Pelíšky - lžičky

Anonym Xyzisaj19.02.2022 17:53 Nahlásit
Dobrý den, rád bych se zeptal z jakého materiálu byly vyráběny plastové lžičky z NDR. Děkuji za odpověď.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Vivuxun20.02.2022 08:51 Nahlásit
Ona je vůbec otázka, jestli ty "čajové" lžičky byly opravdu vyrobené pro míchání čaje, kávy apod. Němci vyráběli několik druhů lžiček, například na zmrzlinu, dorty, sypký cukr, vařená vejce atd. Je dost možné, že došlo k nepochopení, k čemu jsou výrobcem ty lžičky určené. Kovové čajové lžičky se používají pro všechny výše uvedené účely.

Chemie v NDR byla na vysokém stupni, předválečné Německo mělo vyspělý chemický průmysl tvořící evropskou špičku a Sasko (Sachsen) bylo jedním z jeho center.

Pryskyřicové panely na Trabanta byl ve své době pěkný chemický úspěch.

https://www.moz.de/nachrichten/kultur/_plaste-forschung_-im-dok-zentrum-fuer-ddr-alltagskultur-49660914.html
Anonym Vivuxun20.02.2022 08:56 Nahlásit
Různé původní plastové lžičky lze kouupiit i dnes, například na ebay apod. Hledej Googlem "Teelöffel DDR Plastik" nebo něco podobného ("Löffel DDR Kunststoff" atd.)
Cenobita.20.02.2022 21:01 (Upr. 20.02.2022 21:14) Nahlásit
Lžičky použité ve filmu jako humor by mohly být vyrobeny s PVC nebo polystyrenu, ale podle mých zkušeností se ani tyto plasty v horké vodě takto nedeformují nebo dokonce nerozpouštějí, tak jak bylo ukázáno ve filmu. Prostě v tom filmu je to jenom nadsázka. Ovšem kdyby byla lžička vyrobena z PET tak ten se ochotně teplem deformuje, ale z něj se lžičky nevyrábějí, většinou láhve na nápoje, protože právě ty nemají teplotu kolem bodu varu.

PS a PVC se v potravinářských obalech moc nepoužívají, karcinogenní.

V automatech na kávu se používají kelímky PP, ty odolávají dobře teplotám cca 90°C.

Lžičky v Pelíšcích byl humor, který měl zesměšnit socialistický blok, zde NDR (DDR). Ve filmu se ukazuje kontrast mezi rusofily a těmi, kdo jsou v opozici k socialismu a komunismu. Film vygraduje vpádem okupačních vojsk Varšavské smlouvy (neobsadil nás pouze SSSR, ale i Polsko, Maďarsko a jiní "přátelé a spojenci").
Anonym Gujukyr21.02.2022 07:53 Nahlásit
Myslím, že filmaři někde nechali vyrobit speciální ohebné lžičky pouze pro účely filmu. Aspoň já si na na žádné takové nefunkční lžičky nepamatuji. Nemyslím, že by se PS nehodil pro styk s potravinami, prodávají se dodnes různé odměrky a nádoby. PET se tenkrát ještě nepoužíval. Mohla by to být také melaminová pryskyřice, opět dodnes používaná. Mimochodem, dnešní pastové příbory v letadlech se sice nerozpouští, ale maso si s nimi neuříznete :).

Za sebe považuji za pokleslé dělit tehdejší lidi na "rusofily a ty, kdo jsou v opozici", i když částečně souhlasím, že film s takovou optikou pracuje. Já sám jsem tehdy byl spíš ten "v opozici" a jsem přesvědčen, že velkou většinu lidí nešlo tenkrát do takto polarizovaných kategorií vůbec zařadit. Je to podobné jako když dnes rusofobové nazývají každého, kdo se jen trochu snaží o neutrální pohled, agentem Kremlu.
Anonym Vivuxun21.02.2022 09:18 Nahlásit
Mě by také zajímalo, jestli ty lžičky jsou založené alespoň z části na nějakém pravdivém příběhu. Jestli ono to nebude jako s "nerozbitnými" umělohmotnými poháry (hrnky). Ony jsou některé nerozbitné do určité míry, ale při dopadu na hranu, ostrý kamínek nebo třísknutí o zem se rozbijou. "Nerozbitné" jsou v porovnání s původním keramickým nádobím, které se rozbije pokaždé.

Ty lžičky mohou vydržet krátkodobě horkou vodu (výrobce testoval a doporučuje proto použití do max.pokojových teplot), ale když je člověk nechá dlouhou vodu v prakticky vařící vodě, tak změknou. Je to stejné jako odpadní trubky z dřezů - aby tam člověk mohl lít vařící vodu, musel mít - alespoň dříve - speciální trubky. Ty běžné vydržely jen horkou vodu z kohoutku.


> dělit tehdejší lidi na "rusofily a ty, kdo jsou v opozici"

Největší část tvořil šedý neangažovaný dav snažící se žít svůj život v povolených mezích. Tvořili ho lidé jak s respektem tak i despektem k SSSR. Vzhledem k časovému usazení filmu (před '68) nálada ve společnosti byla spíše protisovětská, protože se hledala náhrada za tehdejší nefunkční sovětský model vedení společnosti.
Anonym Cizuwem21.02.2022 12:07 Nahlásit
Nikdy bych nepoužil pojem "šedý neangažovaný dav" pro předsrpnovou společnost roku 68. Myslím, že vůbec nikdo, kdo to doopravdy zažil. Podobné vzepjetí, jednotu a nadšení jsem měl štěstí zažít v živote dvakrát, jednou 68 a podruhé 89. V obou případech to nemělo příliš dlouhé trvání.
Byla to doba velkých očekávání. Lidé tenkrát s velkým entusiasmem vnímali reformy prováděné vedením KSČ, v čele s osobami jako Dubček, Svoboda, Císař, Smrkovský atd. Nekriticky je oslavovali, skoro jako nějaké rokové hvězdy. Lidé věřili, že ukážeme světu třetí cestu, tu správnou, socialismus s lidskou tváří. Lidé chodili v neděli na dubčekovské směny, sbírali zlato, plni nadšení pomáhali jak mohli své republice. Psát o šedém davu je prostě absurdní.

Vždy bychom si měli uvědomit rozdíl mezi dokumentem a uměleckou tvorbou. Třeba film o Černobylu, teď o Mnichovu, Pelíšky nebo Šakalí léta nejsou dokumenty.
Anonym Xuxygis21.02.2022 18:56 Nahlásit
Pokud bych tu scénu chtěl natočit, možná by stačilo mít v hrnku v kávě přidané nějaké organické rozpouštědlo. Možná by pomohly ftaláty. Nebo kapalinou s vyšším bodem varu. Určitě by se to dalo sehrát.
Přidat komentář do diskuze ▾