Kdy se cca mohl narodit Ječmínek
Odpovědi
Podle zasazení děje v Jiráskových legendách vzhledem k jiným tam uvedeným doložitelným historickým událostem bych to tipoval někdy kolem roku 890 +/- 5 let, ale jeho vyprávění nesouhlasí s historickými fakty.
Zdroje
- https://cs.wikisource.org/wiki/Star%C3%A9_pov%C4%9Bsti_%C4%8Desk%C3%A9_(1959)/O_kr%C3%A1li_Je%C4%8Dm%C3%ADnkovi
- https://cs.wikisource.org/wiki/Star%C3%A9_pov%C4%9Bsti_%C4%8Desk%C3%A9_(1959)/O_kr%C3%A1li_Svatoplukovi
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatopluk_I.
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Metod%C4%9Bj
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_mytick%C3%BDch_panovn%C3%ADk%C5%AF_%C4%8Cech_a_Moravy
Jako příklad, kněžna Libuše se jmenovala u kosmy tuším Lubossa, ale předtím u Kristiána byla jen bezejmenná hadačka nebo věštkyně či co. Středověcí kronikáři běžně příběhy od kroniky ke kronice "vylepšovali" a neviděli v tom nic špatného. Pochopitelně byli loajální k tomu, kdo je živil a tato doba byla charakteristická vymýšlením dynastických legend, tedy jakéhosi příběhu, který měl objasnit, proč například zrovna ten pražský rod měl vládnout jiným rodům. Proto jsou legendy často plné nadpřirozených symbolů, posvátných oreb, věštění, spících bojovníků a podobných kulis.
PS. Oráčská tématika byla vícemé velmi populární, např. je ta zobrazen i Rastislav na fresce Znojemské rotundy, takže by se mohlo i stát, že Přemysl Oráč byl ve skutečnosti Rastislav. Do cca 11.stol se "Přemyslovci" nezazývají sami Přemyslovci ale špíš rod Bořivojův a podobně.
Trochu bych se bránil formulaci, že Rostislav byl Přemyslem, ale že orba symbolizuje zakládací akt nezávislé moravské církve, to mi přijde přirozené. Škoda, že oba muži v pozadí (C+M) jsou viditelně poškození a několikrát přemalovaní, protože jinak by se možná dali identifikovat podle atributů (kosti sv. Klimenta, svaté knihy).
Ten příběh s hadačkou a morovými ránami se hodí do starší předkřesťanské éry, kde ona morová rána mohla znamenat třeba avarskou okupaci. Hadačka panna je jak vystřižená z pohanského světa a přemýšlivý člověk by mohl být snad Sámo (i když to mi úplně nesedí, nemáme žádnou zprávu o jeho vztahu k polním pracím). Myslíte, že by do raně křesťanského chrámu někdo vymaloval pohany? To mi přijde podobně pravděpodobné, jako že si na sekretariátu ODS pověsí obraz Gottwalda s milicionáři.
Kristiánova legenda, pasáž o "jakési hadačce" (u Kosmy už kněžně Libuši):
"Posléze ranou morovou jsouce sužováni na jakousi hadačku se podle pověsti obrátili ... Potom nalezli velmi prozíravého a rozvážného muže, kterýž on vzděláváním polí se zabýval, jménem Přemysl, podle výroku hadaččina knížetem čili správcem si ho ustanovili, davše mu za manželku onu hadačku pannu. A tak z pohromy a všech ran morových posléze vytrženi..."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Justini%C3%A1nsk%C3%BD_mor
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kristi%C3%A1nova_legenda
Pověst o Ječmínkovi se rozšířila až počátkem 15.století s příchodem Uhrů do Chropyně, takže ten ječmen nemusí jít až k původnímu Arpádovi, ale může to být obecné označení pro Uhra nebo "Uhro-bijce":
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_mytick%C3%BDch_panovn%C3%ADk%C5%AF_%C4%8Cech_a_Moravy (hledat, tj. Ctrl-F, "S příchodem uherských Ludaniců")
Jinak ano, příběh o "králi" Ječmínkovi může mít spletené kořeny. Nevíme, kolik je tam reality a kolik fantazie. Pověsti si žijí svým životem.
Ještě by se dalo dodat, že pokud má být založení hradu (Prahy) reakcí na morovou ránu, tak to spíše ukazuje a vnějšího nepřítele než epidemii. To by si hradbami moc nepomohli.