Byl Hácha kolaborant, nebo se naopak snažil mírnit dopady Hitlerovy politiky?
Odpovědi
Emil Hácha moc prostoru k čemukoli neměl. Většinu věcí dělal pod tlakem ať již lidí z prvorepublikové politická scény (zpočátku) nebo pak okupační správy. Takový státní úředník.
Národní soud po válce rozhodl, že v důsledku špatného zdravotního stavu neodpovídal Hácha od ledna 1943 za své činy.
Také záleží na tom, co si vykládáš pod tím pojmem kolaborant.
Národní soud po válce rozhodl, že v důsledku špatného zdravotního stavu neodpovídal Hácha od ledna 1943 za své činy.
Také záleží na tom, co si vykládáš pod tím pojmem kolaborant.
Někdo by třeba mohl hodnotit Háchu jako politika, který se snažil zabránit nejhoršímu pomocí diplomatického přístupu. Na druhé straně máme třeba přístup, kdy do ČSR byli vysláni parašutisté kvůli atentátu. Co následovalo, víme. Stálo to za to, nebo ne? To si musí každý odpovědět sám. Záleží to na hodnotovém žebříčku každého.
Lidské následky na obyvatelstvu byly obrovské. Příště musíme dělat více akcí a odstřelit lidi typu Franka hned místo doufání v příznivý vývoj událostí a pak je soudit.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Hermann_Frank
Co člověk, to názor. Jak říkal stoik Marcus: „Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt. Cokoli vidíme, je úhel pohledu, nikoli pravda“.
To se nevztahuje jen k dobám, které ovládly extrémní ideje (jako třeba fašismus), ale promlouvá to zřetelně třeba i k dnešku... Jen si to přiznat.
Akce přispěla výrazně k tomu, že ČSR byla zahrnuta mezi vítězi 2. sv. války a po válce obnovena v předmnichovských hranicích včetně pohraničních oblastí (především Sudet) začleněných do Německa rok před 2.sv. válkou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Anthropoid#V%C3%BDsledek_operace
Já mohu třeba napsat, že k Husově upálení výrazně přispěl Kutnohorský dekret, protože jinak by se za něj postavily významné univerzitní autority. Někdo to třeba převezme a bude opakovat jako historickou pravdu, někdo řekne, že jsem naprostý magor. Dokazatelné nebo vyvratitelné to však není, prostě jen názor, výklad nebo diskurs.
Myslím, že to je přesně to, co to znamená. Obnova ČSR v hranicích z roku 1938, tedy včetně Slovenska, Podkarpatské Rusi, jižních oblastí Slovenska a Podkarpatské Rusi zabraných Maďarskem a oblastí zabraných Polskem. Uznávám, že to není ozdrojované. Četl jsem podobný názor už dříve a byl jsem líný ho do předchozího příspěvku dohledat a zjistit, jestli má zdroj.
Spousta historických článků na Wikipedii uvádí odkazy na tlusté knihy historiků, které mají odkazy na primární zdroje. Souhlasím, že i historikové vzájemně nemusí souhlasit a nebo vykládat informace z _dostupných_ zdrojů odlišně.
Anglická verze Wikipedie má podobné vyznění na malou aktivitu odboje a Benešovy obavy o ČSR po válce a uvedené zdroje.
https://en.wikipedia.org/wiki/Assassination_of_Reinhard_Heydrich#Strategic_context
Ale to je zase jen názor, nikoli fakt.
Umím si představit, že v rámci práva na sebeurčení by k odsunu Němců ze Sudet nedošlo, oblast by byla považována za uzavřenou ještě z doby před oficiálním počátkem 2.sv. války, severní část Sudet by byla později spravována v rámci NDR, jižní by zůstala součástí NSR (části možná i Rakouska), Slovensko by bylo buď samostatné nebo znovu spojené s Č&M, ale bez jižních částí a Podkarpatská Rus by buď celá nebo její Maďarskem nezabraná část byla zabrána novou sovětskou Ukrajinou/SSSR.
K druhému odstavci mohu říct jedině to, že přes všechny chytré spekulace si neumím ani vzdáleně představit, že by Stalin, Roosevelt a Churchill, řešící poválečné uspořádání, odklepli v tehdejší atmosféře poraženému Německu územní zisky. Kromě toho by si tím sám Stalin svázal ruce ohledně nových hranic Polska a etnického sjednocení podél západní hranice SSSR.
Je jasné, že Britové nechtěli prohlásit svůj podpis pod Mnichovem za neplatný od samého začátku. Naopak se snažili dostat do exilové vlády zástupce Sudeťáků. Docela zajímavý úkrok stranou, platí sice Mnichov, ale Sudeťáci jsou zastoupeni ve vládě ČSR, takže vlastně Sudety patří do ČSR... O to si myslím, že tehdy Beneš především hrál. Krutost heydrichiády samozřejmě umožnila rozdat nové karty a rozvázala Britům ruce.
Ať napíšu cokoli, je to ale pořád jen další možnost, kamínek do mozaiky, ne fakt, i kdyby do sebe věci zapadli sebelíp. A hlavně, nikdo, ani žádný wikipedista nebo historik nikomu do hlavy nevidí, nevíme, co se tam všechno honilo Benešovi, Moravcovi, co Britům atd. Jaké varianty zvažovali, jaké skutečné motivy měli, jak moc byly skutečné motivy třeba i protichůdné.
Umím si představit, že by se spojenci shodli, že příčinou výbojů Německa byly odřízlé oblasti s německým obyvatelstvem, ať už historicky nebo následek Versailské smlouvy a pro zabránění další války se to musí vyřešit a sloučit konečně všechny tyto oblasti. To by se určitě Stalinovi líbilo a vyřešilo by to zároveň jeho problém západní hranice, protože když se povolí sloučení Německu, nikdo nebude nic namítat, když to také udělá vítěz.
Do hlav politiků nikdo nevidí, ale zpřístupňují se různé archivy a oficiální interní korespondence vlád, ministerstev, velvyslanců a vojenských štábů a z nich lze dělat určité závěry.
Wikipedii je nutno považovat jen za úvod do problematiky. Důležité je číst ty monografie s primárními zdroji, na které odkazuje.
Jako když jeden tvrdí, že to co vidí je stoprocentně ocas, zatímco druhý vášnivě oponuje, že to je na beton chobot, i když to jako tlustý ocas trochu vypadá :)
Zároveň čtení mě přivádí už teď k některým poznatkům, které jsem dříve netušil. Heydrich měl v Č&M podobný úkol jako Sperr - dohled nad efektivitou válečné výroby, protože Č&M byla významnou nejen vojenskou výrobnou pro potřeby německé války - a zasazoval se o vyšší české platy na úrovni německých?? Budu muset dohledat porovnání českých a německých platů (měl jsem za to, že české byly vyšší), podíl české výroby na válečných potřebách Německa atd.
Podívám se více i na zákulisí odvolání podpisů pod Mnichovskou dohodou a událostí, které tomu předcházely.
Člověk se pořád učí a nemůže vědět vše. Na to se děje moc věcí, aby to dokázal jeden všechno pojmout.
Beneš zkoušel různé kličky, třeba že svou vládu označil za pokračovatelku předmnichovské republiky. Když bude uznaná, je to další hřebíček do rakve Mnichova. Uznání přišlo prvně z Moskvy, Britové ihned "dorovnali".
Britové ale nechtěli uznat neplatnost Mnichova od samého začátku, protože to právně vycházelo z teze, že ČSR byla k dohodě násilím přinucena. Jedním z donucovatelů by tedy byla i Británie. Churchill také kličkoval a nikdy, pokud vím, neplatnost od počátku neuznal. Maximem byla metaforická prohlášení, že je Mnichov mrtvý, se Mnichovem už necítí vázáni atd. ("...pro britskou stranu nemá Mnichovská dohoda, ani nic, co se událo později, žádný vliv na budoucí poválečné uspořádání československých záležitostí, zejména hranic").
Kolega Hesapoj, je toho názoru, že hrozba existovala, já ji jako reálnou nevidím.
Jednoznačně kolaborant.
Přidat komentář ▾
Ze začátku kolem zabrání pohraničí a okupace se snažil zmírnit bezvýchodnou situaci a nějak oficiálně dostat ČSR a pak Č&M těmi událostmi, později byl silně tlačen zůstat ve funkci i přes své protesty kvůli špatnému zdravotnímu stavu a úplně ztratil náhled.
Hácha nikdy prezidentem být nechtěl, bral to jako vlasteneckou povinnost, aby ČSR po odstoupení Beneše z funkce měla prezidenta zastupující ČSR na mezinárodní scéně (v té době hlavně evropská jednání kvůli rostoucí německé agresi). Mělo to být dočasné řešení, věděl, že na tom zdravotně není dobře. Pak mu nebylo umožněno z funkce odejít (jeho abdikace nebyla přijata).
V době těsně po válce to byl lehký obětní beránek. Zemřel na následky svého špatného zdr.stavu dříve, než se mohl poválečný zmatek zklidnit a jeho role rozumně vyhodnotit.
Wikipedie má velmi pěkný a podle mě nestranný popis jeho jednání v době kolem války. Článek rozhodně stojí za přečtení.