Ontola > diskuze
| Nahlásit

Kdy byla bitva u Marathonu a kdo tam s kým bojoval?

Témata: Nezařazené

10 reakcí

| Nahlásit
490 před n. l., Athéňané a Peršané
| Nahlásit
Našla jsem tohle:
Řecko-perské války představují vrcholnou obrannou iniciativu starověkého Řecka, kdy došlo k obraně východních držav a nakonec i Řecka samého – Peršané začali útočit do oblasti Atiky a Peloponésu. Obecnou příčinou vzniku válek se stal střet asijského typu bezejmenné civilizace s civilizací řeckou, stala se nositelem zásad a principů prvotní demokracie. Konkrétní záminkou se stalo povstání iónských obcí na západním pobřeží Malé Asie kolem r. 500 př.n.l. Maloasijští Řekové žijící především v Mílétu a Efesu obsadili kus východního perského území, podařilo se jim obsadit Sardy a vyplenit je. V r. 494 př.n.l. porazila foinická flotila v perských službách řecké lodě v námořní bitvě nedaleko Mílétu.

V r. 490 př.n.l. udeřili Peršané sami. K prvnímu střetu došlo u východního pobřeží Attiky u Marathónu. Peršané byli sice v přesile, ale Řekové zde pod vedením Miltiadése slavně zvítězili. Tato bitva se stala památnou proto, že po jejím skončení jeden z Atéňanů běžel do Athén podat zprávu o vítězství, potom padl vysílením. Na jeho počest se na olympijských hrách běhá Marathón v této délce.

Peršané se po neúspěchu pokusili obeplout Attiku a zaútočit proti Řekům z moře přímo na Atény – neúspěšně. V Aténách podnítili tendence budovat loďstvo na ochranu. Byly zakládány přístavy, např. Pireos. Mezi Pireem a Aténami byly vybudovány dlouhé zdi, kterými se Řekové zabezpečovali.
A bylo to tady: http://dejepis.info/?t=38
| Nahlásit
Zdá se, že se nám tu zjevil Gandalf v sukních :-)
| Nahlásit
Ano ano..... potěšení na mé straně. A ten běžec se jmenoval Feidipidés a ta bitva medi Peršany a Athéňany, ve které Athéňané slavně zvítězili se odehrála u ostrova Salaminy.
Athéňané neměli velké lodě, které naopak měli Peršané, když s nimi přepluli Egejské moře. Athéňané meli jen spoustu malých rybářských člunů, ale za to jich bylo opravdu hodně. A tak předstírali útěk a vlákali Perské lodě do úzkého průlivu mezi ostrovem Salaminou a pevninou. (Ten průliv je tam, přirozeně, dodnes a je v něm velký a hlušný nákladní přístav...:-((((). V tom průlivu peršané ztratili prostor pro manévrování, zatímco Athéňané s malými loďkami byli jako vosy. Z Pešanů se údajně nezachránil ani jediný....
| Nahlásit
alien: vysvětlení..... jsem nudící se těhotná ženská na mateřské dovolené :)))))
| Nahlásit
Nudu zahánějící dychtěním po vědění a toužící být prospěšná i jiným (o možnosti si pokecat nemluvě) :-))))))))))))))))))))
| Nahlásit
:) jsem ráda, že jsem na tyhle stránky narazila, bavěj mě :) už ani nevím, co jsem tenkrát sháněla
| Nahlásit
Jen skoda,že jsi si nenechala vybrat jméno od Gandalfa.Je to jeden z mála rytířů,co tady v Česku máme.Vybral by ti určitě nějaké moc hezké jméno.:o)))......mám ráda maminky i miminka...ahoj!
| Nahlásit
Bitva u Marathonu (12. září 490 př. n. l.) mezi Peršany a Athéňany byla výsledkem Dareiova pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské Řecko. Skončila porážkou Peršanů a završila první fázi řecko-perských válek.

Bitva se odehrála při pobřeží na úzké planině u Marathonu. Střetly se v ní invazní síly Peršanů (20 000 – 30 000 mužů) s armádou Athén posílenou asi o 1000 Platajských (celkem 10 000 – 11 000 mužů). Velitelem řeckých vojsk byl Kallimachos, plán bitvy vypracoval Miltiadés. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés.

Řekové, lépe vyzbrojení – měli kvalitnější zbraně i brnění, zahájili bitvu prudkým útokem. Vzdálenost mezi oběma vojsky překonali během, aby dali co nejméně času perským lučištníkům a zároveň zvýšili svou údernou sílu. V souladu s plánem přitom posílili svůj útvar na stranách šiku. Výsledek byl pro Peršany tragický. Jejich lučištníci a elitní jednotky sice zastavili a posléze zatlačili střed řecké formace, avšak křídla se pod řeckým náporem zhroutila. Když si Peršané uvědomili, že jsou obkličováni, dali se na útěk, ovšem ty nejlepší jednotky, úspěšně bojující ve středu bojiště, už uniknout nemohly a byly zmasakrovány. Peršané uprchli na lodě a pokusili se obsadit Athény, avšak athénská armáda se stihla domů vrátit včas.

Během bitvy padlo 192 Řeků a zhruba 6400 Peršanů.

Výsledek střetnutí běžel oznámit z Marathonu do Athén řecký voják jménem Feidipidés, který v cíli své cesty se slovy „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel. Po tomto exemplárním sportovním výkonu athénského vojenského posla byla pojmenována olympijská disciplína maratonský běh (maraton). Nutno dodat, že zmíněný Feidipidés měl několik dní před tímto během z Marathonu do Athén podobnou misi, a to dvakrát po 224 km (s poselstvím z Athén do Sparty a zpět), tedy celkem 448 km.
| Nahlásit
Upřímně to neni zábava :D a neupřímně je :D ;)
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek