Ontola > Ostatní > diskuze
| Nahlásit

Jaký je rozdíl mezi čedičovým a žulovým magmatem?

děkuju ;)
Témata: mineralogie

7 reakcí

| Nahlásit
Každé má jiné složení ...... obávám se však, že žulové magma je contradictio in adjecto, roztavená žula se přece na povrch země už dostává jako rula ......
| Nahlásit
Gandalfe, ještěže mám po ruce Slovník cizích slov...
A pro ty méně šťastné, co se taky nechytají:
contradictio in adjecto - spojení dvou pojmů navzájem si odporujících
připouštím, že se to dá odvodit z kontextu
*zase toho ví o něco víc*
| Nahlásit
Dovolil bych si taky trochu přispět:
1. Rula není vyvřelá hornina, je to přeměněný sedimet, ve větší nebo menší míře zachovávající původní vrstevnatou strukturu v závislosti na složení původního sedimentu a stupni přeměny. Současně s přeměnou struktury muže docházet k mineralogickým změnám. Ruly se obvykle vyskztují v okolí vyvřelin, zejména žuly.
2 Rozdíl mezi žulou a čedičem je jednak ve složení ale i struktuře. V obou případech jde o vyvřelé horniny. Čediče jsou většinou zásaditější (obsahují méně SiO2, jsou tmavě šedé až černé, spíše sklovitého nebo jemnozrného charakteru, což svědčí o rychlejším chladnutí. Naproti tomu žuly jsou světlejší, mají vyšší obsah i volného SiO2 s vyvinutými vtroušenými zrny minerálů.
| Nahlásit
Ještě snad dopřesnění k těm rulám. I vyvřelé horniny mohou podléhat přeměná, a tedy z nich vznikat ruly. Základní dělení rul je na ortoruly vzniklé přeměnou vyvřelin a pararuly, vzniklé přeměnou sedimentů.
| Nahlásit
Také bych, byť opožděně, doplnila.

Rozdíl je ve SLOŽENÍ - dáno rozdílným složením lávové hmoty v magmatickém krbu. Čedič - hl. tmavé minerály (pyroxen, diopsid, černý turmalín),
žula - hl. světlé minerály (křemen, živec, slída).

Ve STRUKTUŘE - dáno rychlostí tuhnutí. Čedič jako vyvřelá hornina výlevná se dostává ven rychle, tuhne na povrchu země či těsně pod ním, tj. rychle, není čas (většinou) na krystalizaci velkých zrn minerálů.
Žula - vyvřelá hornina hlubinná, tuhne v hloubce, pomalu, tvoří se velká zrna - krystaly minerálů.

V TEPLOTĚ
| Nahlásit
V TEPLOTĚ = čedič je mnohem rozžhavenější, při výlevu ze sopky nebo trhliny má teplotu až 1.200 - 1.300*C

a také v HUSTOTĚ, čedič je řidší, čedičové horniny jsou velmi jemné (ale také existují hustší, např, "provazové" lávy, které tvoří jakési kroucené provazce),
žula je hustší.

Žula se někdy tlačila po puklinách, v žíle = žulový porfyr.

V čediči někdy zůstávají vzduchové bubliny, do nichž následně, později, může zatékat koloidní roztok křemene s různými příměsemi a při tuhnutí vytvářet polodrahokamy - acháty, jaspisy, kalcity apod.
| Nahlásit
Viacento, když to tu po letech vyvřelo na povrch, zeptám se: je známo, jak dlouho trvá takové "pomalu", když tuhne ta žula, aby stihla opravdu pěkně vykrystalizovat? Vždycky jsem četl jen to "pomalu", ale jak dlouho? Den? Týden? Rok? Je o tom známo něco přesnějšího?
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek