Jak zmírnit neopodstatněný/přehnaný strach babičky že se nám něco stane?

Jak se léčí když má babička jíž zemřel manžel při autohavárii strach kdykoliv někam jedeme autem a teď když máme jet v noci tak brečí, už mám nervy nadranc a nevím jak by se to dalo zmírnit tento strach, dále má strach že nedostatečně jíme (je to vloženě úzkost/posedlost), to je také nepříjemné. Nabral jsem dojem (z toho strachu z jízdy autem), že to už je nějaká diagnóza jako rozdvojená osobnost nebo tak že chvíli poho a pak jí to napadne a začne brečet a být úutočná). Také jí před necelým rokem zemřela dcera. Mám dojem, že možná si myslí, že její dcera se na ní dívá a očekává od ní že se postará o její děti, takže to dodává té její starosti a strachu na síle podle mě. Za tuto nepravdu může církev nevím co to je za nesmysl který vtloukla lidem do hlavy a ničí jim život.

Nestojím o doporučení jít psychologovi/atrovi, tam by stejně nešla. Ale spíš praktické věci co by mohly pomoci třeba co by si mohla říkat, nebo co bychom my jí mohli říkat.

Upozorňuji, že jakékoli polemizování a vysvětlování, že nic nehrozí, to vůbec nebere, spíše naopak se zdá že má ještě větší strach a myslí si ještě více jak jsme naivní a neschopní. Prosím o nějaké rady co by mohlo pomoci aby si opakovala nebo co říkat.