Ontola > diskuze
| Nahlásit

S čím souvisí název Benátky?

Ve většině jiných jazyků je to Venice/Venezia, nechápu proč je to česky Benátky, nebo spíše proč se tomu říká jinak než ve světě? Má to nějaký historický důvod?

Děkuji moc za odpověď!:)
Témata: Nezařazené

1 reakce

(Upraveno 06.05.2012 08:11) | Nahlásit
Podrobnosti o původu názvu se dovíte v odkazu, z něhož jsem překopírovala text.

nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3575


Benátky, latinsky Venetia, italsky Venezia, španělsky Venecia, francouzsky Venise, anglicky Venice, německy Venedig, maďarsky Velence (z *Venence a to z *Venecce), polsky Wenecya, rusky a bulharsky Venecija, srbocharvátsky Mletci (jméno pomnožné; genitiv je Mletaka; vyvinulo se přes Mneci a Bneci z Veneci), slovinsky Benetke a česky Benátky (podoba přejata asi ze slovinštiny) — mají jméno Venetů, národa to blízkého Illyrům, který sídlil asi od XIII. století před Kristem v severovýchodní Italii a dal jí jméno Venetia. Když bylo nejdůležitější město tohoto území Aquileja zničeno r. 452 po Kr. Attilou, utekli se obyvatelé Venetie na ostrůvky a založili tam město Venetii. Toto město s podivuhodnou polohou nabylo brzy nesmírné důležitosti obchodní a kulturní (styky střední Evropy s Italií se dály hlavně přes Benátky); v době, kdy ve střední Evropě ještě měst vůbec nebylo nebo byla jen poměrně malá a skromná, stálo tu město skvělé, bohaté — a rozmařilé: i volnější morálka přístavního města byla cizincům nápadná. Úžasně silný dojem, kterým působily Benátky, projevuje se i v osudě jejich jména u Jihoslovanů a u nás (psal o tom Petar Skok v článku „Roma et Venezia chez les Slaves“ v Mélanges… Henri Hauvette 1934; viz Romania 60, 280).

Jméno Benátek se přenáší i k nám, ba stává se jménem obecným. V našem názvosloví místním i pomístném jsou Benátky hojně zastoupeny; uveďme tu aspoň Benátky na Šternbersku, předměstí v Příboře a v Jimramově, Staré a Nové Benátky v Čechách, pražské Benátky a Benátskou ulici, jakož i údolí Benátky u České Třebové. Tu všude byla podnětem pro jméno vlhkost území nebo poloha u vody. Ale slovo benátky se podle svědectví Jungmannova stalo i obecným označením pro „vystouplou vodu na způsob jezer“ nebo (podle Jirečka) pro „půdu močálovitou“. Takový přechod od vlastního jména zeměpisného k obecnému jménu fysiografickému není nijak ojedinělý. Připomeňme si jen, u kolika národů slovanských se vyskytuje slovo dunaj, dunajíček atp. jako označení vody, potůčku vůbec a že se v slovenštině i v ukrajinštině užívá slova tatra, toutry jako jména pro neplodnou, skalnatou půdu.

Ale slovo benátky znamenalo v staré češtině také „domek hříšných žen“ (známé takové „benátky“ byly v Bartolomějské ulici). A konečně v Klaretově Glossáři (verš 2184) máme benátky jako český překlad slova „veneficium“, jed: to je podle Flajšhanse (v Slovníku ke Klaretovi — tam viz i o názorech odchylných) ve vztahu k pověstným jedům benátským.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek