Od čoho závisí farebnosť kovov?
Odpovědi
Diskuze
Neželezné kovy
jsou všechny kovy mimo železo, například hliník, měď, olovo, nikl, cín, zinek a další. Neželezné kovy jsou obvykle dražší než železo, ale využívají se pro své příznivé vlastnosti, jako je nižší hustota (hliník), vyšší elektrická vodivost (měď, hliník) nebo například odolnost vůči korozi.
=> https://cs.wikipedia.org/wiki/Neželezné_kovy
Otázku som myslela z chemického hľadiska, bez ohľadu na elektromag. žiarenie.
Závisí táto vlastnosť kovov od ich elektrónovej konfigurácie? Ak áno, tak od čoho presne?
Za prvé mysleme na to, že mluvíme o kovech, tedy prvcích s kovovou vazbou. V krystalech se působením sousedních atomů energetické dráhy štěpí na pásy, orbity už nemají konkrétní energie, ale pohybují se v rozsahu od-do. U kovů se už pásy rozlezly tak, že se energetické hladiny překrývají, elektrony mohou měnit svou energii spojitě.
To má za důsledek třeba to, že jsou skvělé vodiče elektřiny, elektrony (elektronový "plyn") se mohou volně pohybovat krystalickou strukturou jader (kationtů) působením elektrického pole. Tato vodivost má také na svědomí odrazivost elektromagnetických vln včetně světla. Po dopadu na povrch vyvolají vlny vířivé pohyby elektronů (el. proud), které zpětně indukují protivlnu - proto platí ten zákon o úhlu dopadu a odrazu. Pokud je ale už vlnová délka záření moc krátká a srovnatelná s rozměry mřížky (třeba gamma záření), tento zrcadlový obraz přestává fungovat. To se ale netýká barevných kovů, tam je vzdálenost mezi atomy pod 1nm a vlnová délka světla je nad 400nm.
Pravděpodobnost umístění elektronů v pásech ale není stejná, třeba elektrony zlata na 3d mají choutky absorbovat fotony s energií 2,3eV, takže nám ze spektra vykrádají modrou. Proto ho vidíme žlutě. Jak se vrací elektrony zpět dolů na 3d, nevím, možná třeba postupným vyzařováním IR fotonů. I kdyby ale při návratu zase foton vyzářily, už by se nejednalo o odraz, protože vyzářený foton nesplňuje podmínku rovností úhlu dopadu a odrazu.
Většina kovů je stříbrných, protože vyžírají až UV fotony, ne světlo. Zlato a měď ale díky své struktuře ujídají už horní konec světelného spektra.