První organizmy byli asi bakterie a viry,ne?A jak?Vědecká teorie tvrdí,že se postupně (několik milionu až miliard let) se shromaždovali kousky částic z vesmíru.Takže Země vznikla smrštováním pramlhoviny.
bakterie určitě nebyly první, protože to jsou už buněčbý organizmy. dřív byli viry a před němi bylo taky něco. mezi živou a neživou hmotou není ostrá hranice. jde jen o to, na čem se lidi dohodnou, že je ještě chemická rekce a co už je život. a ta hranice se s novými poznatky posouvá.
ty seš ale debil. proč si myslíš, že by měly viry na něčem parazitovat? a proč si myslíš, že první vznikly buněčné organismy a až potom daleko primitivnější nebuněčné? nebo si myslíš, že napřed byly savci a ti se postupně zjednodušovali na trilobity a bakterie?
Počátky života jsou stále jen v oblasti hypotéz. Jedna z nich říká, že první jednobuněčné organismy se nejvíce podobaly dnešním sinicím. Dnešní bakterie jsou nejstarším DOCHOVANÝM vývojovým článkem. Klasickou teorii o vzniku života vytvořil A. I. Oparin. Podle jeho teorie uskutečnil v roce 1953 S. L. Miller pokus, při němž napodobil dávnou atmosféru Země. Do laboratorní nádoby dal vodu, metan, amoniak a vodík a začal směs zahřívat. Páry a plyny stoupaly do druhé nádoby, kde byly vystaveny jiskrovým výbojům, které napodobovaly blesky. Výsledný produklt se vracel do první nádoby a cyklus se mnohokrát opakoval. Po několika hodinách se objevil oxid uhelnatý, oxid uhličitý a dusík. Po týdnu se zrodila aminokyselina glycin. Následovaly kyselina mléčná, octová, mravenčí a močovina. Produktu tohoto pokusu, který byl mnohokrát opakován, se říká prebiotická polévka. Tímto způsobem se nakonec podařilo připravit 19 z dvaceti biologicky důležitých aminokyselin. Kromě aminokyselin popsané reakce vedou ke vzniku celého spektra organických molekul, včetně nukleových kyselin a molekul, které uchovávají energii, jako jsou sacharidy a ATP (adenosintrifosfát).
V dalším vývoji sehrály důležitou úlohu vytváření a diferenciace shluků aminokyselin ve vodě a vznik tzv. koacervátů, což jsou mikroskopické kapičky srovnatelné s velikostí buněk. Povrch koacervátů je tvořen strukturami připomínajícími biologické membrány. Ty mohly bránit vodě, aby rozložila makromolekuly uvnitř, včetně první známé nositelky genetické informace - kyseliny ribonukleové (RNA), která se jinak ve vodním roztoku rychle rozkládá. Život jako takový, mohl začít jako metabolický proces na pevném krystalickém povrchu, k němuž se adhezí připojily organické molekuly, které potřebnou energii čerpaly z chemických procesů při tvorbě tohoto minerálu. Sebereplikace makromolekul, což je jev v chemii běžně známý, se opakoval na stále vyšší a vyšší úrovni. Sebereplikující se makromolekula, která nese informaci o své vlastní výrobě, je spojovacím článkem mezi neživými molekulami a živými buňkami.
(Zdroj: Miroslav Veverka - Evoluce svým vlastním tvůrcem)
ano, problém je ale v tom, že to bylo už roku 1953 a poznatky v biologii od té doby narosty geometrickou řadou. i teorie vzniku života se poměrně mění. jisté je, že nikdy nebudeme vědět na 100%, jak se to stalo, ale budeme mí stále více a více věrohodné a pravděpodobné teorie.
Fucupore, možná bys opravdu měl Nevohacovi vysvětlit, tak to podle tebe s těmi viry bylo.
Máš snad pocit, že viry se mohou (mohly) množit (a tedy případně vyvíjet) bez toho, že k tomu použijí nějakou kompletní, fungující buňku? Když samy žádný mechanismus pro replikaci RNA/DNA nemají?
Jak to tedy podle tebe dělaly, když ještě neexistovaly bakterie a tím méně složitější mnohobuněčné organismy?
Někdy je možná lepší trochu šetřit s těmi debily, a raději zkusit využívat mozek, je-li k dispozici.
