Ontola > Ostatní > diskuze
 Tom
| Nahlásit

Jak vznikl název Praha

Nedávno se mě jeden kolega ptal,jak vzniklo slovo Praha.Nedokázal jsem na to odpovědět.Myslím si pouze,že to má cosi společného ze slovem práh - jako vstup do města králů.Nevím zda můj výklad je správný a proto se Vás ptám jak to je?
Témata: Praha

7 reakcí

| Nahlásit
V nejstarších záznamech, které máme, se o Praze ještě nemluví. Hovoří se o městě "jež slove Mezigrady", což znamená Mezihradí.
Tento název přesně vystihuje polohu městského osídlení mezi oběma hrady. Název Praha náležel od 10. do konce 12. století jen Hradu. Jeho jméno převzalo postupně i osídlení rozložené po obou březích Vltavy. Původně se tu říkalo jen pražské podhradí a pražské město, teprve potom Praha.

Název Praha, vlastně Praga, se poprvé objevuje ve zprávě Ibráhíma ibn Jákúba z roku 965. Původní zpráva není k dispozici, zachovaly se z ní jen výpisy z pozdějších dob. A jak tedy ten název vlastně vznikl?

Dávná pověst s věštbou kněžny Libuše to má jednoduché. Letopisec Kosmas v Kronice české píše: "Jděte a najdete tam muže, jak teše práh." Jenomže to je právě jen a jen pověst. Vědci odvozovali jméno Praha zprvu od prahů v řece, t.j. peřejí, avšak řeka tekla v pražské oblasti celkem poklidně a peřeje tu nikdy nebyly. Jiní poukazovali při výkladu starého názvu na trámy čili prahy dřevěného mostu přes Vltavu, nebo na prahy, čili hatě, zpevňující brod.

Podle dalších byly tyto prahy - peřeje, či vodopády - na potoce Brusnici, který tekl Jelením příkopem a vytvářel prý vodopády někde pod dnešní Daliborkou.

Jiný výklad upozorňuje na nálezy hliněných pražnic, na nichž se peklo obilí - pšeničná a žitná mouka. A té se říkalo praga, staročesky prha. Pozdější výklad vysvětloval jméno města od umělého vypálení - vypražení lesa. Ale zdá se, že jméno měl nejdřív hrad či hradiště podle hradčanského hřbetu, na jehož nezarostlé a sluncem vypálené břidlici, čili na "prazě", první hradiště vzniklo.

Město, které pak pod ním vyrostlo už toto jméno jen přejalo. To je výklad nejpravděpodobnější.

Název Praha není ojedinělý, U Horní Břízy na Plzeňsku je les stejného jména, na Mladoboleslavsku je údolí Praha, v Brnech je vrch Praha 682 m vysoký. U Libčic jsou pozemky Pod Prahou a Nad Prahou. A to nemluvíme o tvarech Pražka, Pražačka, V Prazích a dalších.

Na mapách najdeme jmen typu Praha celé stovky. V Polsku je Praga součástí Varšavy

, v různých podobách objevíme toto jméno v Rusku, Rumunsku, Maďarsku, Itálii i jinde. A od kdy se například říká Zlatá Praha?

Až od roku 1882. Tehdy pražský starosta v projevu na radnici označil Prahu za Zlatou a slovanskou. Od roku 1884 vycházel časopis Zlatá Praha a hned v úvodní básni prvního čísla použil tohoto spojení básník Adolf Heyduk.

Praze se také často říká stověžatá. Zásluhu na tom má profesor pražské univerzity Bernard Bolzano, který si dal práci a na začátku 19.století napočítal těch věží přesně 103. To už však dávno není pravda, Dnes má Praha věží více než 550.

Mimochodem, jen tak pro zajímavost: víte, že Praha má i 6 šikmých věží? Nejšikmější z nich je Šítkovská vodárenská věž s odklonem 68 cm. Několikrát byla zabezpečována i věž Staroměstské radnice, jejíž odchýlení od osy ječ 23 cm. Šikmá je i severní věž Jiřského kláštera na Pražském hradě, věž kostela P.Marie Na trávníčku - Na Slupi, Petřínská rozhledna a věž moderního kostela Jana Nepomuckého, postaveného roku 19838.
 Tom
| Nahlásit
to Gandalf - díky.
| Nahlásit
V úctě před gigantickými informačními zdroji Gandalfa se skoro ostýchám říci, že se mi nezdá, že by mezi šikmé stavby patřila i Petřínská rozhledna (byť to není věž). Vůbec se nepovažuji za znalce Prahy, ale o tom slyším poprvé, v souvislosti s rozhlednou se vždycky mluvilo spíš o jejím možném výkyvu při prudkém větru (prý asi 16 cm), ale šikmost? Nevím. Ke kostelu P. Marie Na slupi jen doplněk - k zešikmení došlo až v důsledku velkého bobmardování Prahy 14. února 1945 (Emauzy a okolí Albertova, samozřejmě i Vinohrady, Karlín, Vysočany atd.)
| Nahlásit
S těmi šikmými věžemi v Praze je to, Pavle v podstatě hříčka. Ono třeba brněnská věž kostela sv.Jakuba (96 m) má také odchylku 38 cm. Takhle postavit vysokou věž a neodchýlit se vůbec od svislice, to se vlastně podařilo málokdy, kolik má odchylku od vertikály právě Petřínská rozhledna, to nevím, ale jsem náchylný věřit pramenům, které odchylku připouštějí. A je-li to věž? To je o definicích. Přirozeně to není věž kostelní, ale copak rozhledny nejsou věže? Mám pocit, že bychom z hravé roviny vkročili do oblasti vědecké exaktnosti a ta má jiná pravidla (a občas neumí být tak legrační). Jinak dík za komentář a ujišťuji Tě, že jsem se na Tebe celý den těšil,že něco připíšeš.....děkuju a přeju hezký den.
| Nahlásit
Ten letopočet postavení kostela J.Nepomuckého je 1938. Promiňte překlep.
| Nahlásit
Tak tedy jak to je?Zřejmě původ názvu našeho hl.města nikdo nezná.A nebo jen nějaké dohady.
| Nahlásit
To bude tím, že je to hrozně dávno, a tam nic jiného než dohady (říká se tomu odborná dedukce) není k disposici. Existuje několik cest pro úvahy, které jsou tu uvedeny a ta nejpravděpodobnější bude asi ta pravá, podle sluncem vypálené břidlice hradčanského holého hřbetu, kde byl vybudován hrad - Praha.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek