Důkaz neexistence
Existuje nějaký důkaz, že Bůh neexistuje?
Odpovědi
Diskuze
V (čisté) matematice samozřejmě spousta důkazů neexistence ledasčeho existuje, ale to je abstraktní věda pracující s abstraktními pojmy v rámci pevně daných axiomů a logických pravidel. Nakonec stačí změnit některý axiom a už je hodně věcí jinak. A ani v té matematice to není nijak jednoduché – neexistenční důkazy mohou být extrémně obtížné - viz třeba velkou Fermatovu větu.
V reálném světě nic takového není (matematika ani náhodu nevypovídá o reálném světě či životě). A sem patří i ta čajová konvička na oběžné dráze. Tu žádnými pravidly nastudovanými z "jakoukoli učebnici matematické logiky" nevyvrátíš.
Pokud tedy takto definuje boha, pak se ptá, proč je svět, ve kterém žijeme, tolik plný utrpení, kdy spousta nevinných trpí, když je tady přitom všemohoucí bůh, který z principu své všemohoucnosti toto vše může napravit.
Proč to tedy nenapraví?
Jsou 3 možnosti:
1. Nenapraví to, protože nemůže - to ale znamená, že není všemohoucí, tudíž rozpor s definicí boha
2. nenapraví to, protože nechce - to ale znamená, že není ani na výši lidí, pokud se týká morálky, protože lidé se snaží o odstranění utrpení a neštěstí z tohoto světa - tudíš je morálně níže, než lidé samotní - tedy pokud existuje, nejde o boha, ale o nějakou nekonečnou mocí nadanou bytost bez morálky v našem smyslu - také rozpor s definicí
3. nenapraví to, protože neexistuje - q.e.d. ve smyslu uvedené definice boha.
Vezměte třeba posílání dětí do školy - děti tím často velmi trpí a rodiče jsou přitom přesvědčení, že tak konají pro jejich dobro. Mají z toho proto děti (ve smyslu uvedeného důkazu) dovozovat, že jejich "dobří a všemocní" rodičové neexistují?
Byli bychom vůbec schopni pociťovat štěstí, pokud bychom nepoznali utrpení. Nerozvíjí a neobohacuje nás náhodou utrpení víc, než otupující opium pohodlí a štěstí? Není to ta pověstná zlá žena, která činí z mužů filosofy? Není to zvlášť aktuální dnes, kdy západní společnost se má příliš dlouho dobře a začíná se utápět v obrovských problémech, pramenících z toho, že nikdy nezažili opravdové těžkosti? Nepotřebovali bychom právě teď, více než kdy jindy, vystrčit na chvíli na mráz, abychom si uvědomili, že kamna nejen kouří a je s nimi trochu práce, ale hlavně nám dávají teplo? Je to jen pár úvah na téma, že utrpení nemusí být totéž co zlo a myslící člověk by si to měl umět umět uvědomit.
Tím samozřejmě nemám v úmyslu diskutovat na téma Bůh je/není, ale jen rozlišit povrchní a hlubší myšlení.
Pro hledače logických důkazů ještě připomenu, že podle křesťanů je pozemský život jakýmsi testem, který rozhodne, jestli budete přijat do společnosti věčně blažených. A máloco vypoví o povaze člověka víc, než reakce na utrpení.
Ať si každý myslí o "důkazech" Boží ne/existence co je libo, měl by si ale především uvědomit, že skoro vždy je ne/víra na prvním místě a důkaz podle toho sešitý.