| Nahlásit

Vnitřní odpor usměrňovače

ZDravím všechny,
řeším tu takový problém s laborkou. Na laborkách jsme měli zapojení (jednopulsního a dvoupulsního usměrnovače s R zátěží nebo RC zátěží, naměřil jsme si napětí a proudy když jsem měnil na dekádě odporu odpor ). Chce se po mně výpočet vnitřního odporu usměrňovače. Vím z teorie, že se to vypočítá jako součet diferenčního odporu cívky v propustném směru a vnitřního odporu zdroje. Nevím jak co vypočítat.
Budu vděčný za jakoukoliv pomoc.
Témata: Nezařazené
Diskuze
| Nahlásit
Jo zapomněl jsem doplnit že ten vnitřní odpor má být vypočítán v nejstabilnější části charakteristiky
| Nahlásit
Neznám zadání, ale tipl bych si, že se bude počítat z úbytku napětí na výstupu při různých zatěžovacích proudech
| Nahlásit
Mohl byste mi to trochu objasnit co myslíte?
| Nahlásit
> diferenčního odporu __cívky__ v propustném směru

Nemá být DIODY?
| Nahlásit
Předpokládám, že ten obvod vypadal nějak takto?
Dolní případ je Graetzův můstek rozkreslený pro jednu půlperiodu sinusovky.
Schéma zapojení obvodu při měření
Schéma zapojení obvodu při měření
| Nahlásit
Zapomněl jsem dodat - horní obrázek jednocestný usměrňovač, dolní pak dvoucestný (nakreslena jen cesta zapojení usměrňování v jednom směru/půlperiodě).
| Nahlásit
Tipnu si:

Uz = Ud + Rd.I + R.I + Ri.I

Ud ... pokles napětí na diodě v propustném směru ("v nejstabilnější části charakteristiky"?) asi se má počítat 0,7V pro křemíkové diody?

Uz = Ud + (Rd+Ri).I + R.I
Uz = Ud + (Rd+Ri).I + U
Rd+Ri = (Uz - Ud - U)/I

Obdobně pro 2-cestný: Uz = Ud + Rd.I + Ud + Rd.I + R.I + Ri.I
2*Rd+Ri = (Uz - 2*Ud - U)/I

2*Rd+Ri je Rd + (Rd+Ri), tedy by mělo jít porovnat přímo hodnoty spočítaných vnitřních odporů obou zapojení pro stejný proud a rozdíl těch odporů je přímo Rd. Pak tento Rd odečíst od naměřeného vnitřního odporu u jednocestného zapojení (nebo odečíst dvojnásobek u dvoucestného) a dostaneš Ri.

Asi se předpokládají nelineární odpory, proto se měří pro více hodnot proudu ("změny na dekádě").

Proč se měří pro RC zátěž, mě teď nic nenapadá.

Moudrý z toho ale nejsem.
| Nahlásit
Myslel jsem to následovně - pokud zdroj zatěžujeme například postupně po 100mA a měříme na každém "schodku" napětí, můžeme říct, jaký je v daném místě dynamický odpor. Pokud bude například pro 1,0 A napětí 12,15V a pro 1,1 A napětí 12,06V, můžeme spočítat dynamický odpor přímo Rd=ΔU/ΔI=0,09/0,1=0,9Ω. Tento Rd je přibližně v pracovním bodě mezi 1 a 1,1A tedy mu můžeme přiřadit aritmetický průměr obou mezí, tedy 1,049A. To si spočítáme pro každý schodek a vyneseme do grafu. Z výsledku už bude jasné při jakých proudech je charakteristika nejstabilnější a jaké Ri tam je.
| Nahlásit
Pokud bych chtěl eliminovat vliv Ri zdroje, aby zůstal jen vnitřní odpor usměrňovače, měřil bych napětí i před usměrňovačem, spočítal stejně Ri pro trafo a od celkového Ri to odečetl. Což je ovšem docela duchařina, vnitřní impedance zdroje střídavého napětí obvykle není reálná. Prostě by to chtělo opsat slovo od slova zadání, co přesně bylo úkolem lab. práce.
Jinak, pro RC zátěž se zjevně měří proto, že to C má vliv na Ri.
| Nahlásit
Pokud byste chtěl znát Rd diody, není nic jednoduššího, než si v datasheetu proložit VA charakteristikou v propustném směru přímku a určit její sklon. Vlastní prahové napětí diody (0,7V) nemá na vnitřní odpor vliv.
| Nahlásit
Ještě opravuji výše - geometrický průměr
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek