2 z chování
dřív sme s mojí nejlepší kámoškou furt provokovaly jednu holku a ona to pak řekla..když se to dozvěděla úča , řekla ,že jestli ještě jednou to uděláme že si zavolá rodiče..já sem s tim přestala ale moje nej kámoška ne...furt jí nadávala až to ta holka zase řekla..a úča si nás zavolala..já jí řekla že jí nadává jenom moje "nej" kámoška..ale ona mi nechce věřit..(protože sem už v tom předtim namočená byla)..tak si teda pozve rodiče a taky řekla že to je šikana a že se za to dostává snížená známka z chování..ale když sem to neudělala tak co jí mam říct??..nic na ní asi neplatí..co mam říct na obhajobu??
Odpovědi
Diskuze
Zajímá mě názor Scarlett.
Jde o psychický teror. Jak by bylo tobě, kdyby se ti to stalo. Nemusí být každý silná nebo splachovací osobnost, která to vydrží. U dospělých se tomu v zaměstnání říká mobbing (nevím, jaké i,y). A už mnoho lidí to dohnalo minimálně k psychologovi. Takže souhlasím s trestem. Dvojka z chování ještě nikoho nezabila. rodiče bych na to připravila.
Šikana se zejména v poslední době stala dosti frekventovaným pojmem. V denním tisku, v rozhlase i v televizi se setkáváme s těmi nejkřiklavějšími, pro novináře atraktivními případy. Šťavnatý popis detailů přináší mnohdy hrůzné poznatky, kam až mohou dojít lidé, pokud jsou jejich vztahy narušeny. Šikana v nejčastější své podobě není až tak nápadná, je však stejně nepříjemná pro svou oběť a je velmi nebezpečná pro skupinu, v níž se vyskytuje. Je možná nebezpečnější než zveřejňované „atraktivnější“ případy, protože často zůstává nepovšimnuta a nepotrestána, okolím bývá bagatelizována. Všem však způsobuje trápení s dlouhodobými, mnohdy celoživotními následky.
Definice šikany z metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 8. 12. 2000:
Za šikanování se považuje, když silnější žák nebo žáci pro vlastní potěšení, často opakovaně, ubližují druhým. V počátku se tak děje nenápadně, prostřednictvím různých legrácek a testíků (strkání, nadávání, schovávání věcí ), případně odmítáním, přehlížením, zesměšňováním, pomlouváním. Později se otravování života stupňuje a zdokonaluje. Nastupuje fyzické násilí (bití, krádeže a poškozování věcí). Šikanování je vážná věc a v řadě případů bývá trestným činem. Oběti mohou následky šikanování na těle i na duši nést celý život.
Obecně bývají uváděny tyto základní rysy šikanování:
- oběť toto jednání vnímá a prožívá jako hrubý zásah do osobní integrity
- existuje nepoměr sil mezi obětí a agresorem (agresory), přičemž však nejsou k sobě ve vztahu nadřízený a podřízený
- na rozdíl od jiných agresí ve školním prostředí šikana je samoúčelná, nesměřuje k nějakému cíli, neřeší problém.
Šikanování se může realizovat různými způsoby:
- psychické týrání
- vydírání
- vyhrožování
- zesměšňování
- krádeže okradení dítěte (oblečení, hračky, pomůcky)
- ničení majetku oběti zničené sešity, oblečení, boty, vysypaný obsah aktovky do kaluže
- vyčleňování jedince z kolektivu
- násilné a manipulativní příkazy
- fyzické napadání
- znásilnění
- pohlavní zneužívání oběť je donucena např. pózovat nahá před fotoaparátem
- omezování osobní svobody agresoři zamknou oběť na záchodě, v šatně, ve skříni apod.
S tím že nechci "agresivní" studentky obhajovat, by se mělo přihlížet i na to, jaké měla přátelské okolí sama oběť, pokud že měla své přátele kteří ji podpořili, nebral bych to jako šikanu. To je ovšem jen má teorie, pokud byla osamocená bral bych to opravdu za tvrdý drh šikanování.
Přeji hodně zdraví do celého života a nezapomínejte že kvůli jedné chybě se hned neskáče z mostu :)
Sama jsem něčím podobným prošla a tak moc dobře vím, jaké to je.
Styď se!