"Zařizujeme si budoucnost podle toho,co nám vyhovuje dnes,neuvědomujeme si,zdali nám to bude vyhovovat zítra.Děláme si o sobě úsudek,jako bychom byli stále stejní,a přitom se každodenně měníme.Kdo ví,zdali budeme milovat,co milujeme,chtít,co chceme..."Rousseau.
Já každý den na něco čekám...a tak nějak spěchám,plánuju a říkám si až...až...,ale uvědomuju si zároveň,že ne tak úplně využívám dneška,že jsem příliš zahleděná do těch zítřků, někam do budoucna...Že čekám.
Také čekáte?
Na co čekáte?
Já třeba i na vaše slova...
Ale jinak čekám na telefonní kontakt,na e-mail,na zprávy na ICQ,na nečekanou i plánovanou návštěvu,na sraz se spolužáky,na...
Čekání je krásné a nadějné...
Záleží na tom, co očekáváme, že nám to čekání přinese. Podle to je čekání: příjemné, radostné, plnohodnotné, zbytečné, těžké, pomalé, děsivé, zbytečné. Myslím, že by člověk měl žít naplno přítomnost, brát si ponaučení z minulosti a připravovat se na budoucnost.
Moc jsem se těšila na na 16.3. 9,32 2009, bohužel to letos opět nevyšlo, opět zůstalo jen u těšení se, tak se budu třeba těšit na stejné datum a stejnou hodinu do roka a do dne. Dva roky to nevyšlo, tak ještě zkusím jedenkrát. Třeba 2010 to vyjde. Kdo ví. Leda
Ledo,říká se,že do třetice všeho dobrého...Těšme se tedy dál... Vyjde to,vyjde,uvidíš!!! Uplynul rok,moje Vodnářka je stále vzdálená a letos přiletí až po Velikonocích,ale přiletí a s ní i to vzrůšo,které vždycky její přítomnost provází...Zase se tedy těším,ale zase mám i obavy...
