Ontola > diskuze
| Nahlásit

Mám: /ne/obyčejný zážitek s /ne/obyčejným člověkem.

Někdy se stane, že potkáme někoho koho jsme doposud neznali, /či dostatečně neznali/, a ten člověk nás osloví něčím, co si pamatujeme celý život.
Nechcete se s námi se všemi o něj podělit ....
Témata: Nezařazené

17 reakcí

 Tom
| Nahlásit
Nic takového se mi při náhodném potkání se nikdy nestalo.Já musím člověka nejprve dobře poznat,abych od něj mohl nějaké to moudro načerpat.Jsem v tomto směru velmi nedůvěřivý...no nevěřící Tomáš.:-))
| Nahlásit
Napsala jsi to hezky,diplomaticky,aby jsi slovy" obyčejný člověk" někoho neiritovala,Ledo!
| Nahlásit
Nevím, co tím myslíš, já sama se považuji za člověka až mimořádně obyčejného i když setkání se mnou by asi nemohlo být ničím neobyčejné, ale třeba se tu někdo /ne/obyčejný s někým /ne/obyčejným setkal a něco mimořádného mu v hlavě utvělo, uvidíme. Zásadně nikoho neirituji. A čím a proč taky.
Myslela jsem třeba s nějakým člověkem, co vám zachránil život, pomohl v nouzi, poskytl přístřeší, otevřel oči, nabídl přátelství, lásku.... a to může klidně být ta verze setkání obyčejnoho člověka s obyčejným,...a to, co vám řekl či poskytl vám bude vzpomínkou na celý život, a o tom přece život je. Ty to tak necítíš?
| Nahlásit
Nic ve zlém,Ledo.Když si přečteš začátek tématu "Všední život kolem nás",budeš v obraze.
| Nahlásit
Májo, na Ontole čtu úplně všechno. A velmi pozorně.
Jde mi o příběhy. Určitě se najdou. I tobě se třeba takový vybaví, jen si teď nemůžeš vzpomenout.
| Nahlásit
Jestli dovolíte, tak mě fascinují vždycky machři, co rozumí svému řemeslu a jsou při tom neuvěřitelně skromní, ať to byl třeba tesař, pan Tlustoš z Křižánek na Vysočině, který pouze tesařskou sekerou dokázal postavit celý roubený dům, nebo hoch, kterého mi poslala v Moskvě děžurná v Gostinice Altaj, když jsem ohlásil, že televizia v mojej komnatě nerabotajet. Ten hoch zaťukal, bez řeči sedl k televizoru, vytáhl kapesní nožík a bez jakýchkoli jiných nástrojů byl za chvíli ponořený v bedně a za další chvilku bedna jela. A pak jsem se dozvěděl, že to byl také host ubytovaný v témže hotelu, odněkud z Uzbekistánu. A odmítl si vzít jakoukoliv odměnu...prostě že ho těší, že mohl pomoct a že to funguje. Někdy se setkáte s lidmi, kteří svou obyčejností jsou vlastně neobyčejní.
| Nahlásit
Zážitek s neobyčejným člověkem? Popřemýšlím,popřemýšlím....Prozatím bych se jen přimlouvala za to,abychom si zuby nehty chránili své zážitky,ač se nám mnohdy nezdají třeba v té určité době neobyčejné,zvláště nezapomínejme na zážitky rozkošné...,protože s věkem se tak nějak mohou vytrácet...
| Nahlásit
a neobyčejný zážitek s neobyčejným člověkem......možná že by tomu mohlo odpovídat tohle:

Můj táta pracoval po návratu z Vietnamu v roce 1959 v nemocnici na Žlutém kopci v Brně, na onkologii. Jako dermatolog tam ošetřoval rakovinu kůže.
A někdy po roce 1960 se tam léčil na rakovinu krku (možná si to někteří pamatují) Jan Werich. A jednou pan Werich přijal tátovo pozvání a přišel k nám na večeři.

Mě bylo kolem dvaceti, byl jsem v podstatě "jehně", všecky hry V+W jsem měl přečtené, celé pasáže jsem uměl nazpaměť, tyhlety dva pány jsem prostě ctil a miloval.
A teď byl pan Werich u nás. On byl najednou ve dveřích, ohromná postava, přimhouřená očička.....dost dlouho mi trvalo, než jsem se opovážit něco říct... ale i přes Werichovu laskavost, pohotovou lehkost a moudrou vstřícnost jsem cítil, že hovořím s gigantem, na kterého nikdo nemá. Přes volnost a bezprostřednost rozpravy zůstával pan Werich stále klaun, okolo něj to pořád jiskřilo a bylo náročné jej myšlenkově sledovat... ale on to věděl a občas lehce "přibrzdil" a pak pokračoval dál. Připadlo mi to, jako když se dostanete do míst, která mají svého "genia loci" a vy ten pocit intensivně vnímáte, tak působila Werichova aura na jeho okolí. Myslím, že říct, že to byl neobyčejný zážitek s neobyčejným člověkem je snad trochu i málo.........
| Nahlásit
Nemohu si nějak vzpomenout, mne ovlivňovali lidé které jsem aspoň trochu znala, jednotlivec ne....já nikdy vzory nějak neměla...
Já si spíše pamatuji ty záporné postavy, ale to sem nepatří.
| Nahlásit
Tak Gandalfovo setkání s Janem Werichem, to mu docela závidím. A on mi třeba bude závidět ten můj.
Můj příběh je mnohem prozaičtější . Před mnoha lety se nám s přítelem, kdesi v oblasti Votic, porouchalo auto, byl to takový menší náklaďák. Seděli jsme tam u něj, a vůbec nevěděli, co dělat. Našel nás tam jeden pán, co jel kolem s traktorem . Zastavil, zjistil závadu, odtáhl nás k němu na dvůr, svolal kamarády z družstva a začali opravovat. Oprava trvala skoro celou noc. Nás dva poslali spát, se zdůvodněním, že přítel má před sebou dlouhou cestu /jeli jsme na severní Moravu/ a já měla druhý den dělat zkoušku. Ráno nás nakrmili a poslali se slovy šťastnou cestu domů. Odmítli jakékoliv peníze, my děkovali seč nám síly stačily a oni to vzali jako něco, že lidi se přece musí pomáhat. Jejich pomoc byla zcela nezištná.
Bylo to setkání s neobyčejnými lidmi, kteří nám pomohli v nouzi. Jejich neobyčejnost byla v neskonalé ochotě, laskavost, dobrotě, ... Dodnes mne ten příběh dojímá.
| Nahlásit
Ledo, stalo se mi to samé. Do písmenka to samé. A to v Dolní Lipové roku 2001. V mém případě příkop, 11 v noci, traktor. Pak lety během svých dalších dovolených v okolí Ramzové, Jeseníku, Hanušovic a okolí pochopila, že je taková neobyčejnost v tomto kraji vlastně standard:-)
| Nahlásit
Ledo, stalo se mi to samé. Do písmenka to samé. A to v Dolní Lipové roku 2001. V mém případě příkop, 11 v noci, traktor. Pak lety během svých dalších dovolených v okolí Ramzové, Jeseníku, Hanušovic a okolí pochopila, že je taková neobyčejnost v tomto kraji vlastně standard:-)
| Nahlásit
Ledo, stalo se mi to samé. Do písmenka to samé. A to v Dolní Lipové roku 2001. V mém případě příkop, 11 v noci, traktor. Pak lety během svých dalších dovolených v okolí Ramzové, Jeseníku, Hanušovic a okolí pochopila, že je taková neobyčejnost v tomto kraji vlastně standard:-)
| Nahlásit
na 3x jsem to opravdu napsat nechtěla. VÍME?! :-)
| Nahlásit
To je kraj,kde jsem prožila dlouhá léta.Život tam není jednoduchý a proto si lidi pomáhají.
| Nahlásit
Život tam je pro mne krásný !
| Nahlásit
Ráco....:o)
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek