Kanonická díla české architektury

Anonym Sylysyr12.07.2018 10:45 Nahlásit
Český rozhlas vybírá kanonická česká díla 20. století, viz https://vltava.rozhlas.cz/kanon100-vybirame-nejzasadnejsi-ceska-dila-za-poslednich-sto-let-7210583 . Díla, které jsou zásadní, které je dobré znát.

V architektuře jsou vybrána tato díla:

Hotel a vysílač na Ještědu - Liberec, Karel Hubáček
Krematorium - Brno, Ernst Wiesner
Správní budova firmy Baťa číslo 21 - Zlín, Vladimír Karfík
Müllerova vila - Praha, Adolf Loos
Vila Tugendhat - Brno, L. Mies van der Rohe
Veletržní palác v Holešovicích - Praha, Josef Fuchs, Oldřich Tyl
Veletržní areál - Brno, Jan Kalous, Jaroslav Valenta, Bohumír Čermák
Dostavba kostela Panny Marie v areálu Emauzského kláštera - Praha, František Maria Černý
Gymnázium J. K. Tyla - Hradec Králové, Josef Gočár
Dům ČKD Na Můstku – Praha, Jan Šrámek a Alena Šrámková

Jaké byste vybrali nebo vyřadili vy a neomezujte se jen na 20. století.

(prosím nepiše sem, že to je diskutabilní, subjektivní (samozřejmě je), k ničemu, to můžeme probírat v jiném vláknu, tady bych chtěl probírat architekturu)

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Nokafow12.07.2018 11:09 Nahlásit
Tak abych začal, těch starých je samozřejmě moc a těžko něco vybírat, ale aspoň ty nejikoničtější:

-Katedrála svatého Víta, Praha
-Chrám svaté Barbory, Kutná Hora
-Katedrála svatého Václava, Olomouc
-Týnský chrám, Praha

-Letohrádek Hvězda, Praha

-Zámek Litomyšl, Červená Lhota, Český Krumlov, Lednice, ...

-Obecní dům, Praha
–Dům U Černé Matky Boží, Praha
-Krematorium, Pardubice
-Baťův mrakodrap, Zlín
-Pavilon Z, brněnské výstaviště
-Obchodní dům Kotva, Praha

U architektury je to těžké, je toho hodně, v jiných oblastech umění by se možná vybíralo trochu snadněji.
Anonym Nokafow12.07.2018 11:12 Nahlásit
Koukám, že Baťův mrakodrap už je v tom původním seznamu, omlouvám se za duplicitu.
Anonym Fuvupoz12.07.2018 11:55 Nahlásit
Docela by mě zajímalo, co znamená ten přívlastek "kánonická". To má vyjadřovat význam "svatořečená"..? nebo existuje nějaký umělecký kodex pro 20. století, který bychom mohli nazvat kánonem?
Výběr architektonických děl komentovat nebudu, ale pokud mezi 10 největších uměleckých počinů 20. století zařadili růžový tank, pak celou soutěž dle mého soudu hodně shodili. Nicméně aspoň u tanku IS2 máme opravdu kanon 122mm.
Anonym Gohaleg12.07.2018 12:39 Nahlásit
Slovo kánon má jak známo více významů a ve spojení s uměleckými díly (kánon děl :-) znamená "díla která jsou základní, zásadní, všeobecně známá, vybraná". Zhruba řečeno jsou to třeba ty, co jsou na matruitních seznamech.
Anonym Gohaleg12.07.2018 12:40 Nahlásit
Jinak zařazení růžového tanku není třeba démonizovat, prostě jen s jeho zařazení do kánonu nesouhlasíte. Navíc seznam z každého oboru dělali jiní lidé.
Anonym Fuvupoz12.07.2018 13:31 Nahlásit
Nemluvil jsem o démonizaci - růžový tank považuji daleko víc za politický manifest, než umělecké dílo. Značně kontroverzní svým ideologickým posláním, zatímco jeho výtvarná hodnota jde úplně mimo. Ideologický symbol, dělící lidi na dva antagonistické tábory. Vybrání tanku vypovídá hodně o dnešní době.

Ze stejného důvodu by se mi v seznamu nelíbil třeba Stalinův kolos na Letné nebo papežský kříž na Petrově. Nesouhlasím s vyvoláváním nepřátelství ve společnosti.
Anonym Bimisij13.07.2018 00:32 Nahlásit
Kanonický, kanónům vyhovující, s předpisy církevními se shodující, k nim se vztahující, zákony církevními ustanovený a spořádaný.
Tolik Ottův slovník naučný.
Tedy, vyřadit všechna díla které se nevztahují k církevní tématice. Hlavně nezaměňovat slovo ikonický a kanonický.
Anonym Cemikuw13.07.2018 06:54 Nahlásit
Myš (Mus L.), rod hlodavců (řádu Rodentia) z čeledi téhož jména (Muridae, viz Myši).
Tolik Ottův slovník naučný.
Tedy, nepoužívat slovo myš pro počítačovou periferii.

Požívat Ottův slovník naučný jako současný a normativní zdroj významu slov je samozřejmě nesmysl (a navíc Ottův slovní naučný uvádí i výraz "kanonický tvar" pro algebraické výrazy a neznamená to algebraický tvar vztahující se k církevní tematice).

Pro podrobnější informace týkající se významu slov kánon, kanonický ve vztahu k uměleckým dílům doporučuji sborník ÚČL AV Otázky českého kánonu - http://www.ucl.cas.cz/edicee/sborniky/kongresove/45-otazky-ceskeho-kanonu.
Anonym Fuvupoz13.07.2018 07:51 Nahlásit
Kánon je podle slovníku soubor pravidel. Odsud se to přeneslo třeba do uměleckého kánonu, tedy slohu, který je stanoven pravidly, pravidelné řešení v matematice, vyznání pravidel při mší (mnohohlasým zpěvem), soubor pravidel o proporcích těla atd.
Ve významu "soubor reprezentativních, klasických uměleckých počinů" je už slovo kánon poněkud vzdáleno původnímu významu, v tomto významu např. slovo kánon nezná ani česká nebo slovenská wikipedie. Já bych to v tomto významu nepoužíval, ale musím uznat, že se ta občas děje. Logicky by to ale spíš mělo být něco jako klasická díla české gotiky, nebo sto pokladů vídeňské secese. Ale plácat do jednoho kánonu fotografii, expresionismus a růžový tank je podle mě nepřiměřené.
Anonym Rynuqyh13.07.2018 09:33 Nahlásit
Takže to skončilo přesně tak, jak úvodní příspěvek prosí, aby to nebylo: "prosím nepiše sem, že to je diskutabilní, subjektivní (samozřejmě je), k ničemu, to můžeme probírat v jiném vláknu, tady bych chtěl probírat architekturu".
Gandalf13.07.2018 10:52 (Upr. 13.07.2018 13:49) Nahlásit
S dovolením bych upozornil na jednu chybu v úvodu, brněnská vila Tugendhat nemůže sloužit jako příklad české architektury, Mies van de Rohe není Čech ani Moravák. Za to bych z Brna přidal hotel Avion od prof.ing arch. Bohuslava Fuchse.
Anonym Fuvupoz13.07.2018 10:55 Nahlásit
Pokud bych si z toho vyloupl pouze klasická díla brněnského funkcionalismu, tak bych asi vzpomenul i Avion a Zemanovu kavárnu. Z jiných brněnských staven mám třeba rád Spurného lůžkovou část nemocnice (nebo třeba i Bílý dům), Parolkův příletový terminál, corbusierovský areál NCO NZO, Oplatkovo divadlo a mnoho, mnoho jiného. Nesmíme pochopitelně zapomenout, že do 20 století nám spadají stavby, jako je třeba budova FAST na Veveří. A naopak třeba výšková stavba FSI, která se mi ovšem asi víc líbila v původním kabátě. Nemyslím, že je možné sestavit nějaký top ten žebříček byť jen pro Brno. A co ještě dopravní stavby, třeba Karakas, co soubory staveb, třeba Lesná, nebo drobné stavby případně jen zajímavé detaily...
Anonym Fuvupoz13.07.2018 11:50 Nahlásit
Dobrá poznámka Gandalfe - to nás ovšem opět vrací zpět k obsahu pojmu "Kanonická díla české architektury".
Gandalf13.07.2018 13:42 Nahlásit
Tož ... nad Spurného špitál bych postavil ještě Dětskou nemocnici Beřicha Rozehnala .... A vidíš, není dvou lidí stejného gusta, já mám Janáčkovo divadlo za dílo arch Víška, a asi bych jej nezařazoval, ale proto nejsme soupeři :-DDDD A vnímám, že se v brněnské architektuře vyznáš ....
Anonym Fuvupoz13.07.2018 14:40 Nahlásit
Před dětskou nemocnicí rovněž smekám, také jsem ji už skoro napsal, ale pak jsem si řekl, že nemohu vypsat všechny pěkné stavby. Autorství JD můžeme po právu připsat vítězi soutěže Janu Víškovi, i když Oplatkův ateliér návrh hodně pozměnil - prakticky odstranil všechny historizující prvky a výrazně změnil celkový výraz:
http://www.ndbrno.cz/uploads/RTEmagicC_h_jd5.jpg.jpg
Abychom byli úplně spravedliví, soutěžní návrh kromě Víška ještě spolutvořili Vilém Zavřel a Libuše Žáčková-Pokorná, kteří později rozpracovávali interiéry i ve Stavoprojektu u Oplatka.

Bylo by víc než neskromné prohlásit, že se v brněnské architektuře vyznám, spíš bych řekl, že se snažím jí porozumět a mám ji rád. Člověk by kolem staveb neměl chodit se zavřenýma očima, stavby mají svůj jazyk, kterým k lidem promlouvají. Porozumět jejich řeči se může člověk učit celý život.

V případě Janáčkova divadla asi neumím stavbu oddělit od vzpomínek na všechna představení, která jsem tam navštívil. Kolik procent té fantastické atmosféry bylo dáno architekturou stavby a kolik hudbou, zpěvem nebo baletem? Kolik brněnským publikem? Myslím, že není rozumné to rozumem oddělovat, že v případě divadla je lepší to spíš citem sjednocovat.
Gandalf13.07.2018 18:40 Nahlásit
Pěkně píšeš ..... a to Tě tedy musí dost bolet srdce, když jdeš kolem "Velkého špalku", nebo i jiných výkřiků doby. /Apropos, AZ toweru jsem taky na chuť nepřišel .... asi to bude tím, že už jsem na to moc starej :-D/
Gandalf13.07.2018 18:43 Nahlásit
Tak mě napadá, že takováhle debata o lásce k architektuře (třeba i brněnské) je Ontole přínosnější, než hledání sémantického obsahu slova "kánon" ...
Anonym Perotud15.07.2018 20:06 Nahlásit
Podle mě není Jurkovič zrovna čistá secese, je to prostě Jurkovič, tak, jako Pustevny nebo Luhačovice. Jurkovič je kouzelný, trochu secese, trochu lidovosti, kousek pohádkovosti, kousek ostrovní estetiky a kdoví co ještě. Nezaměnitelná stavba, ve které se všechny ty vlivy snoubí v dokonalé harmonii. Architektonické cuvée pro milovníky vína, vracející se z Rosničky :-).
Anonym Fuvupoz16.07.2018 10:13 Nahlásit
AZ Tower mě také nijak zvlášť neoslovil, možná je to trochu i daň těch krabic na střeše, díky kterým se z něj stala nejvyšší stavba ČR :-). Zároveň mě nijak neuráží, je to barák, který má svou osobitou tvář, není to pětkrát přihřívaná omáčka, kterou už člověk viděl na mnoha místech jinde. Zároveň v tom vidím takovou trochu paralelu k obří betonové plastice Muž a žena na Vídeňské/Vsetínské.

Velký špalíček je pro mě takové nešťastné místo, ulička nejstarších středověkých domů, v listopadu 44 vybombardovaná USAF. Celé mé mládí tam zela díra, nikdo nevěděl co s tím. Zbylé domy byly historicky cenné, ale poškozené. Po revoluci tam nejdřív chtěli postavit historizující Hotel Trenck, zachovalé domy propojit, ponechat staré fasády a díru dostavět napodobeninou historického stylu. To by bylo řešení dle mého gusta. Proti tomu se ale ozval pokřik všech těch pomazaných hlav, že žijeme v moderní době a máme stavět podle toho. Tak z toho sešlo a postavili tam onu pasáž s multikinem. Mě ta stavba nepřipadá nijak hrozná, je spíš taková neagresivní, tlumená, nevýrazná, ve skle se odráží okolí. Pokud už to muselo být zastavěno moderně, tak proč ne takto. Proč se ti stejní, co se vyhrazovali k Trenckovi zase potřebují vyhrazovat vůči moderní stavbě, to úplně nechápu.

Jako horší prohřešek vidím tržnici na Zelňáku, která je jako stavba pěkná, ale úplně nabourala atmosféru Zelňáku. Jestli se nepletu, je to také dítko onoho nešťastného listopadu 44. Podle http://gis.brno.cz/ags/bomby/ to tak asi bude.
Anonym Fuvupoz16.07.2018 10:24 Nahlásit
Je to skoro jedna s charakteristik brněnské architektonické moderny, že nikdy nebrala moc ohled na okolí a nebo historické stavby. Třeba Moravská banka, centrum, Pasáž Jalta atd. atd. Prostě to tak je. Druhou chrakteristikou je skoro až posedlost funkcionalismem, tím myslím přesahující až do dnešních dnů.
Gandalf17.07.2018 08:42 (Upr. 17.07.2018 08:43) Nahlásit
Hezky se to čte, Fuvupozi, ono taky záleží na tom jak se to všechno promítá do konkretního života. Třeba Zlínu fandím moc, to co tam nechal Gahura, Karfík a nakonec i Le Corbusier je úžasné, ale nikdy jsem tam nežil, za to na Zelňáku ano, i ta proluka po bombardování "U bomby" se mi zapsala jako Tobě, .... a tržnice je už součástí mého života, připadá mi taková "horizontálně uklidněná", Velký špalíček ale neumím spolknout, ten "Baron Trenk" by mi pasoval líp ......
Anonym Perotud17.07.2018 21:30 Nahlásit
Na tom odkazu na jednotlivé exploze bomb, co jsem uvedl, mě zaujala známá, chybějící nádražní věž, o níž jsem v poslední době několikrát četl, že je to důsledek sovětských náletů během osvobození. Podle uvedené mapy je to rovněž památka amerického kobercového náletu 20. listopadu.

Bylo by zajímavé dešifrovat další příběhy bombových explozí, které zanechaly dodnes snadno čitelné jizvy v tváři Brna, podobně jako tyto dva nebo tři příklady.

O Zlínu toho mnoho nevím, znám pochopitelně mrakodrap a hotel Moskva, Baťovy domky a průmyslovou architekturu z režného zdiva z maloformátových cihel. Dnes už hůř ztotožňuji s urbanistickým pojetím jediné páteřní komunikace. Ale vím toho příliš málo na to, aby mi to v hlavě složilo nějaký ucelenější obraz.
Přidat komentář do diskuze ▾