| Nahlásit

Proč lidé věří bludům?

Proč stálé lidé věří bludům? Adam a Eva, 6000 let stará Země, křesťanský Bůh, Alláh, léčivé kameny, homeopatie atd. atd.? Při vší dostupnosti vzdělání, až na dosah ruky, by člověk čekal, že se přestane věřit nesmyslům a stejně se najde plno takových lidí. Proč to tak je?
Témata: Nezařazené
Diskuze
| Nahlásit
Pokud máš důkazy, které ty věci vyvrací, tak sem s nimi. Pokud je nemáš, tak je to zároveň odpověď, proč tomu někteří lidé veří.
| Nahlásit
Qekykyv: Země je nepochybně starší než 6000 let, okolo 5 mld. let. I pouhá radiokarbonová metoda ukáže organismy starší, než je to datum. Lidé jsou produktem evoluce, tudíž první muž a žena je nesmysl. Účinek esoterických léčebných metod se nikdy nepotvrdil (resp. nikdy měly vyšší účinek, než placeba).
| Nahlásit
Svou roli hraje také to, že mnozí lidé věřit CHTĚJÍ. Vysněný svět jim pak pomáhá přežít útrapy světa reálného. Takovým lidem můžeš třeba otloukat důkazy o hlavu, stejně věří, čemu věřit chtějí. U některých bludů je navíc sporné, jde-li vůbec o bludy, proti jiným bludům zase existují důkazy tak složité, že člověku nakonec nezbývá než VĚŘIT, že to důkazy jsou. Ve finále se tak "osvícenec" může ocitnout ve stejné situaci jako "tmář" - věří, čemu chce věřit.
| Nahlásit
Vujemot: Babičku, která věří v Adama a Evu, radiokarbonovou metodou nepřesvědčíš. I kdyby ji pochopila, bude nanejvýš tuto metodu považovat za výmysl satana.
| Nahlásit
> pouhá radiokarbonová metoda ukáže organismy starší, než je to datum.
Radiokarbonová metoda není důkaz stáří Země. Je to jen prodpora teorie, že Země je starší než 6000 let, nikoliv důkaz.

>Lidé jsou produktem evoluce, tudíž první muž a žena je nesmysl.
Důkaz?

>Účinek esoterických léčebných metod se nikdy nepotvrdil
Léčitelé tvrdí, že se jim účinek esoterických léčebných metod opakovaně potvrdil.
| Nahlásit
Tolimat: Já jsem nepsal, že radiokarbonová metoda je důkaz konkrétního stáří Země, ale je to určitě důkaz, že Země je starší, než 6000 let.
Ke člověku: Například nálezy druhů mezi "praopicí" a moderním člověkem, nálezy i ostatních mezidruhů, genetika – společné části DNA, zmapování původu a migrace lidí. Slepé střevo jako pozůstatek.
K esoterice: Tvrzení je jedna věc, já můžu tvrdit opak, realitu rozhodnou konečné, přísně kontrolované testy a ty nic neprokázaly.
Zkusím to obráceně: Jaký je důkaz, že celý lidský rok, složený z ras natolik odlišných, je produktem jednoho páru, který měl navíc dva syny?
| Nahlásit
Ale radiokarbonová metoda není důkazem ani konkrétního stáří, ani toho, že Země je starší než 6000 let.

K člověku: to není důkaz, to je jen podpora teorie.

K esoterice: určitě můžeš tvrdit opak. Ty tvrdíš jednu věc, esoterici jinou. Každý předkládáte jiné důvody, proč věříte tomu, co tvrdíte. Důkaz nemáte ani jeden.

>Jaký je důkaz, že celý lidský rok, složený z ras natolik odlišných, je produktem jednoho páru, který měl navíc dva syny?

Žádný. A jaký je důkaz, že tomu tak nebylo? Taky žádný.
| Nahlásit
Tolimat: Asi každý chápeme pojem důkaz jinak. Radiokarbonová metoda ti dá přesný údaj, číslo, jak dlouho je ten organismus mrtvý. Jakmile se zjistí, že ten organismus je třeba 10 000 let starý, tak je to logicky důkaz toho, že Země není stará 6000 let.
Co jiného dělá důkaz, než podporuje teorii? Teorie je popis nějaké skutečnosti založené na důkazech.
Pokud doložím na desítkách testů, ne-li stovkách přísně kontrolovaných double-blind testů, tak to není jen můj názor, to je fakt. Navíc to nezapadá do toho, co víme o chemii a fyzice, takže esoterika nefunguje ani na základě dedukce, ani na základě pozorování (což je důležitější).
Důkaz, že tomu tak nebylo, už jsem napsal – biologicky i geneticky to je nesmysl. Pokud nemám důkaz o neexistenci špagetové monstra, znamená to, že existoval?
| Nahlásit
>Pokud doložím na desítkách testů, ne-li stovkách přísně kontrolovaných
>double-blind testů, tak to není jen můj názor, to je fakt.
A jak se ví, že ty testy a závěry z nich vyvozené jsou zaručeně správné? Nestalo se někdy v dějinách vědy, že bezvadně "dokázané" teorie se ukázaly nepravdivými?

>Důkaz, že tomu tak nebylo, už jsem napsal
Žádný důkaz jsi nenapsal.

>Pokud nemám důkaz o neexistenci špagetové monstra, znamená to, že existoval?
Znamená to, že může existovat.

Teorie v přírodních vědách jsou obecně nedokazatelné. Ve vědě existují pouze *doposud nevyvrácené* teorie, nikoliv *dokázané*.
| Nahlásit
Tolimat: Dějiny dnešní vědy nejsou starší než 200 let. Samozřejmě, že se to stávalo, ale musí se to chápat v kontextu. Pokud by se pochybovalo i o něčem, co je stokrát testované, kontrolované znovu reprodukované, tak bychom se nehnuli z místa.
Co si tedy představuješ pod slovem důkaz?
Teorie není nedokazatelná, teorie je postavená na důkazech. Každá teorie je přístupná vyvrácení, ale neznamená, že není platná. Teorie gravitace je taky fakt, postavený na zjištěných důkazech, že gravitace existuje a působí tak i tak.
| Nahlásit
Vujemot, i vědci přišli s tím že máme jednu společnou pramatku, a Evropa prý byla osídlena potomstvem jedné ženy a 6 mužů. Prameny ti nedám, zkus to najít.

Mimochodem, kdo spočítal, a na základě čeho, těch 6 000 let. V Bibli pokud vím, nic takového není. Zato jsou experti, kteří počítali teplotu v pekle. :)

Každý si může věřit tomu čemu chce, je to jeho právo.
| Nahlásit
Bicemiw: Vědci přišli na to, že všichni dnešní lidé jsou potomci jedné pramatky a všichni muži jsou potomci praotce, pramatka a praotec žili v jiné době (snad 100 000 let). Neznamená to, že žil jediný pár. Znamená to jen, že potomci ostatních žen nepřežili, nebo to byli jen muži, jejich potomci zdědili mtDNA po matce. Stejně tak vedle Y-Adama žili i jiní muži, kteří měli buď dcery nebo neměli děti. Kromě toho Evropské obyvatelstvo má nejméně 7 matek (viz 7 dcer Evinných). Bohužel tohle je takový jev, který je nesprávně vykládán a tím zdánlivě potvrzují existenci Adama a Evy. Což tedy neubírá na zajímavosti toho jevu.
6000 let vymyslel nějaký šašek, v Bibli to vážně není, ale stejně se to třeba v USA učí.
Každý má právo na víru v cokoli, i v nesmysly, ale bohužel ta víra ovlivňuje chování toho člověka. Díky tomu tu pak máme jevy jako potlačování ženských práv či práv homosexuálů, úmrtí na základě mylné léčby (šarlatán poradil rodičům vysazení inzulinu jejich synovi atd.)
Nicméně téma se posunulo jinam. Mně zajímá, proč lidi věří evidentním bludům (ať už je ten blud jakýkoliv) bez ohledu na to, že je vyvrácen. Přijde mi, že to je základní lidská vlastnost.
| Nahlásit
Důkaz je nepochybné a nezvratné zdůvodnění pravdivosti. Takový důkaz je možný v matematice. V přírodních vědách takový důkaz možný není.

"Samozřejmě, že se to stávalo, ale musí se to chápat v kontextu. Pokud by se pochybovalo i o něčem, co je stokrát testované, kontrolované znovu reprodukované, tak bychom se nehnuli z místa."

To, co popisuješ, je ukázkově nevědecký přístup. Věda si je vědoma zpochybnitelosti svých teorií, je to její základní stavební kámen a hlavní přednost. Kdo se od tohoto principu odchýlí, nenachází se již na poli vědy, ale víry, tak jako se to v uvedeném citátu právě stalo tobě.
| Nahlásit
Tolimat: Napsal jsem, že teorii je možno vyvrátit, je tudíž zpochybnitelná, ale neznamená, že do té doby neplatí. Teorie gravitace se možné dalším zkoumáním hmoty také změní, ale stejně budeme stát nohama na Zemi.
Nevím podle čeho usuzuješ, že důkaz v přírodních vědách neexistuje.
| Nahlásit
Kdo určuje, že blud je blud?
V TV jsem dnes viděl jak kradou v kostelích, nebojí se Boha. Nemají morální zábrany. To je pokrok?
| Nahlásit
Já neříkám, že teorie neplatí. Říkám, že teorie nejsou nepochybně dokázané.
Důkazy v přírodních vědách jsou založeny na pozorováních. Pokud neprovedeme pozorování všech možných konstelací světa, pak takový důkaz není nepochybný.
| Nahlásit
Bicemiw: Protože dříve se kostely nerabovaly a už vůbec ne ve jménu Boha, i když jiného, že komu byl kostel zasvěcen.
Tolimat: Ano, důkaz je založený na pozorováních. Takže důkaz potvrzuje/vyvrací existenci nějakého jevu.
| Nahlásit
Vujemot, neodpověděl jsi mě na dotaz, kdo určuje že blud je blud. Mimochodem, slovo které hojně požívala církev. Odpovím si sám: Je to subjektivní hodnocení.
Na tvou otázku proč lidé věří klamu, ti odpovím. Lidé snadněji uvěří naprostému nesmyslu, nežli prosté pravdě. Pravda bolí, vzdušné zámky ne. To je obecné, řekni ženě s nadváhou, že je tlustá a měla by zhubnout. V životě ti to nezapomene. Přitom je to pravda. Řekni ji že je akorát, že ji to sluší, přidej nějakou lichotku a udělá pro tebe pomyšlení. Přitom ona sama ví že je to lež.
Problém není ani ve vědě, ani ve víře, a ani v tom esoteričnu. Problém je v lidech, jak moc dokáží ku vlastním zištným cílům zmanipulovat druhé. Ve jménu víry, vědy, atd. To navenek, uvnitř je to moc, peníze, ego.
Čili, základní lidská vlastnost? Asi ano. Pro každou činnost má člověk alespoň dva důvody, jeden pro sebe, ten podstatný, a jeden pro své okolí, ten co dobře zní a dobře vypadá. U toho to někde začíná.
| Nahlásit
Bicemiw: Bohužel blud musí určovat lidi, neexistuje nic vyššího, co by rozhodlo o pravdě a lži.
(Upr. 11.10.2014 10:02) | Nahlásit
"Pochybujete-li sami o sobě, opravňuje vás to pochybovat o správnosti vašeho vidění světa, nikoli o světě." (Jan Sobotka).

Na otázku Proč nelze odpovědět. Každý je jiný, má jiný pohled třeba na homeopatii, která vychází z čínské medicíny, alternativní léčení, víra v Boha mu přináší uspokojení, protože dělá člověka lepším. Třeba Desatero není jen pro věřící (pominu-li první tři přikázání) ale jde o pravdila morálky atd.

Jde tedy jen o váš subjektivní pístup. Proč je něco takové, jaké je? Protože když něco popvažujete za omyl, chybu, blud, je to váš pohled, váš názor, nikoliv toho dotyčného.

Objevy, vynálezy - stále se zjišťuje něco nového, takže to, co bylo kdysi absolutní, se dnes stalo relativním.

Kdyby každý něco dokázal, tak by to dopadlo tak, že by z toho dokázaného každý druhý stejně nic nedokázal. :-))
| Nahlásit
Vujemot, mám výhradu k: "Bohužel blud musí určovat lidi..." Nemusí, ale dělají to.
Pokud není nic, co by rozhodlo o pravdě a lži. Nu pak musí člověk pečlivě vážit. K tomu slouží příslušné otázky: Kdo to tvrdí? V čí prospěch? Jaká jsou další fakta? A tak dále.
Jenže to je pracné, snadnější je převzít už nějaké hotové dogma, které vymezuje oblast bludu.
Jednoduchá řešení, jednoduché (černo-bílé) vidění světa, k tomu mají lidé sklon. Jsou tím ovladatelní. Politiky, obchodníky, podvodníky.
Každého někde tlačí bota, každý má nějakou Achillovu patu, skrz které se mu lze dostat na kobylku a zmanipulovat jej. Je jenom rozdíl, zda si je svých nedostatků a předností vědom, či nikoli.
| Nahlásit
Blud je stav naší mysli, kdy jsme uvěřili nepřiměřeně pevně v nějakou báchorku, a nemáme potřebu ji podrobit zkoumání za účelem jejího vyvrácení, ale naopak.

Lidé věří báchorkám proto, že jim věřit chtějí, nebo přesněji – věřit potřebují, aby si uchovali nenarušený celistvý obraz o světě a o SOBĚ SAMÉM v něm. Navíc zde velmi silně působí silný pud stádnosti, který nám činí přijetí názoru naší tlupy zvláště příjemným (snad, že ti, co tento pud nesdíleli, byli systematicky vybíjeni, čímž se tento pud evolučně velmi posílil).
Okrajově zde hraje roli i pýcha, která nám brání opustit svůj dříve deklarovaný názor (abychom si nepřipadali jako blbec).

Dále je možno i úspěšně tvrdit, že člověk se zdá být tak chytrým jen proto, že zde žádné chytřejší zvíře nepobíhá (není to však žádná sláva).
I když je člověk ze všech živočichů rozumově nejvíce obdařen (skoro jako had z ráje), přesto vidíme, že se nápadně více honí za chimérami, než jiní živočichové, kteří mají k realitě jaksi blíže, neboť dělají jen věci nutné pro přežití.
Člověk používá rozum nejčastěji k tomu, aby dosáhl toho, po čem jeho srdce lační, takže nápadně často upřednostňuje cíle krátkodobé před dlouhodobými a doufá, že později také nějak bude (jak velerozumné!).
Člověk sice nazývá sám sebe rozumným, ale jeho rozum je závislý na emocích do té míry, že dokonce působí kontraproduktivně. Často vidíme, že člověk vyvíjí značné rozumové usilí nikoliv, aby poznal pravdu, ale aby se utvrdil ve svém omylu. Také často vídáme, že vysoká škola od blbosti nechrání a dokonce ani vysoké IQ nechrání od hlouposti.

Člověk je svými představami zakotven nikoliv ve světě reálném, ale ve virtuální realitě. Zde, ve světě báchorek, je báchorkami všechno – i ty nejpravděpodobnější a vědecky nejpodloženější teorie. (Věříš na velký třesk, nebo živočišný původ ropy? Nejsou to snad báchorky?)
Dokonce i to, co se děje denně před našima očima, je nám převyprávěno formou báchorek (úplně ale opačných, než jsme viděli), abychom se nechali vést tam, kam majitelé světa chtějí, a my to přijímáme.

Z tohoto hlediska je možná úplně jedno, zda někdo věří na báchorky o vzniku světa v šesti dnech, a jestli měl Adam 3 syny. Asi to potřebuje pro svůj pocit jistoty, že je stvořen bohem a tudíž pro pocit, že je ušlechtilou bytostí, která je z gruntu dobrá, a zlo do ní vnáší svým našeptáváním toliko satan.
(Já navrhuji kompromis, že Adamovi synové měli své potomky s opicemi, čímž by mohli být uspokojeni jak darwinisté, tak kreacionisté.)

Dlužno podotknout, že mezi báchorkami jsou závratné kvalitativní rozdíly. Široké spektrum od směšných rozprávek indiánské babičky o původu světa, přes účelové smyšlenky a manipulace s fakty zejména politického zaměření, až po teorie vědecky podložené, které se čas od času korigují.
| Nahlásit
>Ano, důkaz je založený na pozorováních. Takže důkaz potvrzuje/vyvrací existenci nějakého jevu.

Ano, ale jev není teorie. Teorie, jak se o ní bavíme, je nějaká obecná zákonitost a ta není dokázána jednotlivými pozorováními. (Navíc samo pozorování a jeho interpretace není nepochybné, chybná provedená pozorování nebo chybné závěry z učiněných pozorování nejsou ničím neobvyklým.)
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek