Ontola > diskuze
| Nahlásit

Jak se jmenoval první marathonský bežec, který donesl zprávu o vízězství do Athén?

Témata: Nezařazené

4 reakce

| Nahlásit
Diomedón. Nějaká nová soutěž?
| Nahlásit
Není to soutěž, nevěděla jsem to, tak jsem se zeptala. Moc děkuju za odpověď.
Soutěže začnou se začátkem školního roku pak bude každá ruka a hlava co bude chtít odpovídat vítaná, ne ať do té doby utečete. Kdo jednou Ontole ale propadne, ten jí zůstává věrný. Jsem ráda, že tu jste.
| Nahlásit
Našla jsem tuhle zajímavost :
Zabilo prvního maratónce vedro?
Američtí astronomové dokazují, že datum bitvy u Marathonu 12. září 490 př.n.l. bylo určeno špatně. Skon posla, který zvěstoval athénským obyvatelům vítězství na Peršany u Marathonu, vysvětlují srpnovým vedrem.



Podle některých pramenů doběhl posel zvěstující vítězství Řeků u Marathonu do cíle své „messengerovské zakázky“ a po sdělení „Zvítězili jsme!“ (někdy se mu připisuje košatější proslov v podobě „Radujte se! Zvítězili jsme!“) vydechl naposled. Řada badatelů tvrdí, že Herodot o tomhle poslovi nic nepíše a že je to tedy zkazka vycucaná z prstu. Jiní experti na antické dějiny jsou ale k příběhu shovívavější. Snad proto, že je tak populární a dají se o něm vést dlouhé diskuse. Prameny se neshodují ani v tom, kdo že to vlastně onu slavnou zvěst přinesl. Podle některých to byl Diomedón podle jiných Feidippides. Neví se, kudy onen běžec uháněl. Podle některých to vzal směrem k moři, podle jiných naopak severnější hornatější oklikou. Traduje se, že běžel 40 km, ale někteří badatelé tvrdí, že to bylo kilometrů hned 66. Spekuluje se, jestli běžel nalehko nebo v plné zbroji, která mohla vážit kolem 30 kg. Také v datu není úplně jasno. Někde se píše 12. jinde 9. Nicméně na roce a měsíci se shodují všichni. Byl rok 490 př.n.l. a bylo září.

Pro zářijový termín hovoří jasně údaje z Herodota. Ten píše, že když se perská vojska vylodila u Marathonu, poslali Athéňané spěšného posla Feidippida pro pomoc do Sparty. Feidippides za den doběhl do Sparty a druhý den byl zpátky se zlou novinkou. Sparťané právě slaví svátek boha Apollóna a bojové řeži se smějí věnovat až za týden, jen co bude úplněk. Feidipiddes tehdy urazil ve dvou dnech celkem 240 km, což by byl i dneska hodně slušný výkon.

A právě ze stanovení termínu apollónských svátků určil už v 19. století německý učenec August Boeckh termín bitvy na září. Generace žáků se to učily v hodinách dějepisu a teď je američtí astronomové Donald Olson a Rusell Doescher z Texas State University na stránkách zářijového čísla astronomického časopisu Sky & Telescope vyzývají, aby si opravili v učebnicích chybu. Tvrdí, že Boeckh vyšel ve stanovení termínu z athénského kalendáře a dopustil se tím hrubé chyby. V tom s nimi lze celkem souhlasit. Proč by se měla Sparta držet kalendáře Athén, když měla svůj. A právě v roce 491 př.n.l. se oba kalendáře o měsíc rozešly. Díky tomu měli Spaťané mejdan s Apollónem o měsíc dříve, tedy už v srpnu. Termín bitvy u Marathonu pak Olsonovi vychází na 12. srpna.

Olson a Doescher také tvrdí, že posla zabilo vedro, které v srpnu v okolí Athén panuje. Teploty se tu šplhají ke čtyřicítce, zatímco v září už je celkem příjemný „třicítkový chládek“. Celkem nelogicky ale mlčí o tom, proč vedro neskolilo Feidippida, který jen o pár dní dříve zaběhl své dva supermaratony ve dvou dnech. Vysvětlení by snad mohlo být v tom, že oním slavným běžcem byl skutečně Feidippoides a nikoli Diomedón. Jestli měl absolvovat trasu Athény-Sparta-Athény, pak se přesunout do Marathonu, tam se účastnit výprasku Peršanů a vzápětí vyrazit s vítěznou zdravicí do Athén, tak je div, že doběhl až na místo určení a nezhroutil se někde cestou.

A bylo to tady: http://www.osel.cz/index.php?clanek=845
| Nahlásit
Bitva u Marathonu (12. září 490 př. n. l.) mezi Peršany a Athéňany byla výsledkem Dareiova pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské Řecko. Skončila porážkou Peršanů a završila první fázi řecko-perských válek.

Bitva se odehrála při pobřeží na úzké planině u Marathonu. Střetly se v ní invazní síly Peršanů (20 000 – 30 000 mužů) s armádou Athén posílenou asi o 1000 Platajských (celkem 10 000 – 11 000 mužů). Velitelem řeckých vojsk byl Kallimachos, plán bitvy vypracoval Miltiadés. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés.

Řekové, lépe vyzbrojení – měli kvalitnější zbraně i brnění, zahájili bitvu prudkým útokem. Vzdálenost mezi oběma vojsky překonali během, aby dali co nejméně času perským lučištníkům a zároveň zvýšili svou údernou sílu. V souladu s plánem přitom posílili svůj útvar na stranách šiku. Výsledek byl pro Peršany tragický. Jejich lučištníci a elitní jednotky sice zastavili a posléze zatlačili střed řecké formace, avšak křídla se pod řeckým náporem zhroutila. Když si Peršané uvědomili, že jsou obkličováni, dali se na útěk, ovšem ty nejlepší jednotky, úspěšně bojující ve středu bojiště, už uniknout nemohly a byly zmasakrovány. Peršané uprchli na lodě a pokusili se obsadit Athény, avšak athénská armáda se stihla domů vrátit včas.

Během bitvy padlo 192 Řeků a zhruba 6400 Peršanů.

Výsledek střetnutí běžel oznámit z Marathonu do Athén řecký voják jménem Feidipidés, který v cíli své cesty se slovy „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel. Po tomto exemplárním sportovním výkonu athénského vojenského posla byla pojmenována olympijská disciplína maratonský běh (maraton). Nutno dodat, že zmíněný Feidipidés měl několik dní před tímto během z Marathonu do Athén podobnou misi, a to dvakrát po 224 km (s poselstvím z Athén do Sparty a zpět), tedy celkem 448 km. (Čerpáno z Wilkipedie)
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek