9 reakcí
První organizmy byli asi bakterie a viry,ne?A jak?Vědecká teorie tvrdí,že se postupně (několik milionu až miliard let) se shromaždovali kousky částic z vesmíru.Takže Země vznikla smrštováním pramlhoviny.
bakterie určitě nebyly první, protože to jsou už buněčbý organizmy. dřív byli viry a před němi bylo taky něco. mezi živou a neživou hmotou není ostrá hranice. jde jen o to, na čem se lidi dohodnou, že je ještě chemická rekce a co už je život. a ta hranice se s novými poznatky posouvá.
A na čem asi ty viry parazitovaly, když nic jinýho ještě nebylo, ty chytrej? To, že jsou jednodušší ještě neznamená, že byly dřív.
ty seš ale debil. proč si myslíš, že by měly viry na něčem parazitovat? a proč si myslíš, že první vznikly buněčné organismy a až potom daleko primitivnější nebuněčné? nebo si myslíš, že napřed byly savci a ti se postupně zjednodušovali na trilobity a bakterie?
Počátky života jsou stále jen v oblasti hypotéz. Jedna z nich říká, že první jednobuněčné organismy se nejvíce podobaly dnešním sinicím. Dnešní bakterie jsou nejstarším DOCHOVANÝM vývojovým článkem. Klasickou teorii o vzniku života vytvořil A. I. Oparin. Podle jeho teorie uskutečnil v roce 1953 S. L. Miller pokus, při němž napodobil dávnou atmosféru Země. Do laboratorní nádoby dal vodu, metan, amoniak a vodík a začal směs zahřívat. Páry a plyny stoupaly do druhé nádoby, kde byly vystaveny jiskrovým výbojům, které napodobovaly blesky. Výsledný produklt se vracel do první nádoby a cyklus se mnohokrát opakoval. Po několika hodinách se objevil oxid uhelnatý, oxid uhličitý a dusík. Po týdnu se zrodila aminokyselina glycin. Následovaly kyselina mléčná, octová, mravenčí a močovina. Produktu tohoto pokusu, který byl mnohokrát opakován, se říká prebiotická polévka. Tímto způsobem se nakonec podařilo připravit 19 z dvaceti biologicky důležitých aminokyselin. Kromě aminokyselin popsané reakce vedou ke vzniku celého spektra organických molekul, včetně nukleových kyselin a molekul, které uchovávají energii, jako jsou sacharidy a ATP (adenosintrifosfát).
V dalším vývoji sehrály důležitou úlohu vytváření a diferenciace shluků aminokyselin ve vodě a vznik tzv. koacervátů, což jsou mikroskopické kapičky srovnatelné s velikostí buněk. Povrch koacervátů je tvořen strukturami připomínajícími biologické membrány. Ty mohly bránit vodě, aby rozložila makromolekuly uvnitř, včetně první známé nositelky genetické informace - kyseliny ribonukleové (RNA), která se jinak ve vodním roztoku rychle rozkládá. Život jako takový, mohl začít jako metabolický proces na pevném krystalickém povrchu, k němuž se adhezí připojily organické molekuly, které potřebnou energii čerpaly z chemických procesů při tvorbě tohoto minerálu. Sebereplikace makromolekul, což je jev v chemii běžně známý, se opakoval na stále vyšší a vyšší úrovni. Sebereplikující se makromolekula, která nese informaci o své vlastní výrobě, je spojovacím článkem mezi neživými molekulami a živými buňkami.
(Zdroj: Miroslav Veverka - Evoluce svým vlastním tvůrcem)
ano, problém je ale v tom, že to bylo už roku 1953 a poznatky v biologii od té doby narosty geometrickou řadou. i teorie vzniku života se poměrně mění. jisté je, že nikdy nebudeme vědět na 100%, jak se to stalo, ale budeme mí stále více a více věrohodné a pravděpodobné teorie.
Tak to se omlouvám za vyvolání chybného dojmu - jen ten úplně první pokus má spojitost s rokem 1953, ty další teorie jsou současné.
Fucupore, možná bys opravdu měl Nevohacovi vysvětlit, tak to podle tebe s těmi viry bylo.
Máš snad pocit, že viry se mohou (mohly) množit (a tedy případně vyvíjet) bez toho, že k tomu použijí nějakou kompletní, fungující buňku? Když samy žádný mechanismus pro replikaci RNA/DNA nemají?
Jak to tedy podle tebe dělaly, když ještě neexistovaly bakterie a tím méně složitější mnohobuněčné organismy?
Někdy je možná lepší trochu šetřit s těmi debily, a raději zkusit využívat mozek, je-li k dispozici.
