| Nahlásit

Jak se dělá knihovna do stropu?

Jak se dělá knihovna jako je na obrázku? Jak ta svislá prkna drží u zdi? A ta vodorovná jsou na nějakých špalíčkách přidělaných na těch svislých prknech?
https://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_gY_f/DtYKSL.jpeg?fl=cro,0,0,1000,654%7Cres,1280,,1%7Cwebp,75
knihovna
knihovna
Témata: Nezařazené
Diskuze
| Nahlásit
https://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_gY_f/DtYKSL.jpeg

> Jak ta svislá prkna drží u zdi?

V zadní části je na stojato mezi svislými deskami "přišroubováno" "prkno" (překližka), řekněme šířky 10cm pro křížovou stabilitu skříňky. Přes toto prkno se to přišroubuje ke zdi. Prkna jsou tam minimálně tak 3-4 (jedno úplně dole, jedno úplně nahoře, 1-2 někde uprostřed). Myslím, že jedno to prkno je vidět v zadní spodní části prostřední poličky levé skříňky.


> ta vodorovná jsou na nějakých špalíčkách přidělaných na těch svislých prknech?

Ano. Buď sedí na vyčuhujících kovových válečcích zastrčených ve vyvrtaných dírách ve svislých "prknech" (překližce) nebo pro větší pevnost jsou přilepené dřevěnými kolíčky/oplatkami v hraně poličky ke svislým deskám a prošroubované (přes nepohledové svislé strany - ty prostřední na obr.) nebo i pohledové, ale pak se na vnějšek pohledových přišroubuje (vruty zevnitř skřínky) pohledová vrchní deska.

Jsou samozřejmě i jiné způsoby. Více na nějakém kutilském/truhlářském webu/fóru.
| Nahlásit
Hmm. A mám se opravdu rozepisovat s tím, jak je to dělané?
Je to obyčejnej regál, žádnej truhléřskej zázrek. Průměrně zdatnej kutil to zbouchá dohromady třeba řebíkama.
| Nahlásit
Anonym Vivuxun - díky moc, tohle mi stačí, teď mi je to mnohem jasnější (Anonym Wytanyl)
| Nahlásit
Fajn, alespoň mám o psaní míň. :-) Jen jsem si říkal, jestli to není jen takový výkřik do tmy. Tj., otázka ke které se autor nevrátí. Není.

Anonym Vivuxun se mýlí, nic jako: "... "přišroubováno" "prkno" (překližka), řekněme šířky 10cm pro křížovou stabilitu skříňky..." tam není. :-)
| Nahlásit
Pokud máte nějaké doplňující informace nebo rady, tak si je rád přečtu (Anonym Wytanyl)
| Nahlásit
@Lupipik: No tak nám popiš, co tam je, když jsem to zjevně vyráběl blbě :-(
| Nahlásit
Tak to popíšu. :-)

Vidím dva regály se soklem. Skříně to nejsou, nemají "záda". Tj., tam kde nejsou knihy, vidím zeď a zásuvku.
Materiál je masiv. Rostlé dřevo se může kroutit, prohýbat. To je asi důvod umístění dvou rozepíracích špalíčků vlevo dole a pak na prostředku. To je to co považuješ "křížový stabilizátor". Jednak tyhle dva regály nepotřebují stabilizaci na boční tlak, a také, nejsou pod sebou a ten dolní spalíček je mimo střed. Očekával bych nějakou souměrnost a ta tu není. Navíc to má další negativa, odsazení od stěny o sílu prkna, nebo probrání fochů. To už je opravdu jednodužší natlouci na "záda" bílej sololit.
A ještě rozměry. Ty jsou asi 250cm výška a cca 125cm šířka (houbka tak cca 20cm).
Těch 125cm na foch je hodně. Většinou nábykáři volí nepodloženou šíři 60-80cm, vyjímečně 100cm. Je to kvůji rozměrové stabilitě. Dlouhý foch se začně časem pod zatížení prohýbat.

Dá vidím a i nevidím. :-) Že regál je umístěný v jakémsi výklenku. Vlevo předsunutá zeď, vpravo také pravěpodobně zeď. Nahoře až po strop. V takovém prostoru a dispozici je regál zajištěn proti pádu ve všech směrech. Zůstává jen stabilizace mikropohybu. Prostě aby se neklepal jak mokrej pes, když na něj člověk sáhne. To se nechá udělat rozepřením/uklínováním proti stropu, zdem. Přišroubováním bočnic ke zdem na každé straně jedním vrutem stačí.

Jak takový regál sestrojit? Technických možností je "něúrekom". Každou věc lze řešit alespoň 10 způsoby. Popíšu dva.
Pokud je regál až po strop, nelze ho sestrojit na zemi. Nikdo ho pak nepostaví. Kvádr má uhopříčku delší než strana a při stavění bychom ho stavěli proti stropu úhlopříčně. To nedá. Ze stejného dvodu ten regál nespadne do místnosti, i kdyby ho nekdo použil jako žebřík.
Tak nám zbývá možnost buď regál sestrojit přímo na místo, nebo ho sestrojit na stojato a posunout, kvůli manipulačnímu prostoru při práci, jen o pár decimetrů.

1)Nechá se jednoduše zkonstruovat regál zcela bez spojovacího materiálu, pokud nepočítám kolíčky na fochy. Je to ovšem náročné na přesné rozměření, řezání a nepřímo i na kvalitě stěn (kolmost, rovinnost). S těmi stěnami lze něco udělat. Např. zvolit opěrné body bočnic ve třech bodech, dole, nahoře, uprostřed a nerovnost dorovnat vypodložením. Případnou nerovnost zakrýt lištou.
Teď jak to udělat. :-)
2 bočnice o cca 3-5mm kratší než je vzdálenost do stropu (i prkno na úzko má uhlopříčku), pak se ta mezera dole vypodloží, je tam sokl, kterým se to přikreje. Na straně ke zdi budou mít nalepené filcové kolečka, nahoře, dole a uprostřed (dávají se pod nábytek, aby neodřel podlahu). A také budou mít bočnice odvrtané dírky na kolíčky (klasické, které se běžně používají do skříní).
Montáž:
Přiložíme bočnice ke zdem, uklínujeme, lehce, jen aby nespadly na hlavu. prostředek také. A začneme dávat fochy. Vždy dva proti sobě. Rozepřou se přes středový sloupek proti zdem. A protože je budeme dávat šikmo, tedy budou částečně nakoso než je dorazíme na príslušné kolíčky, tak ten uhlopříčný větší rozměr by měli odpružit ty filcové podložky na bočnicích.
V případě potřeby, např. malování, je to snadno rozebiratelné.
Sokl poncipuji jako samostatný, takže se tam jen nasune. To na obrázku ale tohle není.

2) Druhej koncept je založen na samostatné konstrukci, která se bude přesouvat, sice jen o pár decimetrů, ale je třeba aby se přitom přesouvání nepoškodil strop. Tedy dobře meřit, ne jen na jednom místě.
Jsou to dva samostatné regály stojící vedle sebe.
Volil bych 3-4 fochy, které budou na kolíčky zajištěné mezi nimi vruty (popisuje to Anonym Vivuxun).
Proč ne všechny? Protože kdyby měli všechny fochy kolíčky, tak to složit, tedy strefit se do všech dírek najednou, by byl heroický výkon. Gravitace je proti. 9 fochů x min 4 kolíčky na jeden = 36 děr a jen dvě ruce na člověka (dva lidi by to nezvládli)
3-4 tj, 12-16 děr se nechá uhlídat, udělá to pevnou kostru a zbývající fochy buď na kolíčky, volně ložené i třebas přestavitelné. Nebo jen skrs bočnice přišroubované (nebo i přibité hřebíky) :-).
Nejdřív bych dělal pravou s montáží na středu prostoru, kde mají být umístěné. Posunout pak k boční zdi. Potom levou, odsunutou ke středu místnosti.
Zajištění jen proti výkyvu, spadnout to nemá jak, přes boky do stěn. Samozřejmě uklínovat/podložit dole, aby nahoře nebyla zbytečná mezera. Sokl bych nechal samostatně na nasunutí.

Snad je to srozumitelné. :-D
| Nahlásit
Hezký popis.

- můj popis byl pro samostatně stojící poličky ("skříňka" pro jednodušší popis)
- moje "prkna pro křížovou stabilizaci" se vkládají MEZI bočnice, nic se neodsazuje nebo nevydlabává
- až později jsem si všiml, že je to vestavěné do výklenku; zmátla mě ta čistá kolmá rovná hrana vlevo, kterou jsem nikdy neviděl (vždy tam byl přechodový kus - filler)
- to masívy asi nebudou, je to moc široké (~5cm)
| Nahlásit
Nic pro křížovou stabilizaci tam neni, nevidím a navíc, žel, jsem nepochopil, jak to myslíš. :-( Nechme to být.
Z fotky se špatně usuzuje, ale nikde tam nic ~5cm nevidím. Vidím cca 2cm silná prkna (nebo desky zklížené z prken - spárovky). Šířka cca 20 cm.
Barevně to odpovídá nalakovanému smrku. I suky na hranách odpovídají rostlému dřevu. Modřín je tmavší, červenější a borovice zase má velký rozdíl mezi dření a bělí, to by bylo někde vidět a tohle je téměř jednolitá barva.
Sokl, ten z masivu není, ten je v barvě a stylu podlahy. Vypadá jako dodělávaný dodatečně. Ten je vyšší než 5cm, ale to je jen dutá krabice.
| Nahlásit
Pánové, děkuju vám oběma! (Anonym Wytanyl)
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek