Jaký je rozdíl mezi měnovou krizí a měnovou reformou?

Anonym Jeqimun21.11.2022 23:23 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Jeqimun24.11.2022 12:22 Nahlásit
Děkuji. A co tedy obnáší znehodnocení měny pro běžného občana? Je to v důsledku stejné ožebračení jako při měnové reformě?
Anonym Cyjapoz25.11.2022 06:13 Nahlásit
Znehodnocení měny znamená pro běžného občana snížení hodnoty hotovosti, kterou má (v peněžence, v bance, ve formě listin, které se směňují za hotovost - např. šeky od někoho jiného, dluhopisy, směnky atd.) Tedy např. před znehodnocením měl skoro našetřeno na auto, po znehodnocení měny má našetřeno třeba jen 70% ceny.

Měnová reforma není nutně znehodnocení měny. Wikipedie zmiňuje třeba odluku československé koruny od rakousko-uherské v 1920(?), české koruny od československé (1993), dále mě napadá třeba případ země, která prošla velkou inflací a rohlík místo koruny stojí 1 milión korun a ceny se ustálily. Lidi nechtějí počítat v milionech, tak se měnovou reformou "škrtne" 6 nul. Nikdo žádnou hodnotu neztrácí. Jen se změnila ta absolutní velikost nebo název měny.

Na druhou stranu je pravda, že měnovými reformami se často řeší hyperinflační problémy měny (škrtání nul), které samy o sobě neřeší ten problém hyperinflace (ceny nadále nekontrolovaně a rychle rostou).

V ČR je povědomí o měnových reformách spojeno hlavně s tou československou z roku 1953, kdy bylo cílem zabavit hotovost lidem s velkými zásobami (nechce se mi psát "úsporami" - viz dále). Nevím, kolik přesně tehdejších maximálně směnitelných 5 tisíc Kč to představuje v dnešní hodnotě, ale bylo to údajně dost peněz - snad více, než měla většina lidí naspořeno.

Určitě by šly dohledat statistiky, kolika procent lidí se ta reforma dotkla.
Přidat komentář do diskuze ▾