Ontola > diskuze
| Nahlásit

Analytické vysvětlení vodíkového můstku

Témata: Nezařazené

4 reakce

| Nahlásit
Nechápu to "Analytické". Mohl bys to nějak blíž vysvětlit?
| Nahlásit
Učitel řekl že nechce pouze moluku vody nakreslit takže asi i s tím teoritickým popisem
| Nahlásit
V předchozím příspěvku jsme probrali polaritu vazby. Nevím, jestli znáš teorii hybridizace - metodu VSEPR pro určení tvaru molekuly. Při hybridizaci se změní tvar všech hybridizovaných orbitalů na nesymetrické osmičky s velkým hlavním lalokem a malým vedlejším lalokem, směřujícím na opačnou stranu. Hybridizovaný orbital může vytvořit vazbu sigma s jiným atomem, která může být polární, ale také může být obsazen volným elektronovým párem.
Hybridizovaný volný pár představuje část molekuly s velkým parciálním záporným nábojem. Tak může reagovat s částí jiné molekuly s kladným parciálním nábojem a případně i s takovou částí stejné molekuly. Síla této interakce závisí na velikosti obou partnerů. Čím jsou partneři této interakce menší, tím je interakce silnější. Pokud je kladné část molekuly tvořena vodíkem a záporná část některým z prvků 2. periody PSP, nejčastěji kyslíkem nebo fluorem, vzniká pseudovazba - vodíkový můstek, jejíž pevnost sice nižší než síla kovalentní vazby, ale přesto významně ovlivňuje fyzikální a někdy i chemické vlastnosti látky.
Když se blíž podíváme na molekulu vody, má tvar V. Na koncích obou stran jsou atomy vodíků, Na prostředním vrcholu toho V je atom kyslíku. Vazba H-O je silně polární, vodík představuje část molekuly s parciálním kladným nábojem. Vazby H-O-H svírají úhel asi 104°. V molekule je ale ještě jedno V. Tvoří jej dva elektronové páry a elektronový obal atomu kyslíku je hybridizovaný. Takže toto druhé V, jehož rovina je proti rovině s vodíky pootočena o 90°, je tvořeno hlavními laloky hybridizovaných orbitalů. Tyto laloky svírají spolu o něco větší úhel a představují část molekuly s parciálním záporným nábojem. S nimi tak mohou reagovat vodíky jiných látek ale především molekul vody za vzniku vodíkových můstků a vznikají tak agregáty, složené z několika molekul, uvádí se, že nejčasteji jde o (H2O)7.
Podobně se chová na příklad amoniak. Jedo molekula má tvar nízké trojboké pyramidy, jejíž základnu tvoří tři atomy vodíku a vrchol atom dusíku, s jedním hybridizovaným elektronovým párem. Polarita vazeb H-N je menší než u vody, proto je vazba vodíkovým můstkem mezi atomy amoniaku podstatně slabší než u vody, ale přesto způsobuje výrazně vyšší bod varu, než má methan s přibližně stenou molekulovou vahou.

Stačí?
| Nahlásit
určitě, děkuju
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek