Čím je to, že se křesťanství tolik rozšířilo, že se stalo největším náboženstvím na světě?
Odpovědi
Tož ja, dež bela Řimská řiša, bele ruzni ledi, co měle sfoje bohe, časem se začlenile pod viro řimskó fšeobecnó, fšeckéch bohu. Ale křesťansfi belo s téch fšeckéch vir vémečny, lebo hlásá viro jenom v jednyho boha, to nende začlenit.
Rany křesťanstfi vetrobovalo "nezabiješ", to se leďum v řimské řiši lébilo, nechtěle na vojno, a tam přejit o svuj ževot. Najednó nebelo moc vojaku v řiši, fšeci křesťani, tak to heslo opravile a povéšile křesťanstfi v západořimské řiši.
V ranym středověko titol tisař jako nélepši titol, jako odkaz na velekó Řimskó řišo, muhl mět jenom křesťan.
Fšeci králi, křižati, vladaři a dovico co néenom v ranym středověko chtěle velepšit svoje kštáte, pozvale te co neco věděle, a to bele v ranym středověko jenom křesťani. Křesťanstfi mělo proto dobré statos od vládnócich ledi, jak sem psál ze začátko křesťanstfi nende moc dohromade z jinéma naboženstfima, tak vetlačovalo náboženstfi jinači.
Rany křesťanstfi vetrobovalo "nezabiješ", to se leďum v řimské řiši lébilo, nechtěle na vojno, a tam přejit o svuj ževot. Najednó nebelo moc vojaku v řiši, fšeci křesťani, tak to heslo opravile a povéšile křesťanstfi v západořimské řiši.
V ranym středověko titol tisař jako nélepši titol, jako odkaz na velekó Řimskó řišo, muhl mět jenom křesťan.
Fšeci králi, křižati, vladaři a dovico co néenom v ranym středověko chtěle velepšit svoje kštáte, pozvale te co neco věděle, a to bele v ranym středověko jenom křesťani. Křesťanstfi mělo proto dobré statos od vládnócich ledi, jak sem psál ze začátko křesťanstfi nende moc dohromade z jinéma naboženstfima, tak vetlačovalo náboženstfi jinači.
Tady je překlad od chatu GPT
Tak jo, když byla Římská říše, byli různí lidé, kteří měli své bohy, časem se začlenili pod víru římskou všeobecnou, všech božstev. Ale křesťanství bylo z těch všech vír výjimečné, protože hlásalo víru jen v jednoho Boha, to nešlo začlenit. Křesťanství v západní Římské říši šířilo „nezabiješ“, což se lidem v římské říši líbilo, nechtěli jít na vojnu, a tam riskovat svůj život. Najednou nebylo moc vojáků v říši, všichni křesťané, tak to heslo upravili a rozšířili křesťanství v západořímské říši. V raném středověku byl titul císaře jako nejlepší titul, jako odkaz na velikou Římskou říši, mohl mít jen křesťan. Všichni králové, křižáci, vládci a diváci, co nejen v raném středověku chtěli zlepšit své státy, pozvali ty, kteří něco věděli, a to byli v raném středověku pouze křesťané. Křesťanství mělo proto dobrý status od vládnoucích lidí, jak jsem psal na začátku, křesťanství se nemohlo moc spojit s jinými náboženstvími, tak vytlačovalo náboženství jiná.
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD
Za vlády Gratianovy (375–383) a Theodosiovy (379–395) se křesťanství stalo fakticky i právně státním náboženstvím (edikt Cunctos Populos z roku 380). Theodosius pak v letech 391 a 392 na popud milánského biskupa Ambrože vydal řadu omezujících ediktů, jimiž fakticky zakázal veškerý pohanský kult.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD
Římská říše zavedla ve 4. století křesťanství jako státní náboženství. Logicky se tedy křesťanství rozšířilo všude, kde měla Římská říše vliv. Dalším krokem rozšiřování křesťanství byly zámořské objevy a kolonizace nových světů. Šíření křesťanství nebylo dobrovolné ale násilní.
Přidat komentář ▾
Za vlády Gratianovy (375–383) a Theodosiovy (379–395) se křesťanství stalo fakticky i právně státním náboženstvím (edikt Cunctos Populos z roku 380). Theodosius pak v letech 391 a 392 na popud milánského biskupa Ambrože vydal řadu omezujících ediktů, jimiž fakticky zakázal veškerý pohanský kult.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD
Římská říše zavedla ve 4. století křesťanství jako státní náboženství. Logicky se tedy křesťanství rozšířilo všude, kde měla Římská říše vliv. Dalším krokem rozšiřování křesťanství byly zámořské objevy a kolonizace nových světů. Šíření křesťanství nebylo dobrovolné ale násilní.