Amidy jsou deriváty karboxylových kyselin, kdy je skupina -NH2 nahrazana za -OH skupinu v karboxylové kyselině (COOH).
Aminy jsou sloučeniny, kdy skupina -NH2 nahrazuje vodík v uhlovodíkovém řetězci.
Dovolil bych si trochu obecnější vysvětlení:
Deriváty amoniaku jsou v zásadě dvojího typu:
První typ derivátů vzniká tehdy, jestliže je v amoniaku nahrazen vodík. V takovém případě vznikne nová kovalentní, málo polární vazba. V takovém případě mluvíme o aminech, bez ohledu na to, kolik vodíků bylo nahrazeno. Příklady - chloramin, trimethylamin, aminokyseliny a podobně. Aminoskupina ≡N, =NH nebo -NH2 se váže na uhlík kovalentní, málo polární vazbou.
Druhý typ je odvozen od amoniaku jako bezkyslíkaté kyseliny, náhradou jednoho až tří protonů. Primárně tedy jde o skupinu se záporným nábojem, která se váže na skupinu s kladným nábojem. Podle počtu nahrazených protonů H+ tak vznikají amidy NH2(-), imidy NH(2-) a nitridy N(3-). Taková skupina může substituovat jinou elektronegativní skupinu, nejčasěji OH-. V organické chemii bude odlišné chování vazby uhlík-dusík v tomto případě důsledkem přítomnosti dalšího elektroaktivního substituenta, třeba
=O v karboxylové skupině. Amido- imido- a nitridoderiváty jsou známy i u anorganických kyselin. Tak Klikorka uvádí kyselinu amidosírovou (NH2)SO3H, diamid kyseliny sírové (NH2)2SO2, imid kyseliny sírové (NH)SO2, kyselinu imido-bis(sírovou) NH(SO3H)2 a kyselinu nitrido-tris(sírovou) N(SO3H)3.
Díky Mezkovi za super vysvětlení...z příspěvku Paqunera mi to ještě nebylo jasné...stěžejní byla až informace, že amid,imid a nitrid je skupina se záporným nábojem vzniklá odpojením protonu, kdežto aminoskupina nikoli.
