Názvy chemických surovin používají lidé od pradávna. Můžeme je tedy rozdělit do několikerého názvosloví:
1) Archaické - už se nepoužívají; setkat se s nimi lze ve staré literatuře, např vitriol = kys. sírová
2) Triviální - obecné označení, zpravidla s archaickými kořeny; např. skalice - modrá/zelená/růžová (a další
http://www.prvky.com/trivialni-nazvy.html ), Glauberova sůl, atd.
3) Obchodní
4) Chemické názvosloví české - Systematický název
5) Chemické mezinárodní - Systematický název
6) Chemické vzorce
--------------------------
čpavek/amoniak = plyn
čpavková voda = vodný roztok
Amoniak se velmi dobře rozpouští ve vodě, a to při 0 °C 1 148 cm³ ve 100 ml vody, za vzniku zásaditého roztoku, který se nazývá čpavek.
Výsledný roztok je zásaditý a nazývá se také „hydroxid amonný“. Tohle označení je však poněkud nesprávné, jelikož molekula „NH4OH“ neexistuje. Neexistence molekuly „NH4OH“ je v souladu s faktem, že amoniak je Brønstedova, nikoli Arrheniova zásada. Zásaditý charakter amoniaku je tudíž podmíněn jeho schopností vázat proton vodíku H+, a ne tvořením hydroxidových iontů OH− v průběhu reakce NH3 + H2O → NH4+ + OH− (dle této reakce reagují pouze 4 z 1 000 molekul amoniaku). Správné označení vodního roztoku amoniaku je tudíž NH3(aq) nebo NH3 • H2O.
Poznámka: V organické chemii se pro amoniak užívá systematický název azan a stejně tak pro jeho derivát hydrazin NH2–NH2 název diazan.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Amoniak
https://cs.wikipedia.org/wiki/Azany