Při dovolené jsem narazil na obec Písařova Vesce. Co znamená slovo Vesce?
Odpovědi
Diskuze
vesce je takový zvláštní tvar výrazu ves, podobně jako: město/městys, tak ves/vesce/vestce/vestec
http://www.mistoprozivot.cz/index.php?id=5912
Místní jméno Vestec patří k názvům, které jsou u nás poměrně četné; v Čechách bychom našli čtrnáct různých Vestců. Zároveň však patří mezi jména, jejichž původ dnes již není příliš průhledný. Jméno by nám sice mohlo připomenout slovo ves, avšak vzhledem k jeho zakončení by nás tato souvislost dnes již ani nemusela napadnout.
Vestec u Hřiměždic je poprvé doložen k roku 1325. Z historických dokladů vyplývá, že jeho jméno tehdy znělo Vesce. Nejstarší podoba jména nás přivádí na správnou stopu. Ve staré češtině totiž existovalo podstatné jméno vescě, které se později změnilo na vesce. Šlo o zdrobnělinu slova ves, která byla ženského rodu a měla shodný význam jako slova víska nebo vesnička.
Dodnes se toto zdrobnělé podstatné jméno zachovalo v řadě místních jmen, například v názvu vsi Písařova Vesce na Tachovsku. Vzhledem k tomu, že zakončení ženského rodu -ce nebylo v místních jménech příliš obvyklé, jméno Vesce se v mnoha případech analogicky přiklonilo k obvyklejším místním jménům zakončených na -ec. V Čechách je doloženo deset vsí s názvem Vesec; v některých případech si jméno Vesec podrželo původní podobu ženského rodu (nejlépe to vidíme u jmen vsí Hronova Vesec a Šichova Vesec u Nadějkova), v jiných přešlo k rodu mužskému.
Vsí s názvem Vesec bylo původně v Čechách ještě mnohem více; v mnoha případech se totiž místní jméno Vesec změnilo na Vestec. Zbývá odpovědět na otázku, jak se do jména dostalo ono t, které se jeví jako poněkud přebytečné. Odpověď není příliš složitá, šlo totiž opět o analogii. Při skloňování místních jmen jako Tlustec nebo Vlastec se v běžné, nepříliš pečlivé výslovnosti setkáváme s tvary jako v Tlusci, do Vlasce apod. U jména Vesec proto mohl snadno vzniknout dojem, že k tvarům ve Vesci, do Vesce by odpovídající první pád měl správně znít Vestec. Setkáváme se zde s takzvanou hyperkorektností, přehnanou snahou o jazykovou správnost.
Podobné jevy jsou běžné i v současné češtině. Často například můžeme narazit na hyperkorektní, avšak chybné podoby součastný nebo součastnost, které někteří uživatelé jazyka volí ve snaze po správném pravopise místo podob současný a současnost.