Kam se ztrácí voda při odlivu?
Odpovědi
Diskuze
Proč je příliv ve dne a odliv v noci?
Tohle je ovšem téma jako stvořené pro Lidunku!
Velmi podrobně a profesionálně to vysvětlila Lidunka před několika týdny (měsíci?) v podobné otázce na stejné téma. je to vlevo dost dole. Tam je těch příspěvků víc.
http://www.ceskaskola.cz/Soubory/Ar.asp?ARI=100586&CAI=2134
A neblamovala!!! :-))
http://utf.mff.cuni.cz/vyuka/OFY016/F2000/capkova.html
TOHLE JE NEJLEPŠÍ VYSVĚTLENÍ....
Z praktického hlediska ovlivňoval Měsíc od nepaměti život člověka třemi způsoby: v noci mu někdy svítil, členil mu čas na měsíce a způsoboval mořské slapy, příliv a odliv.
Příčina. Slapy nejsou způsobeny pouhou přitažlivostí měsíce, ale tím, že se tato přitažlivost se vzdáleností od Měsíce mění. Kdyby se Země volně pohybovala („padala“) v homogenním gravitačním poli, „padaly“ by oceány současně s ní a nevznikala by žádná síla, která by se je snažila od Země „odtrhnout“. Avšak gravitační pole Měsíce není homogenní. Tělesa, která jsou k Měsíci blíž, k němu „padají“ s větším zrychlením než tělesa, která jsou od něj dál. Kdyby tedy Země své oceány nepřitahovala svou gravitační silou, za nějakou dobu by se přivrácené oceány dostaly k Měsíci daleko blíž než střed Země a střed Země zase daleko blíž než odvrácené oceány. Ve skutečnosti samozřejmě Země působí na své oceány daleko větší silou než Měsíc, a proto se slapové působení Měsíce projevuje jen změnou mořské hladiny o několik metrů.
Slapové působení Slunce. Slapové účinky má na oceány nejen Měsíc, ale v menší míře i vzdálené Slunce. Slapy od Měsíce a Slunce se posilují, když obě tato tělesa spolu se Zemí leží v jedné přímce, tedy při novu a při úplňku; naopak při měsíčních čtvrtích se zeslabují.
Slapy zemské kůry. Slapové síly působí nejen na oceány, ale i na celý zemský plášť a kůru. Zatímco voda se slapovému působení poddá snadno, pevné části Země udržují svůj tvar daleko lépe. Ani ty však nejsou ideálně tvrdé, a proto se také na pevném povrchu projevuje „příliv a odliv“, i když vysoký řádově jen centimetry.
Důsledky slapů. Jak se Země otáčí, unáší s sebou „vyboulené“ části oceánu i zemské kůry, zatímco slapové síly se snaží udržovat je přesně na spojnici středů Země a Měsíce. Protože oceány ani zemské nitro nejsou ideálně tekuté, daří se tato „snaha“slapovým silám jen částečně, s jistým zpožděním. To způsobuje, že Země působí na Měsíc silou, která ho nepatrně urychluje na jeho oběžné dráze, a proto ho i vzdaluje od Země rychlostí přibližně 3 cm za rok. Naopak Měsíc Zemi nepatrně zpomaluje při jejím otáčení. Přesná měření ukazují, že pozemský den se v důsledku toho prodlužuje každé století o 1,5 ms. tento proces by za mnoho miliard roků vedl k tomu, že doba otočení Země i doba oběhu Měsíce by se vyrovnaly.
Stejným způsobem zpomalovaly v minulosti slapové síly i otáčení Měsíce, až způsobily, že doba jeho otočení se dnes rovná době jeho oběhu kolem Země, tedy že Země vidíme stále stejnou stranu Měsíce. Totéž platí i o většině ostatních měsíců ve sluneční soustavě, které mají také rotaci „vázanou“ na oběh okolo své planety. A obdobným způsobem způsobily slapové síly Slunce, že jemu nejbližší planety, Merkur a Venuše, mají mimořádně dlouhou dobu rotace (např. u Venuše je to 243 dní).
Třeba čtrnácterák je jen jelen...... :-)
........................................
Vývoj parůžků věkem
První pučnice se na hlavě srnečků objeví již v prvním roce života, přibližně v srpnu. Z nich se vytvoří malé, asi 2-3 cm dlouhé "paličky", které hned vytlouká a v únoru je shodí. Po vytvoření druhého paroží (v květnu až červnu, tedy zhruba ve věku jednoho roku) se samec stává dospělým. Nové paroží může být pouze zašpičatělé, ale stejně tak může mít celkem 4-6 výsad. Velikost a míra větvení paroží nevypovídají o věku srnce téměř nic. Například třetí paroží dvouletého samce může zůstat zcela bez výsad a naopak jiný, jednoletý jedinec se může již při druhém paroží stát šesterákem. Podle životních podmínek a vlivem dědičnosti může srnčí paroží dosahovat výšky 20 až 30 cm a hmotnosti 300 až 600 g.
Dospělému srnci, který nosí paroží špičíka, se říká škůdník, protože při soubojích zraňuje soupeře. Jindy dokonce mohou místo paroží vyrůst jen krátké pahýly (příčina tkví možná ve špatné stravě nebo onemocnění). Trofejní cena srnčích parůžků není přímo odvislá od věku a sociálního zařízení jejich nositele. Zdá se však, že nejkvalitnější paroží mívají srnci ve věku 5 až 7 let, kdy také dosahují vrcholu svých sil. Stejně jako u jelenů se staří srnci stávají "zpátečníky".
Poznávání jelenů podle paroží
Jestliže platí, že je snadné určit stáří koloucha, špičáka, vidláka a - v některých případech - i hodně starého jelena, o středním věku jelenů nevypovídá vzhled paroží téměř nic. Stejně tak při zkoumání věku uloveného jedince podle stavu chrupu se musíme spokojit pouze se zařazením do určité věkové kategorie. Nejsilnější jednoletí jeleni občas mohou mít parůžky rozvětvené. Pro vidláky je typické vidlicově rozvětvené paroží. Délka paroží vidláků je proměnlivá, od 30 do 80 cm. V následujících letech obvykle mladým jelenům s každým rokem přibývá na každém parohu po jedné výsadě: jsou to „očníky“, pak „opěráky“ a na konec lodyhy „koruna“. „Nadočníky“ se mohou objevit později, stejně tak jako rozvětvení koruny do tří až pěti nebo šesti špiček. S přibývajícím věkem se vytváří na lodyze podélná hluboká rýha a parohy se pokrývají tzv. perlami, hrbolky, které umocňují jejich krásu.
Jeleni mohou již od druhého paroží mít deset výsad. Na druhou stranu existují jedinci s pouhými osmi výsadami na osmém či devátém paroží. Někteří samci ve věku deseti až dvanácti let, na vrcholu sil, mohou nosit paroží s 16, 18 nebo až s 20 výsadami. Celková hmotnost takového paroží je přes osm kilogramů.
Tito staří, ale silní samci působí impozantním dojmem. Mají mimořádně široký svalnatý krk umocněný ještě hustou srstí vytvářející hřívu. Počínaje 14. a 15. rokem začíná jelením samcům ubývat fyzických sil. V důsledku toho ztrácejí i své společenské postavení. Těmto starým samcům říkáme zpátečníci. Jejich paroží totiž ztrácí na délce, počtu výsad i na hmotnosti. Situace může dospět až do bodu, kdy zpátečníkovi naroste paroží o pouhých dvou nevětvených výsadách a posléze již pouhé dva pahýly. To bývá na sklonu samcova života, ve věku 19-20 let. Protože zpátečníci ztrácejí i svůj sociální význam, stahují se do ústraní a umírají v naprosté izolaci.
.... ten článek se mi moc líbil.
Ani nevíte :-))) že mám u PC knihu "Správně česky" a teď jsem se musela kouknout na slovo "zkopírovat". Je to změna stavu, takže Z ne?
Aspoň doufám Pavle....Ach jo, ta čeština.....
Stále je co se učit. :o)) .