách, tedy v tabulce podle nového IUPAC 1,2,13 - 18. Dusík má tedy tři nepárové elektrony, uhlík dva a jeden prázdný orbital. Ale může přejít do excitovaného stavu, kdy bude mít čtyři nepárové elektrony a může tedy vytvořit čtyři vazby. A teď ti ukážu, jaké jsou důsledky:
Prvky se snaží dosáhnout oktetu - osmi elektronů ve čtyřech párech. Část nebo všechny páry mohou být sdílené - vazebné. A teď si představne reakci uhlíku s kyslíkem. Kyslík má 6 elektronů, má tedy dva nepárové a dva elektronové páry. Potřebuje tedy partnera, který má také dva volné elektrony. Volné elektrony kyslíku a uhlíku se spárují a vytvoří dvojnou vazbu. Současně se elektronová pár na uhlíku excituje - rozdělí se. Na s-orbitalu zůstane jeden elektron, druhý elektron přejde na prázdný p-orbital a jsou tak k dispozici další dva singl-elektrony, které umožní vazbu s dalším atomem kyslíku - vznikne molekula CO2. Když ale další atom kyslíku nebude k dispozici, excitovaný elektron se vrátí do původního stavu - elektronového páru. Na malém atomu kyslíku jsou tedy 4 elektronové páry, dva vazebné a dva nevazebné. V jejich těsné blízkosti je volný orbital p na uhlíku. Navíc kyslík jako elektronegativnější atom dvojice má parciální záporný náboj. Ve snaze vzdálit odpuzující se elektrony co nejdál od sebe, využije jeden ze dvou volných elektronových párů k vytvoření třetí vazby s použitím prázdného p-orbitalu uhlíku. Vznikne tak molekula CO. Oba prvky mají oktet díky třem sdíleným elektronovým párům, na každém z obou atomů je nevazebný volný elektronový pár.
Ale to už jsme se asi dostali trochu daleko, ne?
sul_in28.02.2013 10:22 Nahlásit
Dusík je za normálních podmínek značně inaktivní, ale za vyšších teplot ochotně přímo reaguje s celou řadou prvků, s lithiem reaguje dokonce již za téměř laboratorních podmínek. Něco o dusíku např. zde: www.prvky.com/7.html . Rozhodně se nechová jako "pravý" inertní plyn.
Anonym Surupoz24.04.2023 21:42 Nahlásit
Dusík je čtyř vazný, jedna donoralceptorova vazba a tři kovalentní vazby
Mezek25.04.2023 13:21 Nahlásit
A navíc ve druhé periodě ještě nejsou dostupné d-orbitaly, jako je tomu ve třetí a vyšších periodách. Proto je dusík čtyřvazný, ale další ve skupině - fosfor - už může být i pětivazný.
Anonym Gujukyr25.04.2023 14:23 Nahlásit
I když jej řadíme k inertním plynům, je všude hojně zastoupen ve sloučeninách. Je jedním z nejhojnějších biogenních prvků, například představuje nějakých 8,5% naší hmotnosti. Při vyšší teplotě ochotně vytváří s kyslíkem NOx molekuly, jako průvodní jev veškerého spalování na vzduchu, nejen toho v automobilních motorech. Déšť jej pak ve formě slabé kyseliny spláchne do půdy, kde nám pohnojí rostliny. Nacházíme jej pochopitelně i v hnojivech jak umělých, tak i přírodních, v amoniaku, kterého se vyrábí ve světě obrovské množství a v mnoha a mnoha dalších sloučeninách.
Přidat komentář do diskuze ▾