Ontola > diskuze
| Nahlásit

co je to dekontaminační roztok

Témata: Nezařazené

3 reakce

| Nahlásit
Kontaminace je zasažení nebezpečnými látkami. Dekontaminace má za úkol jejich odstranění, nebo snížení jejich účinku. Podle použitých nebezpečných látek je volen vhodný způsob jejich odstranění, případně vhodný roztok při "mokré" dekontaminaci.

Charakteristika a způsoby dekontaminace

Dekontaminaci obvykle členíme podle tří základních kritérií:

a) podle druhu kontaminantu se jedná o odstraňování látek:

* chemických - jde tedy o odmořování (detoxikaci),
* radioaktivních - mluvíme pak o dezaktivaci,
* biologických - jedná se o dezinfekci.

b) podle druhu kontaminovaného povrchu dělíme na dekontaminaci:

* osob (případně hospodářských zvířat),
* techniky a vozidel,
* oděvů a ochranných prostředků,
* materiálů,
* terénu a budov.

c) podle rozsahu a důkladnosti se jedná o dekontaminaci:

* částečnou,
* úplnou.

Podle použitých prostředků, techniky a zabezpečujícího personálu se dekontaminace dělí na individuální a hromadnou.
Individuální dekontaminaci provádí každá osoba sama s využitím individuálních nebo improvizovaných prostředků.
Hromadná dekontaminace se uskutečňuje v zařízeních pro dekontaminaci nebo ji vykonávají dekontaminační jednotky s využitím speciální techniky pro dekontaminaci nebo vhodně přizpůsobených průmyslových nebo zemědělských zařízení a zabezpečuje ji personál daného zařízení.

V zásadě existují dva základní způsoby dekontaminace:

* suchý způsob,
* mokrý způsob.

Použití jednotlivých způsobů je závislé na druhu nebezpečné látky. Mezi suché způsoby se řadí vytřepávání, vyklepávání, otírání za sucha, kartáčování, vysáváni a odpařování za normální nebo zvýšené teploty. Tyto postupy se vyznačují jednoduchostí, jsou však účinné pouze tehdy, dojde-li ke kontaminaci za sucha. K nejvýznamnějším mokrým způsobům patří postřik, otírání za mokra, extrakce do rozpouštědel (chemické čištění), praní, dekontaminace vodní parou a pěnami. Mokré způsoby mají ve srovnáni se suchými většinou daleko větší účinnost, avšak v některých případech se účinnost snižuje v důsledku převedení kontaminantu do roztoku a jeho následným pronikáním do materiálů.
Dekontaminace postřikem je nejrozšířenějším mokrým způsobem, který nachází uplatnění při individuální i hromadné dekontaminaci. Postup je schopen zajistit vysokou produktivitu práce zejména při použití mobilních nebo průjezdných zařízení. Nejběžnější je dvojetapový postup, ale v některých případech se používá i trojetapový postup, který je účinnější. Ke zvýšení účinnosti dekontaminace je často nutno po postřiku směs na povrchu roztírat. K tomu se používají kartáče, hadry, smetáky nebo s výhodou průtokové kartáče. Účinnost se tak zvyšuje nejen zlepšením styku směsi s celým očišťovaným povrchem, ale i mechanickým působením.
Při otíraní se povrch omývá kartáči a tampony namočenými ve vhodné směsi pro dekontaminaci. Po důkladném očištění někdy následuje opláchnutí vodou. Pomůcky se namáčejí buď v připravených směsích, nebo organických rozpouštědlech. Otírání povrchů je sice velmi účinný postup, který je však značně náročný na čas a práci, a proto se uplatňuje zejména při individuální dekontaminaci.
Chemické čištění představuje vysoce účinný a rychlý postup dekontaminace oděvů, prádla a ostatních textilních výrobků. Podstatou postupu je několikanásobná extrakce kontaminantu do organického rozpouštědla, kterým je nejčastěji perchlorethylen. Postup je realizovatelný pouze v podmínkách běžných chemických čistíren.
Praní je nejvýznamnější metoda hromadné dekontaminace oděvů, prádla, ostatních textilií a prostředků individuální ochrany. Postup je založen na praní při teplotě 90 °C s využitím běžného pracího prostředku (např. detergentu Alfa aj.). Po předpírce a praní následuje několikanásobné máchání s odstřeďováním. Při dekontaminaci prostředků individuální ochrany se jako prací prostředek používá soda a u ochranných masek M-10 a M-10M soda s přídavkem vodního skla. Vysoká účinnost praní vyplývá ze skutečnosti, že se odstraní kontaminant jak z povrchu vláken a kapilárních prostorů mezi vlákny, tak látka pohlcená do vláken (absorbovaná) i nahromaděná na jejich povrchu (adsorbovaná). Postup je možno používat v bubnových rotačních pračkách, a to jak v prádelnách (pro hromadnou dekontaminaci), tak v pračkách pro domácnost (pro individuální dekontaminaci).
K uvedenému postupu se řadí též odmořování varem. Jedná se o postup využívaný především pro materiály, které snášejí vysokou teplotu v alkalickém prostředí (prostředky individuální ochrany). Postup má ve srovnání s praním nižší účinnost. Dekontaminace tlakovou vodní párou je nejúčinnějším postupem pro pevné povrchy a jediným účinným postupem pro dekontaminaci značně porézních a nasákavých materiálů (plachtoviny, pryžové výrobky) u nichž ostatní postupy selhávají. Jako technické prostředky se při práci používají vhodné vyvíječe páry.
Dekontaminace pěnami se používá ve zvláštních případech, kdy by použitím jiných postupů (směsí) pro dekontaminaci došlo ke znehodnocení nebo poškození očišťovaného předmětu nebo jeho okolí (zařízení místnosti, přístroje, elektronika, některá provozní zařízení apod.). Při dekontaminaci se pěnotvorný prostředek z vhodného generátoru pěn aplikuje na povrch a po určité době působení, uvedené v návodu k použití prostředku, se pěna opláchne vodou nebo se odsaje. Hlavními výhodami tohoto postupu jsou šetrnost k uvedenému materiálu, zraková kontrola úplného překrytí povrchu pěnou a zajištění styku očišťovaného povrchu se směsí u svislých povrchů a stropů. Uvedené způsoby dekontaminace spočívají na fyzikálních a fyzikálně chemických dějích odstraňování kontaminantu z povrchů v kapalném prostředí (zejména vodném). Jak vyplývá z vlastností kontaminantů, většina z nich není ve vodě dobře rozpustná, takže při jejich smývání z kontaminovaných povrchů se budou uplatňovat i jiné jevy, než jen pouze rozpouštění těchto látek ve vodě. Do popředí zde vystupuje zejména problematika smáčení tuhých povrchů zamořených kontaminantem.
Smáčení je jev, při němž dochází k vytváření nového fázového rozhraní mezi tuhou a kapalnou fází, místo původního fázového rozhraní tuhé a plynné fáze. Při smáčení se projevují vlastnosti fází, které souvisí se smáčitelností tuhého povrchu a smáčecí schopností použité kapaliny. Tuhé povrchy, které jsou smáčeny vodou a dalšími polárními kapalinami, se nazývají hydrofilní. Povrchy látek, jež nejsou smáčeny polárními kapalinami, se nazývají hydrofobní. Voda jako nejrozšířenější rozpouštědlo má velmi vysoké povrchové napětí a většinou nedostatečně smáčí reálné povrchy. Proto se pro snížení povrchového napětí vody a zlepšení jejich smáčecích schopností používají povrchově aktivní látky (PAL). Z této skupiny látek mají největší význam tenzidy a detergenty, které se významným způsobem uplatňují právě při dekontaminaci.

Dekontaminační látky a směsi

Dekontaminační látky jsou vybrané chemikálie, které reagují s kontaminanty za vzniku méně toxických produktů nebo určitou svou vlastností usnadňují odstranění kontaminantu z příslušného povrchu. Používají se buď samotné nebo ve formě směsi.
Dekontaminační směsi jsou roztoky, suspenze, koloidní roztoky, pevné směsi apod., které se připravují z dekontaminačních látek a jsou určeny k provádění dekontaminace. Dělí se na tabulkové a náhradní.
Tabulkové dekontaminační směsi jsou směsi, jejichž složení je unifikováno v rezortu Ministerstva obrany a jejichž komponenty (případně směsi již připravené) jsou dodávány pro potřeby zabezpečení dekontaminace vojsk i obyvatelstva.
Náhradní dekontaminační směsi jsou směsi z místních zdrojů, které jsou využitelné k provádění dekontaminace povrchů a materiálů. Nejsou zařazeny mezi tabulkové směsi a nejsou dodávány pro potřeby zabezpečení dekontaminace. Jako náhradní dekontaminační směsi nebo jako komponenty k jejich přípravě lze použít:

* suroviny, meziprodukty a produkty z chemického průmyslu: alkalické hydroxidy, chlornany, tenzidy, detergenty a jejich roztoky, odmašťovací prostředky, organická rozpouštědla aj.;
* pomocné látky a směsi: např. galvanické, černící, mořící a odmašťovací lázně ze strojírenství, prací a bělící lázně z textilek, mycí a čistící roztoky ze závodů potravinářského průmyslu aj.;
* průmyslové odpady: kapalné, kašovité nebo pevné odpadní látky z různých odvětví průmyslové výroby, u nichž byla ověřena účinnost při dekontaminaci (např. odpadní alkalické vody, vápenné vody, chlornanové lázně apod.).

Ze surovin, meziproduktů a produktů průmyslových závodů a pomocných látek a směsí je možno připravit buď tabulkové nebo tzv. náhradní účinné směsi. Náhradní účinné směsi jsou svým složením podobné tabulkovým směsím, ale jsou připraveny nebo vytěženy z místních zdrojů. Jejich určení a použití je obdobné jako u směsí tabulkových.

pramen: dekontaminace.com
| Nahlásit
oprava pramene informací:
http://www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/2002_3/150.htm
| Nahlásit
Uf,asi si půjdu nalít kalíšek slivovice a nebudu ji ničím kontaminovat!
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek