Proč se počešťují sídla
Proč, z jakého důvodu se počešťovaly domorodé dědiny a města na Moravě? Proč se hledal nějaké hodně staré název aby se nahrazoval současný, fungující? To domorodé názvy byly nevhodné... Lánžhot, Hradišče, Drščková, Kroměřiš, Štemberk, Veškov, Ténec, Lipňik, Frydek?
Odpovědi
Můžeš upřesnit otázku? Co jsou podle tebe počeštěné názvy a co ty původní?
Např. "Štemberk" se tak sice vyslovuje, protože jazyk tak prostě funguje a zjednodušuje si výslovnost, ale to neznamená, že se to tak i píše. Hlavně Šternberk je z němčiny, je počeštěný tím, že se píše se "Š" a ne "S". Podle tebe to má být teda jak? Sternberk, Šternberk nebo Štemberk?
Ténec je Týnec hanácky, ale hanáčtina jako dialekt není spisovný jazyk, obecně dialekty ani neměly psanou podobu. A spisovný jazyk je do jisté míry archaický, ale tak to prostě taky často funguje. Proto se třeba psaná podoba anglických slov tolik rozchází s její mluvenou podobou. V češtině si je pravopis a výslovnost sice bližší, ale zase celkově se rozchází hovorový a spisovný jazyk.
Pravda je ale taková, že nechápu tvou otázku. Ptáš se, proč se názvy obcí píší spisovně, i když je místí vyslovují po svém? Nebo co se ptáš?
Přidat komentář ▾
Např. "Štemberk" se tak sice vyslovuje, protože jazyk tak prostě funguje a zjednodušuje si výslovnost, ale to neznamená, že se to tak i píše. Hlavně Šternberk je z němčiny, je počeštěný tím, že se píše se "Š" a ne "S". Podle tebe to má být teda jak? Sternberk, Šternberk nebo Štemberk?
Ténec je Týnec hanácky, ale hanáčtina jako dialekt není spisovný jazyk, obecně dialekty ani neměly psanou podobu. A spisovný jazyk je do jisté míry archaický, ale tak to prostě taky často funguje. Proto se třeba psaná podoba anglických slov tolik rozchází s její mluvenou podobou. V češtině si je pravopis a výslovnost sice bližší, ale zase celkově se rozchází hovorový a spisovný jazyk.
Pravda je ale taková, že nechápu tvou otázku. Ptáš se, proč se názvy obcí píší spisovně, i když je místí vyslovují po svém? Nebo co se ptáš?
Štemberk, nejspíše původně Šternberk a v němčině Sternberg.
v němčině berg = hora, Stern (der) = hvězda
Nejspíš to nemá význam "hvězdná hora", ale prostě hora pánů hvězdy: Sternbergové
Slovo Štemberg je česká zkomolenina původního označení Sternberg.
---
Lanžhot (v místním nářečí Lanžot, německy Landshut)
Land = země
hot - nejspíš jde o označení Lhota (lehota, lhůta - nájem půdy)
týn = hrad (Karlův týn = Karlštejn = Karlův hrad)
---
Původní podoba jména osady byla Kroměžir (v mužském rodě) a byla odvozena od osobního jména Kroměžir. Význam místního jména tedy byl „Kroměžirův majetek“. Od 14. století je doložen přesmyk koncových hlásek do dnešní podoby. Ve starším jazyce byl název města v mužském rodě (ten Kroměříž), což přetrvává v místním nářečí. Do němčiny bylo jméno přejato ještě před provedením hláskového přesmyku a zůstalo tak až do 20. století. Kroměříži se přezdívá Hanácké Athény.
v němčině berg = hora, Stern (der) = hvězda
Nejspíš to nemá význam "hvězdná hora", ale prostě hora pánů hvězdy: Sternbergové
Slovo Štemberg je česká zkomolenina původního označení Sternberg.
---
Lanžhot (v místním nářečí Lanžot, německy Landshut)
Land = země
hot - nejspíš jde o označení Lhota (lehota, lhůta - nájem půdy)
týn = hrad (Karlův týn = Karlštejn = Karlův hrad)
---
Původní podoba jména osady byla Kroměžir (v mužském rodě) a byla odvozena od osobního jména Kroměžir. Význam místního jména tedy byl „Kroměžirův majetek“. Od 14. století je doložen přesmyk koncových hlásek do dnešní podoby. Ve starším jazyce byl název města v mužském rodě (ten Kroměříž), což přetrvává v místním nářečí. Do němčiny bylo jméno přejato ještě před provedením hláskového přesmyku a zůstalo tak až do 20. století. Kroměříži se přezdívá Hanácké Athény.