Jak jednotliví mravenci vědí, co mají dělat?

Anonym Gutyken07.09.2013 20:55 Nahlásit
... když stavějí mraveniště

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Wewegav07.09.2013 21:37 Nahlásit
Prý se mravenci dorozumívají tanečky, ale jak určují, kdo co dělá, to nevím.
Cenobita.08.09.2013 01:37 Nahlásit
Všichni tvorové na Zemi vědí co mají dělat. Bude to tím, že mají nějaký program, který je k tomu vede. Tomu programu se někdy říká pud. Základní pudy jsou krmit se, rozmnožovat se, bránit/chránit se. Tento jednoduchý program vytváří komplexní život na Zemi. Život je komplexní, jeden závisí na druhém, stejně tak jeden bez druhého zaniká.
Anonym Fytufoj08.09.2013 07:28 Nahlásit
No, to ale není moc odpověd na otázku. Pud jistě může vysvětlovat některé individuální jednání, ale stavba mraveniště vyžaduje určitou koordinaci a otázka je, jak se ta koordinace mezi jednotlivými mravenci uskutečňuje. (Navíc co se týče pudů obecně, tak ne každé jednání lze vysvětlit pudy, např. u člověka je spoustu dovedností nutných k přežití předáváno učením nebo je člověk odkázán na pomoc jiných lidí).
Cenobita.08.09.2013 09:19 (Upr. 08.09.2013 09:20) Nahlásit
Otázka byla: "Jak jednotliví mravenci vědí, co mají dělat?" takže mají nějaký od přírody daný program. Přesně to ale nevíme, naše poznání není tak daleko.

Jak se dorozumívají ? To záleží na druhu živočicha. Mravenci asi řečí těla a chemicky, ale poznání není tak daleko abychom všechno věděli. Mohou se domlouvat řečí založenou např. na vibracích, o které třeba zatím ani nevíme a nerozumíme ji (jiným zvířatům také ne). Já rozumím sem tam našemu psovi a dorozumívá se se mnou většinou řečí těla.
Anonym Lazamez08.09.2013 10:36 Nahlásit
Myslím, že tady není hlavní problém komunikace, ale to řízení, ta kooridinace. Vysvětlení pudy není vysvětlení. Jednak není jisté, jestli to je pudové nebo je? Co když je to naučené? Na otázku, jak lidé staví domy není odpověď Protože to mají dané pudy a stejně tak není jisté, že to je u mravenců. A i kdyby to bylo pudové, tak hlavně každý mravenec má pudově dáno, co má na daném mraveništi dělat? Každý dělá něco jiného. Jak který mravenec ví, co má dělat?
Anonym Pumixow08.09.2013 12:05 Nahlásit
Tenhle problém samozřejmě platí i šířeji - jak to, že včely při stavbě plástů umějí vytvořit tak pravidelné tvary, jak to, že tažní ptáci trefí na svá mnohdy tisíce kilometrů vzdálená sezónní hnízdiště, jak vědí buňky rozvíjejícího se oplodněného vajíčka, v co se mají transformovat? Není velkou záhadou už jen to, že nám vlasy a u mužů i vousy rostou na hlavě relativně symetricky? Jak vědí, že tady ještě ano a o kousek dál už ne?
L.Sarb08.09.2013 14:43 (Upr. 08.09.2013 14:47) Nahlásit
Principy kolektivní inteligence
U mravenců hraje klíčovou roli při hledání potravy a navigaci v prostředí využití dvou druhů feromonových stop. Jednu vydává mravenec na cestě z mraveniště, tu druhou pak při nalezení potravy (a tedy na cestě zpět do mraveniště). Mravenec bez potravy se pak snaží jít po gradientu feromonové stopy značící potravu, jinak jde náhodně, přičemž ve chvíli, kdy narazí na potravu, začne posilovat stopu značící potravu a zároveň jde po gradientu značící cestu z, resp. do mraveniště. Takto jednoduché chování vede k nalezení a využití potravy a zároveň k optimalizaci vzdálenosti k této potravě. Kolektivní inteligence je pak dosahováno třemi jednoduchými taktikami:

průměrováním,
dělbou práce,
zpětnou vazbou.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolektivn%C3%AD_inteligence

U mravenců bych se zaměřil na to, že každé mraveniště začíná od osamostatněného jedince, královny. Tak začínají i vosy. Tam je místo pro přenos genetické informace, u jedince. Např. pavoučí síť má tvar dle druhu pavouka. Geneticky uložená informace může být tedy dost komplexní.
Pud bych bral spíše jako jednoduchou činnost, byť geneticky přenášenou (všichni jedinci daného druhu budou na daní podnět reagovat stejně, ačkoli by výsledek měl být náhodný).
Přidat komentář do diskuze ▾