Zajímal jste se někdo o vaše předky?
Jestli je většina lidí jako já, tak zná své příbuzné maximálně do vzdálenosti dvou generací. Že bych mohl znát své potomky maximálně tak do úrovně pravnuků (teoreticky), to je dáno koloběhem života, ale proč jsem se nikdy nezajímal o své předky? Vždyť už o svých prarodičích toho moc nevím a jejich rodiče už jsou pro mě naprosto cizími lidmi, o kterých nevím vůbec nic! Zajímal jste se někdo o tyto relativně blízké předky? Tipuju, že Gandalf svůj rodokmen zná trochu dál než já...
Odpovědi
Diskuze
Mám skoro hotovou jednu větev a ta sahá až do r.1642, ale tam už matrika nesahá, takže dál to nemám.
Manžel má vývod - svoje jméno od r.1630. To dělal jeho prastrýc.
Je to velmi zajímavá práce, naučila jsem se číst kurentové písmo, hledat na internetu v matrikách. Jen je škoda, že brněnský archiv to nemá dobře udělané a nemá všechno, na rozdíl od Oblastního archivu Třebon, kde mají úplně všechno. To se to pak pracuje...))))
A co všechno se dá z těch čísel a slov vyčíst. Kolik dětí tenkrát umíralo, kdy byly epidemie, atd. Je to úplně jako detektivka.
A ze strany máminy matky je to jen do roku 1805, kdy se na Šumavu přistěhovala rodina zchudlých italských šlechticů De Angelis.
No a linie mámina táty, ta zase míří k Mělníku, kde rodina hospodařila na gruntu od roku 1848 prokazatelně zpět o dvě stě let.
Ale systém si musí najít každý sám. Rodiny měly hodně dětí, které se jmenovaly třeba Johann a v té rodině jich bylo 5. A ted hledej, který je ten tvůj předek, když pan farář v 18.stol - to se stalo mně - přehodil v zápisu věk nevěsty a ženicha. Až při jiném hledání mi to došlo. A musela jsem začít znovu. Je to dobrodružství.
Na zakázku se rodokmen taky dělá, ale je to hrozně drahé. Ale když to děláš sám, opravdu se dozvíš o životě lidí v v dřívější době velmi mnoho.
Např.Bádání v archivu - je tam seznam archívů, které existují.
Já pátrám v Dačicích, tak jsem si odklepla oblastní archiv v Třeboni, a tam už máš na boku digitální archiv.Odklepneš, přihlásíš se a můžeš listovat.
Podobné je to v brně, ale s jíným, blbějším prohlížečem. A v Brně je prý i přístup k Plzni.
Ale nejlépe je, vzít si křestní listy rodičů a prarodičů, popř.oddací listy, tam jsou vždy zapsáni i rodiče a pak pozpátku v matrikách vyhledat.Já už to dělám od vánoc a to jsem měla křestní a pod.listy do r. 1850 a s rodiči do r.1787, protože za války se muselo dokazovat, že nejsme židi. Nejhorší je, když se příbuzný odstěhuje a nikdo neví kam.
pak najdeš příslušný oblastní archív a podíváš se ,jestli má digitální archiv
když má:
Matriky v něm jsou jen do určitého roku, novější tam nejsou - třeba ty nebo já.
Jak se jmenoval tvůj dědeček - třeba Jan Hoho
znáš jeho datum narození a kde - tak hledáš v knize narození v určené době hezky list po listu. Pak se do zemřelých podíváš, jesli sedí datum úmrtí - to by ses divil jaké tam mohou být chyby. Když se narodil v Plzni, musíš hledat v Plzni a ta je v brněnském archívu.
Pak si najdeš snatek - v knize oddaných.
A v některé z těch knih je určitě zapsáno, koho byl syn. Třeba Josefa Hoho. Tak úplně stejně hledáš Josefa Hoho a jdeš pozpátku až kam to jde.
Pokud tedy nevyhořelo celé město nebo zrovna ta část, mělo by to být dostupné.
Matriky byly vedeny vždy především církvemi, proto ten systém na Slovensku bude podobný jako u nás. Bylo to v celé Evropě.
Co se týká digitalizace matrik na Slovensku, nejsem si jistá, zda tam proběhla. Já jsem se zúčastnila práce na českých matrikách a byla to iniciativa jen české skupiny lidí. Takže tady neporadím.
Ale matriky všude byly zavedeny v kolem r.1650, dříve asi pouze šlechtici, církev apod. I v nejstarších matrikách nemá mnoho lidí příjmení, jen jméno křestní.