Rušení sil
Newtonuv zákon říká,že Síly působí na různá tělesa a proto se neruší(u akce a reakce)
Kdy se tedy můžou rušit?
Kdy se tedy můžou rušit?
Odpovědi
Diskuze
Takže když stojím na Zemi, působím gravitační silou na zem a abych se nepropadl, reakcí mě Země podpírá.
Když ale někde začne působit síla je pozorován pohyb - např. raketa odlétá do vesmíru (tah motorů je síla, protisíla je odpor atmosféry, ale ta se nerovná akci, raketa proto zrychluje).
Na příklad automobil jede dolů po svahu rovnoměrně přímočaře. Dolů po svahu jej tlačí gravitace. Automobil přesto nezrychluje, protože proti pohybu působí třecí odpory a odpor vzduchu.
Nebo jiný příklad: Chceme zjistit koeficient klidového tření tělesa o známé hmotnosti. Umístíme jej na nakloněné rovině, jejíž sklon můžeme měnit. Těleso je na počátku v klidu. Při zvětšování sklonu roviny se při určitém sklonu začne smýkat. Podélná síla , která působí na těleso je funkcí gravitace, hmotnosti tělesa a sklonu roviny a zvětšuje se se zvětšováním sklonu roviny. Současně se zmenšuje třecí odpor, který je funkcí normálové síly a koeficientu klidového tření. Pokud je větší třecí odpor než podélná síla, je těleso v klidu. Jakmile podélná síla bude větší než třecí odpor, těleso se začne pohybovat. Při extrémě velkém náklonu roviny a současně velkém koeficientu tření se těleso začne koulet (v závislosti na tvaru). Je to proto, že třecí odpor působí u základny tělesa, zatím co gravitace v jeho těžišti. Význam různých působišť obou sil se zvětšuje s náklonem roviny.
1) Zákon setrvačnosti.
Jestliže na těleso nepůsobí žádné vnější síly nebo výslednice sil je nulová, pak těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu.
2) Zákon síly.
Jestliže na těleso působí síla, pak se těleso pohybuje se zrychlením, které je přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa.
3) Zákon akce a reakce.
Proti každé akci vždy působí stejná reakce; jinak: vzájemná působení dvou těles jsou vždy stejně velká a míří na opačné strany.